Dohled nad bankami zavedený v USA po krizi se uvolňuje. Omezí se na velké hráče

Americký Kongres v úterý schválil návrh uvolnit pravidla pro dozor nad bankami, schválená po vypuknutí finanční krize. Úpravu takzvaného Doddova-Frankova zákona z roku 2010, který měl zabránit dalším krachům bank a jejich záchraně na účet daňových poplatníků, ještě musí podepsat prezident Donald Trump. Podle agentury AP by to už ale měla být jenom formalita.

Zákonodárci reformu schválili poměrem hlasů 258 ku 159. Podpis hlavy státu je více než jistý, protože jde o jeden z Trumpových klíčových předvolebních slibů. Přísnější dohled nad bankami schválila administrativa předchozího prezidenta Baracka Obamy z Demokratické strany.

Nově budou z přísných pravidel zákona vyňaty menší a regionální banky. Například pravidelným ročním zátěžovým testům americké centrální banky (Fed) budou podléhat jen ty finanční ústavy, které spravují majetek nad 250 miliard dolarů (5,5 bilionu korun). Dosud stanovená hranice činila 50 miliard dolarů. Přísnější dohled se tak bude týkat už jen malé skupiny velkých bank.

Nynější reforma vznikla jako kompromis s demokraty, některým republikánským zákonodárcům se nezdá dostatečně radikální. Vidí v ní jen předehru k dalšímu rozvolnění bankovního dohledu. Sám Trump Doddův-Frankův zákon označil za katastrofu a nejraději by jej zcela zrušil, protože podle jeho názoru znesnadňuje bankám poskytování půjček. Průzkumy tuto domněnku ale nepotvrdily, tvrdí agentura DPA.

Zastánci přísnějších pravidel se obávají rizika pro spotřebitele

Reformu vítá bankovní lobby, která již profituje z Trumpovy daňové reformy a zaznamenává vysoké zisky. V prvním čtvrtletí se čistý zisk amerického bankovního sektoru meziročně zvýšil o 27,5 procenta na 56 miliard dolarů. Zastánci přísnějších pravidel naopak varují, že jejich uvolnění by mohlo znamenat vyšší riziko pro spotřebitele.

Úsilí o zrušení pravidel zavedených Doddovým-Frankovým zákonem nekončí. Velkým americkým bankám, jako je například Goldman Sachs, je trnem v oku zejména takzvané Volckerovo pravidlo, kterého se změny zatím nedotkly. Opatření jim zakazuje provádět finanční spekulace na vlastní účet, aby byly lépe chráněny vklady klientů.

Banky mohou i nadále pouze obchodovat se státními dluhopisy, poskytovat pojišťovací služby či umožňovat klientům investice do hedgeových fondů a fondů soukromého kapitálu. Mohou tedy fungovat pouze jako prostředník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 50 mminutami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...