Koruna oslabuje, a prodražuje tak nákupy v zahraničí. Vývozci jsou naopak ve výhodě

Nahrávám video
Události ČT: Koruna oslabuje a prodražuje tak nákupy v zahraničí
Zdroj: ČT24

Nákupy v zahraničí jsou opět dražší. Česká měna uprostřed listopadu oslabila až nad hranici 26 korun za euro. A neposiluje. Oproti očekávání nepomohlo ani to, že Česká národní banka už čtyřikrát za sebou zvýšila úrokové sazby. Podle analytiků jsou důvodem zprávy o zpomalení ekonomiky. Koruna by tak mohla oslabovat dál.

Česká národní banka předpokládala, že koruna letos bude mnohem silnější. Podle první prognózy letošního roku dokonce pod hranicí 25 korun za euro. Postupně ale svá očekávání upravovala.

Centrální bankéři tak nakonec očekávají, že bude mít česká měna letos hodnotu v průměru 25 korun a 60 haléřů za euro. Podle analytiků ale ke konci roku ještě oslabí.

  • 2018 25,60
    2019 24,70
    2020 24,20
  • Zdroj: Česká národní banka 

„Na trhu existuje technický vliv efektu konce roku, do kterého koruna většinou ještě oslabuje, to znamená, že se domníváme, že může do konce roku ještě dále oslabit a testovat i to současné letošní minimum, což byla úroveň 26,2 koruny za euro,“ řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

I přes slabší korunu ale analytici zatím očekávají, že centrální banka letos už úroky spíše zvedat nebude a s dalším růstem sazeb počká do příštího roku.

Dovozci zboží tak zatím zůstávají v klidu. „Na vánoční sezonu už máme všechno zboží nakoupené a na skladech, to znamená, že aktuální kurz koruny vůči euru ceny nijak neovlivní,“ uvedla mluvčí Mall.cz Táňa Lálová. V tomto e-shopu až dvě pětiny vozí ze zahraničí. Aby se zvyšovaly ceny, muselo by být euro dražší mnohem delší dobu než teď.

Například do cen elektroniky se změna kurzu naposledy výrazněji promítla při intervencích. Ceny se tu ale měnily až skoro půl roku po jejich zahájení.

Současný vývoj kurzu dlouhodobě sledují i vývozci, kteří své výrobky naopak za eura prodávají. „Je to jednoduchá matematika: čím slabší koruna – vůči euru nebo i vůči dolaru – tak tím je to pro nás samozřejmě lépe,“ uvedl ředitel společnosti Linet Tomáš Kolář.

Tento měsíc vydalo prognózy směnného kurzu hned několik institucí. Podle České národní banky se letos bude euro v průměru prodávat za 25 korun a 60 haléřů. Příští rok za 24,70. A v roce 2020 má česká měna posílit na 24,20 koruny ze euro.

S podobnými odhady počítá i ministerstvo financí. Pro letošek s kurzem 25,5 koruny za euro. Příští rok 24,90. O něco pesimističtější je Česká bankovní asociace. Ta předpovídá, že průměrná hodnota české měny příští rok zůstane nad 25 korunami za euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...