Katolická církev do svých lesů a polností loni investovala 526 milionů korun, což je čtyřikrát víc než v předchozích letech. Investice rostou zejména kvůli suchu, kvůli němuž je více takzvaných nahodilých těžeb, hynou vysázené sazenice a les je náchylný k šíření škůdců. Náklady na přímý boj se škůdci v církevních lesích v roce 2017 přesáhly 20 milionů korun, těžba loni překročila plán o téměř 400 tisíc metrů krychlových, uvedli zástupci katolické církve. Celkově pak katolická církev utratila loni šest miliard, téměř polovina z toho šla na duchovní činnost.
Hodně nahodilé těžby je i letos, především na Moravě, kde tyto těžby místy dosahují až 80 procent. Na trhu je přebytek dřeva z jehličnanů a jeho ceny velmi klesají, uvádí církev. Výsledkem jsou ztráty pro vlastníka lesa v řádech stovek milionů korun ročně. V roce 2018 se situace kvůli pokračujícímu suchu ještě zhoršila.
„Pro zachování lesa do budoucnosti je nezbytné změnit i druhovou skladbu nových lesů a zakládat druhově pestré lesní porosty. Rychlým zalesněním zachováme zásadní funkci lesa, kterou je zadržování vody v krajině,“ říká jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Petr Skočdopole.
Vzniklé holiny se znovu zalesňují, v roce 2017 bylo v církevních lesích vysázeno 5,6 milionu nových stromků, za rok 2018 to bude více než 7,2 milionu sazenic.
Církev si chce vychovat vlastní lesníky
Církev hospodaří na více než 150 tisících hektarech půdy, jedná se však o různě velké bloky, církevní půdu a lesy vlastní různé subjekty. Každé biskupství má svou vlastní lesní správu, někde hospodaří samostatně i farnosti a řeholní společenství.
K péči o lesy si chce církev vychovat i vlastní lesníky. V roce 2018 otevřela v Kroměříži Střední odbornou školu svatého Jana Boska s tříletými učebními obory Lesní mechanizátor, Opravář lesnických strojů a Zemědělec – farmář s možností dvouleté maturitní nástavby.
Ostravský biskup Martin David připomíná, že katolická církev preferuje spolupráci na lokální úrovni, zejména krajské a obecní, zaměstnává lidi bez prostředníků a pečuje o lesy s dlouhodobým záměrem.
Na duchovní činnost šly téměř tři miliardy korun
Na své hlavní poslání – duchovní činnost – loni česká katolická církev vynaložila 2,87 miliardy korun. Kromě příspěvku od státu si na pastoraci a sociální a vzdělávací projekty vydělává svou hospodářskou činností, kterou ale v posledních letech podle církve negativně ovlivňují klimatické změny.
Vyvážený rozpočet tak zachraňují pronájmy budov a dlouhodobé investování do fondů. Loni činily finanční investice 259 milionů korun, což je dvojnásobek oproti roku 2016, řekl ekonomický poradce České biskupské konference Karel Matyska.
Celkové výdaje katolické církve tak loni překročily šest miliard korun. Šlo tedy především o zmíněné náklady na lesní hospodaření, dále zaměstnance a opravy. Nejvíc v roce 2017 narostly náklady na hospodářskou činnost, činily 1,6 miliardy, což je o 50 procent více než v roce 2016.
Všechny diecéze katolické církve dohromady dostaly jako splátku finanční náhrady 1,3 miliardy korun a 803 milionů jako státní příspěvek na činnost. Stát dále přispívá stamiliony korun na církevní školy, z nichž velká část je zřizována katolickou církví, na opravy památek i na sociální oblast. Matyska uvedl, že dotace katolické církvi loni klesly o devět milionů na 657 milionů korun.
Zatímco splátka finanční náhrady, jež je součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi, je každý rok přibližně stejná, státní příspěvek rok od roku klesá. Bude vyplácen do roku 2030, splátky za nevrácený majetek do roku 2042. Poté už nedostane církev od státu ani korunu a bude odkázána na výnosy ze svého hospodaření. V roce 2017 byly oproti roku 2016 o 82 milionů korun nižší sbírky a dary a činily 725 milionů.
Na obnovy kostelů, kaplí a památek vynaložily diecéze v roce 2017 celkem zmíněných 725 milionů korun, což je o 21 milionu víc než v předchozím roce, řekl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.
Jako příklady z poslední doby podle zástupců církve slouží současná rozsáhlá oprava poutního areálu Horní Police na Českolipsku, nové zvony získaly kostely v Liběšicích u Žatce, ve Vyskeři nebo kostel svatého Jakuba v Kutné Hoře. Opravy památkově chráněných objektů financuje církev často z více zdrojů, na nejvýznamnější památky čerpá i příspěvky z evropských fondů.
Většina církevních škol má mnohem víc zájemců, než může přijmout
Do sociálních projektů pak církev loni dala 54 milionů korun, dvakrát více než v roce 2016, tenkrát ale desítky milionů stály nákupy budov, třeba v českobudějovické diecézi přikoupili za 32 milionů nové budovy pro Biskupské gymnázium.
Na školství vynaložila biskupství 77,4 milionu korun. Katolická církev zřizuje 101 školních zařízení, z toho 62 diecéze nebo farnosti a 39 jich mají na starosti řády a kongregace. Zmíněné výdaje se ale týkají jen diecézí. V Česku jsou také tři církevní nemocnice.
Zástupci katolické církve uvedli, že u sociálních a vzdělávacích aktivit poptávka vysoce převyšuje nabídku a většina církevních škol má mnohem víc zájemců, než může přijmout. Pravděpodobně tedy na tyto oblasti vyčlení více peněz.
S tím, jak se církev snaží stále více zabezpečit na dobu, kdy nastane odluka od státu, rostou počty lidí, které zaměstnává. Loni jich bylo více než 15 tisíc. Přímo zaměstnávají biskupství dohromady téměř 3500 lidí, z toho je přibližně 1700 kněží. V oblasti lesní správy mají biskupství 335 stálých zaměstnanců, při sezonních pracích se zapojuje dalších až 2500 živnostníků z regionů. Charita ČR zaměstnávala loni téměř 8000 lidí.
Plat duchovních oproti roku 2016 narostl o 7,5 procenta a dosahoval měsíčně v průměru necelých 21 tisíc korun, což je o 8500 korun méně než průměrná mzda uváděná ČSÚ. Náklady na mzdy zaměstnanců biskupství v roce 2017 činily 1,12 miliardy korun.
V majetku všech biskupství je 4700 kostelů a kaplí. Kromě toho vlastní různé církevní subjekty v ČR i jiné historické budovy, celkem se jedná o přibližně 6500 objektů. Další část kostelů církev pouze spravuje.
