Koruna oslabuje, a prodražuje tak nákupy v zahraničí. Vývozci jsou naopak ve výhodě

Nahrávám video
Události ČT: Koruna oslabuje a prodražuje tak nákupy v zahraničí
Zdroj: ČT24

Nákupy v zahraničí jsou opět dražší. Česká měna uprostřed listopadu oslabila až nad hranici 26 korun za euro. A neposiluje. Oproti očekávání nepomohlo ani to, že Česká národní banka už čtyřikrát za sebou zvýšila úrokové sazby. Podle analytiků jsou důvodem zprávy o zpomalení ekonomiky. Koruna by tak mohla oslabovat dál.

Česká národní banka předpokládala, že koruna letos bude mnohem silnější. Podle první prognózy letošního roku dokonce pod hranicí 25 korun za euro. Postupně ale svá očekávání upravovala.

Centrální bankéři tak nakonec očekávají, že bude mít česká měna letos hodnotu v průměru 25 korun a 60 haléřů za euro. Podle analytiků ale ke konci roku ještě oslabí.

  • 2018 25,60
    2019 24,70
    2020 24,20
  • Zdroj: Česká národní banka 

„Na trhu existuje technický vliv efektu konce roku, do kterého koruna většinou ještě oslabuje, to znamená, že se domníváme, že může do konce roku ještě dále oslabit a testovat i to současné letošní minimum, což byla úroveň 26,2 koruny za euro,“ řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

I přes slabší korunu ale analytici zatím očekávají, že centrální banka letos už úroky spíše zvedat nebude a s dalším růstem sazeb počká do příštího roku.

Dovozci zboží tak zatím zůstávají v klidu. „Na vánoční sezonu už máme všechno zboží nakoupené a na skladech, to znamená, že aktuální kurz koruny vůči euru ceny nijak neovlivní,“ uvedla mluvčí Mall.cz Táňa Lálová. V tomto e-shopu až dvě pětiny vozí ze zahraničí. Aby se zvyšovaly ceny, muselo by být euro dražší mnohem delší dobu než teď.

Například do cen elektroniky se změna kurzu naposledy výrazněji promítla při intervencích. Ceny se tu ale měnily až skoro půl roku po jejich zahájení.

Současný vývoj kurzu dlouhodobě sledují i vývozci, kteří své výrobky naopak za eura prodávají. „Je to jednoduchá matematika: čím slabší koruna – vůči euru nebo i vůči dolaru – tak tím je to pro nás samozřejmě lépe,“ uvedl ředitel společnosti Linet Tomáš Kolář.

Tento měsíc vydalo prognózy směnného kurzu hned několik institucí. Podle České národní banky se letos bude euro v průměru prodávat za 25 korun a 60 haléřů. Příští rok za 24,70. A v roce 2020 má česká měna posílit na 24,20 koruny ze euro.

S podobnými odhady počítá i ministerstvo financí. Pro letošek s kurzem 25,5 koruny za euro. Příští rok 24,90. O něco pesimističtější je Česká bankovní asociace. Ta předpovídá, že průměrná hodnota české měny příští rok zůstane nad 25 korunami za euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...