Česká měna ignoruje zvýšení úrokových sazeb. Oslabila nad 26 korun za euro

Česká měna oslabila dopoledne k euru nad 26 korun za euro, což byla nejslabší úroveň od loňského září. Vyplývá to z údajů na serverech Patria Online a Bloomberg. Ve středu přitom oznámila Česká národní banka zvýšení sazeb i kvůli slabší koruně. Později během čtvrtečního odpoledne se česká měna tlačila zpět pod 26 korun. V pět hodin odpoledne byla na 25,98 Kč/EUR a na 22,44 Kč/USD, k euru tak ztratila 11 a k dolaru 13 haléřů.

Oslabování koruny bylo přitom jedním z důvodů, proč bankovní rada ČNB ve středu přistoupila je zvýšení úrokových sazeb. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na jedno procento.

Koruna sice na oznámení bezprostředně reagovala skokovým posílením vůči euru o 20 haléřů, během následujících hodin ale většinu zisků ztratila. Den pak uzavřela na 25,87 korunách za euro, o pět haléřů silnější proti úternímu závěru. O čtvrtečním dopoledni pak oslabování pokračovalo a koruna se vrátila nad 26 koruna za euro.

Kurz koruny
Zdroj: myfxbook.com

Analytik České spořitelny Michal Skořepa poukazuje na to, že korunu v předchozích týdnech neposílily ani přibývající „jestřábí komentáře ČNB“, což vyvolávalo neblahou předtuchu, že dokonce ani skutečné zvýšení nemusí mít žádný zřetelný dopad. „A také nemělo,“ řekl Skořepa. 

3 minuty
Jak se pohyboval kurz koruny během vystoupení guvernéra ČNB
Zdroj: ČT24

Koruna přitom neoslabovala jenom vůči euru ale i vůči dolaru. „Důvodem je především nárůst nechuti k riziku na globálních trzích,“ podotkl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. „Pro tuto situaci je typické posilování dolaru. Investoři nakupují bezpečná dolarová aktiva – typicky vládní dluhopisy USA. Rozvíjející se trhy a jejich měny během nárůstu nechuti k riziku typicky ztrácí – kromě koruny proto oslabuje třeba i forint,“ dodal.

„Ačkoli česká ekonomika už bývá řazena mezi vyspělé, koruna má nyní velmi podobný problém jako řada rozvíjejících se zemí. Do nich při západní měnové expanzi mířily ve velkém peníze, které se nyní stahují společně s přísnější politikou americké centrální banky (Fed),“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Šance pro rychlejší růst sazeb?

Podle Skořepy je netečnost kurzu koruny na krok ČNB i zdánlivě dobrou zprávou pro centrální banku, skoro to totiž vypadá tak, že pro kurz je teď takzvaný výnosový diferenciál (české sazby minus eurové sazby) nedůležitý. „ČNB to dává křídla k tomu, aby sazby vrátila na vytouženou normální úroveň někde nad 2,5 procenta výrazně rychleji, než všichni včetně ČNB dosud čekali: když utažení měnových podmínek funguje jen přes sazby, je možné a potřebné je zvyšovat rychleji,“ přiblížil.

Analytik zároveň okamžitě dodává, že je nynější reakce měny nestandardním jevem. „Tato anomálie pravděpodobně dříve nebo později skončí. Koruna si pak začne výnosového diferenciálu (v té době už možná velkého) zase všímat, může rychle a výrazně posílit,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 6 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
včera v 12:23

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...