Hrubý domácí produkt loni stoupl o 3,3 procenta oproti předchozímu roku, uvedl Český statistický úřad. V posledním čtvrtletí činil meziroční ekonomický růst podle zpřesněného odhadu statistiků 3,6 procenta. Růst byl menší než předchozí propad ze začátku pandemie, na druhé straně byl meziročně nejvyšší od roku 2017. I minulý rok byl ovšem pandemií ovlivněn, což se projevilo hlavně na jeho počátku, kdy ekonomika ještě meziročně klesla.
Český statistický úřad upřesnil své předchozí odhady loňského hospodářského růstu České republiky zahrnutím údajů za sektor vládních institucí, ale výsledky jsou prakticky stejné jako v odhadu zveřejněném dříve. Změnil se hlavně růst HDP mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím minulého roku, který činil 0,8 procenta, v předchozím odhadu uváděli statistici 0,9 procenta.
Rok 2021 začal meziročním propadem hospodářství o 2,3 procenta. Tehdy se ještě srovnávala situace ovlivněná počátkem loňského roku mnoha pandemickými zákazy s prostředím před plným nástupem covidu-19. Ve druhém čtvrtletí však již přišel výrazný meziroční růst o 8,7 procenta, ve třetím i ve čtvrtém kvartálu vzrostl HDP o 3,6 procenta oproti předchozímu roku.
Ve srovnání jednotlivých po sobě následujících kvartálů začal minulý rok poklesem o 0,3 procenta, následoval růst o 1,4 procenta. Ve třetím čtvrtletí stoupl HDP oproti jaru o 1,7 procenta a v posledním o 0,8 procenta.
Za celý rok činil meziroční hospodářský růst 3,3 procenta, což bylo více než v kterémkoli z předchozích tří let, ale méně než v roce 2017. Tehdy byl růst 5,7procentní, v dalších dvou letech činil 3,2, respektive 3 procenta. V roce 2020 se HDP snížil o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky.
Analytici se obávají, že letos by se výsledek z roku 2021 nemusel zopakovat. Hlavní ekonom Generali Investmets CEE Radomír Jáč očekává jen jednoprocentní růst. „Výhled výkonu české ekonomiky pro letošní rok je zastřen extrémní nejistotou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kombinace nejistot a opětovných problémů v dodávkách pro průmysl bude tlačit českou ekonomiku ke slabšímu růstu. Zásadní vliv ale zřejmě bude mít vysoká inflace a její nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností,“ uvedl.
Reálný příjem na konci roku klesal
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností loni reálně vzrostl o 3,9 procenta a reálná spotřeba na obyvatele meziročně stoupla o 5,1 procenta, uvedl ČSÚ. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl za celý rok 38 515 korun, což bylo reálně o 2,7 procenta více než v roce 2020, v posledním čtvrtletí činil průměrný příjem 41 519 korun, což ale znamenalo reálný pokles o 1,3 procenta oproti konci předchozího roku.
Míra úspor klesla na 20,1 procenta z 21,2 procenta o rok dřív. „Zisky náležící zahraničním vlastníkům korporací dosáhly v loňském roce 6,1 procenta HDP,“ doplnil ČSÚ.
Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek uvedl, že ani rok 2021 evidentně nepřesvědčil domácnosti, aby se začaly zbavovat úspor nashromážděných v prvním roce covidu. „Míra úspor sice poklesla o jeden procentní bod, ale i tak zůstala dvacetiprocentní. Svoji roli sehrávala opatrnost na jedné straně a omezené příležitosti utrácet na straně druhé,“ řekl.
Celkově jsou výsledky loňského roku podle něj pozitivní, a to jak z pohledu domácností, tak i firem. „Problémem je, že se toho od konce roku možná až příliš změnilo. Začaly se znovu rozpadat dodavatelské řetězce, a zejména výrazně vzrostla výrobní i spotřebitelská inflace,“ upozornil.
