Dohled nad bankami zavedený v USA po krizi se uvolňuje. Omezí se na velké hráče

Americký Kongres v úterý schválil návrh uvolnit pravidla pro dozor nad bankami, schválená po vypuknutí finanční krize. Úpravu takzvaného Doddova-Frankova zákona z roku 2010, který měl zabránit dalším krachům bank a jejich záchraně na účet daňových poplatníků, ještě musí podepsat prezident Donald Trump. Podle agentury AP by to už ale měla být jenom formalita.

Zákonodárci reformu schválili poměrem hlasů 258 ku 159. Podpis hlavy státu je více než jistý, protože jde o jeden z Trumpových klíčových předvolebních slibů. Přísnější dohled nad bankami schválila administrativa předchozího prezidenta Baracka Obamy z Demokratické strany.

Nově budou z přísných pravidel zákona vyňaty menší a regionální banky. Například pravidelným ročním zátěžovým testům americké centrální banky (Fed) budou podléhat jen ty finanční ústavy, které spravují majetek nad 250 miliard dolarů (5,5 bilionu korun). Dosud stanovená hranice činila 50 miliard dolarů. Přísnější dohled se tak bude týkat už jen malé skupiny velkých bank.

Nynější reforma vznikla jako kompromis s demokraty, některým republikánským zákonodárcům se nezdá dostatečně radikální. Vidí v ní jen předehru k dalšímu rozvolnění bankovního dohledu. Sám Trump Doddův-Frankův zákon označil za katastrofu a nejraději by jej zcela zrušil, protože podle jeho názoru znesnadňuje bankám poskytování půjček. Průzkumy tuto domněnku ale nepotvrdily, tvrdí agentura DPA.

Zastánci přísnějších pravidel se obávají rizika pro spotřebitele

Reformu vítá bankovní lobby, která již profituje z Trumpovy daňové reformy a zaznamenává vysoké zisky. V prvním čtvrtletí se čistý zisk amerického bankovního sektoru meziročně zvýšil o 27,5 procenta na 56 miliard dolarů. Zastánci přísnějších pravidel naopak varují, že jejich uvolnění by mohlo znamenat vyšší riziko pro spotřebitele.

Úsilí o zrušení pravidel zavedených Doddovým-Frankovým zákonem nekončí. Velkým americkým bankám, jako je například Goldman Sachs, je trnem v oku zejména takzvané Volckerovo pravidlo, kterého se změny zatím nedotkly. Opatření jim zakazuje provádět finanční spekulace na vlastní účet, aby byly lépe chráněny vklady klientů.

Banky mohou i nadále pouze obchodovat se státními dluhopisy, poskytovat pojišťovací služby či umožňovat klientům investice do hedgeových fondů a fondů soukromého kapitálu. Mohou tedy fungovat pouze jako prostředník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 9 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 9 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 22 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...