Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci srpna schodkem 15,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 9,7 miliardy. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Analytici si všímají, že jde o nejhorší srpnový výsledek od krizového roku 2013.
Meziročně horší výsledek o 30,2 miliardy (na konci srpna 2018 byl vykázán přebytek 14,8 miliardy korun) je negativně ovlivněn prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů, uvedlo ministerstvo financí. V prvních měsících loňského roku totiž inkasoval státní rozpočet mimořádně prostředky ve výši téměř 21 miliard, a to ve formě závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007 až 2013.
Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.
V meziročním srovnání rostlo nejrychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání (placené poplatníky), a to o 89 procent. Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy – tempo 12,8 procenta – je opět daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (placená plátci) a příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení (růst 8,2 %).
Nejvíce peněz z běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci srpna bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 400,2 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,1 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,9 procenta.
Nejhorší výsledek za šest let
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda uvedl, že státní rozpočet vykázal nejhorší srpnový výsledek od krizového roku 2013, na vině je podle něj pomalejší ekonomika a plošné přidávání na platech a důchodech. „Vládě se stále nedaří hospodařit dle jejích představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH pozvolna zlepšuje. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech,“ řekl analytik.
Také analytik Raiffeisen Research Vít Hradil připomněl negativní historické souvislosti. „Nadále ovšem platí, že deficit je nižší, než by vzhledem k původnímu záměru odpovídalo osmi měsícům hospodaření. Ve srovnání s předchozími lety oproti plánu zřetelně zaostává výběr daní, konkrétně pak daně z příjmu fyzických i právnických osob či DPH,“ domnívá se.
Jaký bude další vývoj?
Kovanda si pak myslí, že v druhé polovině roku je třeba „tradičně“ počítat se zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu. Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy „se vejde“ do rozpočtovaného schodku 40 miliard, odhadl ekonom.
Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler soudí, že velmi pravděpodobně celkové příjmy pro letošní rok zůstanou pod očekáváním rozpočtu. „To však nutně neznamená, že rozpočet skončí v horším než očekávaném deficitu, jelikož nakonec mohou růst méně investiční výdaje, což naznačují i současná čísla.“
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček si všímá, že přes 40 procent státního rozpočtu tvoří výdaje na sociální dávky. „Vzhledem k plánovanému růstu rodičovských příspěvků a průměrné výše důchodů od příštího roku lze předpokládat, že výdaje na sociální dávky se budou dál skokově navyšovat,“ vyzdvihl Křeček trend.
