Koruna oslabuje, a prodražuje tak nákupy v zahraničí. Vývozci jsou naopak ve výhodě

Nahrávám video

Nákupy v zahraničí jsou opět dražší. Česká měna uprostřed listopadu oslabila až nad hranici 26 korun za euro. A neposiluje. Oproti očekávání nepomohlo ani to, že Česká národní banka už čtyřikrát za sebou zvýšila úrokové sazby. Podle analytiků jsou důvodem zprávy o zpomalení ekonomiky. Koruna by tak mohla oslabovat dál.

Česká národní banka předpokládala, že koruna letos bude mnohem silnější. Podle první prognózy letošního roku dokonce pod hranicí 25 korun za euro. Postupně ale svá očekávání upravovala.

Centrální bankéři tak nakonec očekávají, že bude mít česká měna letos hodnotu v průměru 25 korun a 60 haléřů za euro. Podle analytiků ale ke konci roku ještě oslabí.

  • 2018 25,60
    2019 24,70
    2020 24,20
  • Zdroj: Česká národní banka 

„Na trhu existuje technický vliv efektu konce roku, do kterého koruna většinou ještě oslabuje, to znamená, že se domníváme, že může do konce roku ještě dále oslabit a testovat i to současné letošní minimum, což byla úroveň 26,2 koruny za euro,“ řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

I přes slabší korunu ale analytici zatím očekávají, že centrální banka letos už úroky spíše zvedat nebude a s dalším růstem sazeb počká do příštího roku.

Dovozci zboží tak zatím zůstávají v klidu. „Na vánoční sezonu už máme všechno zboží nakoupené a na skladech, to znamená, že aktuální kurz koruny vůči euru ceny nijak neovlivní,“ uvedla mluvčí Mall.cz Táňa Lálová. V tomto e-shopu až dvě pětiny vozí ze zahraničí. Aby se zvyšovaly ceny, muselo by být euro dražší mnohem delší dobu než teď.

Například do cen elektroniky se změna kurzu naposledy výrazněji promítla při intervencích. Ceny se tu ale měnily až skoro půl roku po jejich zahájení.

Současný vývoj kurzu dlouhodobě sledují i vývozci, kteří své výrobky naopak za eura prodávají. „Je to jednoduchá matematika: čím slabší koruna – vůči euru nebo i vůči dolaru – tak tím je to pro nás samozřejmě lépe,“ uvedl ředitel společnosti Linet Tomáš Kolář.

Tento měsíc vydalo prognózy směnného kurzu hned několik institucí. Podle České národní banky se letos bude euro v průměru prodávat za 25 korun a 60 haléřů. Příští rok za 24,70. A v roce 2020 má česká měna posílit na 24,20 koruny ze euro.

S podobnými odhady počítá i ministerstvo financí. Pro letošek s kurzem 25,5 koruny za euro. Příští rok 24,90. O něco pesimističtější je Česká bankovní asociace. Ta předpovídá, že průměrná hodnota české měny příští rok zůstane nad 25 korunami za euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 2 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...