Hrubý domácí produkt loni stoupl o 3,3 procenta oproti předchozímu roku, uvedl Český statistický úřad. V posledním čtvrtletí činil meziroční ekonomický růst podle zpřesněného odhadu statistiků 3,6 procenta. Růst byl menší než předchozí propad ze začátku pandemie, na druhé straně byl meziročně nejvyšší od roku 2017. I minulý rok byl ovšem pandemií ovlivněn, což se projevilo hlavně na jeho počátku, kdy ekonomika ještě meziročně klesla.
Ekonomika loni vzrostla o 3,3 procenta. Spotřební výdaje domácností stouply o pět procent
Český statistický úřad upřesnil své předchozí odhady loňského hospodářského růstu České republiky zahrnutím údajů za sektor vládních institucí, ale výsledky jsou prakticky stejné jako v odhadu zveřejněném dříve. Změnil se hlavně růst HDP mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím minulého roku, který činil 0,8 procenta, v předchozím odhadu uváděli statistici 0,9 procenta.
Rok 2021 začal meziročním propadem hospodářství o 2,3 procenta. Tehdy se ještě srovnávala situace ovlivněná počátkem loňského roku mnoha pandemickými zákazy s prostředím před plným nástupem covidu-19. Ve druhém čtvrtletí však již přišel výrazný meziroční růst o 8,7 procenta, ve třetím i ve čtvrtém kvartálu vzrostl HDP o 3,6 procenta oproti předchozímu roku.
Ve srovnání jednotlivých po sobě následujících kvartálů začal minulý rok poklesem o 0,3 procenta, následoval růst o 1,4 procenta. Ve třetím čtvrtletí stoupl HDP oproti jaru o 1,7 procenta a v posledním o 0,8 procenta.
Za celý rok činil meziroční hospodářský růst 3,3 procenta, což bylo více než v kterémkoli z předchozích tří let, ale méně než v roce 2017. Tehdy byl růst 5,7procentní, v dalších dvou letech činil 3,2, respektive 3 procenta. V roce 2020 se HDP snížil o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky.
Analytici se obávají, že letos by se výsledek z roku 2021 nemusel zopakovat. Hlavní ekonom Generali Investmets CEE Radomír Jáč očekává jen jednoprocentní růst. „Výhled výkonu české ekonomiky pro letošní rok je zastřen extrémní nejistotou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kombinace nejistot a opětovných problémů v dodávkách pro průmysl bude tlačit českou ekonomiku ke slabšímu růstu. Zásadní vliv ale zřejmě bude mít vysoká inflace a její nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností,“ uvedl.
Reálný příjem na konci roku klesal
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností loni reálně vzrostl o 3,9 procenta a reálná spotřeba na obyvatele meziročně stoupla o 5,1 procenta, uvedl ČSÚ. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl za celý rok 38 515 korun, což bylo reálně o 2,7 procenta více než v roce 2020, v posledním čtvrtletí činil průměrný příjem 41 519 korun, což ale znamenalo reálný pokles o 1,3 procenta oproti konci předchozího roku.
Míra úspor klesla na 20,1 procenta z 21,2 procenta o rok dřív. „Zisky náležící zahraničním vlastníkům korporací dosáhly v loňském roce 6,1 procenta HDP,“ doplnil ČSÚ.
Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek uvedl, že ani rok 2021 evidentně nepřesvědčil domácnosti, aby se začaly zbavovat úspor nashromážděných v prvním roce covidu. „Míra úspor sice poklesla o jeden procentní bod, ale i tak zůstala dvacetiprocentní. Svoji roli sehrávala opatrnost na jedné straně a omezené příležitosti utrácet na straně druhé,“ řekl.
Celkově jsou výsledky loňského roku podle něj pozitivní, a to jak z pohledu domácností, tak i firem. „Problémem je, že se toho od konce roku možná až příliš změnilo. Začaly se znovu rozpadat dodavatelské řetězce, a zejména výrazně vzrostla výrobní i spotřebitelská inflace,“ upozornil.
