Koruna oslabuje, a prodražuje tak nákupy v zahraničí. Vývozci jsou naopak ve výhodě

Nahrávám video

Nákupy v zahraničí jsou opět dražší. Česká měna uprostřed listopadu oslabila až nad hranici 26 korun za euro. A neposiluje. Oproti očekávání nepomohlo ani to, že Česká národní banka už čtyřikrát za sebou zvýšila úrokové sazby. Podle analytiků jsou důvodem zprávy o zpomalení ekonomiky. Koruna by tak mohla oslabovat dál.

Česká národní banka předpokládala, že koruna letos bude mnohem silnější. Podle první prognózy letošního roku dokonce pod hranicí 25 korun za euro. Postupně ale svá očekávání upravovala.

Centrální bankéři tak nakonec očekávají, že bude mít česká měna letos hodnotu v průměru 25 korun a 60 haléřů za euro. Podle analytiků ale ke konci roku ještě oslabí.

  • 2018 25,60
    2019 24,70
    2020 24,20
  • Zdroj: Česká národní banka 

„Na trhu existuje technický vliv efektu konce roku, do kterého koruna většinou ještě oslabuje, to znamená, že se domníváme, že může do konce roku ještě dále oslabit a testovat i to současné letošní minimum, což byla úroveň 26,2 koruny za euro,“ řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

I přes slabší korunu ale analytici zatím očekávají, že centrální banka letos už úroky spíše zvedat nebude a s dalším růstem sazeb počká do příštího roku.

Dovozci zboží tak zatím zůstávají v klidu. „Na vánoční sezonu už máme všechno zboží nakoupené a na skladech, to znamená, že aktuální kurz koruny vůči euru ceny nijak neovlivní,“ uvedla mluvčí Mall.cz Táňa Lálová. V tomto e-shopu až dvě pětiny vozí ze zahraničí. Aby se zvyšovaly ceny, muselo by být euro dražší mnohem delší dobu než teď.

Například do cen elektroniky se změna kurzu naposledy výrazněji promítla při intervencích. Ceny se tu ale měnily až skoro půl roku po jejich zahájení.

Současný vývoj kurzu dlouhodobě sledují i vývozci, kteří své výrobky naopak za eura prodávají. „Je to jednoduchá matematika: čím slabší koruna – vůči euru nebo i vůči dolaru – tak tím je to pro nás samozřejmě lépe,“ uvedl ředitel společnosti Linet Tomáš Kolář.

Tento měsíc vydalo prognózy směnného kurzu hned několik institucí. Podle České národní banky se letos bude euro v průměru prodávat za 25 korun a 60 haléřů. Příští rok za 24,70. A v roce 2020 má česká měna posílit na 24,20 koruny ze euro.

S podobnými odhady počítá i ministerstvo financí. Pro letošek s kurzem 25,5 koruny za euro. Příští rok 24,90. O něco pesimističtější je Česká bankovní asociace. Ta předpovídá, že průměrná hodnota české měny příští rok zůstane nad 25 korunami za euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 6 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.