Apple avizoval, že se vrátí do Spojených států a příštích pět let tam investuje zhruba třicet miliard dolarů a vytvoří dvacet tisíc pracovních míst. Celkově se ale bude jednat o více než desetinásobnou částku, protože firma odhadla, že díky plánům výdajů, najmutí nových zaměstnanců, platbě daní a obchodům s americkými dodavateli v příštích pěti letech utratí v USA až 350 miliard dolarů. Daňová reforma Donalda Trumpa tak už nese ovoce.
Trump snižuje firmám daně, Apple na to slyší. Vrátí se do USA a zaměstná 20 tisíc lidí
- Americká společnost Apple bude muset i nadále uhradit celých zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku. Nic na tom nemění ani fakt, že v souvislosti s převodem peněz ze zahraničí do USA Apple slibuje, že v USA zaplatí na daních asi 38 miliard dolarů. Prohlásil to mluvčí Evropské komise.
- Kvůli sporu o platbu daně poslala Komise loni na podzim Apple k soudu. Komise tehdy uvedla, že suma, kterou má Apple Irsku zaplatit, může být snížena v případě, že ostatní země shledají, že Apple měl tržby místo v Irsku vykázat na jejich území, nebo pokud evropské dceřiné podniky Applu musely zaplatit vyšší daň mateřské firmě v USA.
- Nynější oznámení firmy, že využije novou daňovou legislativu a do USA převede ze zahraničí peníze a zaplatí pak na daních jednorázově 38 miliard dolarů, nesplňuje podle mluvčího Komise ani jedno z těchto kritérií.
Zatímco Irsko stále čeká, až Apple uhradí zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku, americký gigant plánuje návrat do Spojených států. Jde o převedení 252 miliard dolarů, které má uložené v zahraničí a ze kterých doplatí daň „jen“ ve výši 38 miliard dolarů. Tedy částku zhruba poloviční, než by musel standardně platit.
A to vše díky novým daňovým předpisům Donalda Trumpa, kdy firmy, které letos převedou peníze uložené v zahraničí zpět do USA, budou mít nižší daň. Nařízení má zabránit americkým firmám, aby se vyhýbaly placení daní z minulých zámořských zisků tím, že drží peníze mimo USA.
Trumpova reforma má přinést desítky miliard dolarů
Podle odhadů amerického finančního úřadu by tato daňová reforma měla přinést v průběhu následujících deseti let celkem 338,8 miliardy dolarů. Týká se to totiž kromě Applu i dalších velkých firem. Podobně na tom jsou třeba IBM, Cisco Systems nebo Microsoft.
„Vracíme se do USA, protože cítíme velkou zodpovědnost za naši zemi i lidi, kteří nám pomáhají k našemu úspěchu,“ uvedl ředitel Apple Tim Cook. A zároveň s tím společnost oznámila, že v reakci na nový daňový zákon obdrží vetšina zaměstnanců bonus v podobě akcií v hodnotě 2500 dolarů.
V rámci zmíněného pětiletého investičního plánu chce Apple otevřít také nový firemní kampus, který by měl sloužit k technické podpoře zákazníků. Jeho umístění oznámí později během roku. Firma zatím neuvedla, jak velký nový areál bude nebo kolik z dvaceti tisíc pracovníků tam bude sídlit. V současnosti má Apple v USA 84 tisíc z celkem 123 tisíc zaměstnanců.
Pro úplnost – vybudování ústředí v kalifornském Cupertinu, které připomíná obří vesmírnou loď, firmu přišlo dle odhadů na zhruba pět miliard dolarů.
V plánu je také otevření dalších datových center, která mají pomoci zálohovat společnosti fotografie, dokumenty a další obsah uchovávaný na telefonech, tabletech a počítačích zákazníků Applu. Na jejich vybudování by mělo padnout minimálně deset miliard dolarů. Společnost navýší také fond zřízený loni, který má investovat do výroby v USA, z jedné na pět miliard dolarů.
Apple je pod rostoucím tlakem, aby učinil v USA další investice již od prezidentské kampaně v roce 2016, ve které se současný prezident Donald Trump zaměřil na výrobce přístrojů iPhone, které kritizoval za to, že vyrábí své produkty v asijských továrnách. Společnost ale zatím neoznámila, že by na tom plánovala něco změnit. Odborníci se totiž domnívají, že by bylo ekonomicky nevýhodné vyrábět iPhony v USA.
Návštěvnické centrum v novém ústředí Apple v kalifornském Cupertinu
Firma však začala zdůrazňovat své ekonomické výhody pro USA: od vývojářů, kteří prodávají software v obchodě App Store, po desítky miliard dolarů ročně, které utrácí u amerických dodavatelů.