Trump snižuje firmám daně, Apple na to slyší. Vrátí se do USA a zaměstná 20 tisíc lidí

Apple avizoval, že se vrátí do Spojených států a příštích pět let tam investuje zhruba třicet miliard dolarů a vytvoří dvacet tisíc pracovních míst. Celkově se ale bude jednat o více než desetinásobnou částku, protože firma odhadla, že díky plánům výdajů, najmutí nových zaměstnanců, platbě daní a obchodům s americkými dodavateli v příštích pěti letech utratí v USA až 350 miliard dolarů. Daňová reforma Donalda Trumpa tak už nese ovoce.

  • Americká společnost Apple bude muset i nadále uhradit celých zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku. Nic na tom nemění ani fakt, že v souvislosti s převodem peněz ze zahraničí do USA Apple slibuje, že v USA zaplatí na daních asi 38 miliard dolarů. Prohlásil to mluvčí Evropské komise.
  • Kvůli sporu o platbu daně poslala Komise loni na podzim Apple k soudu. Komise tehdy uvedla, že suma, kterou má Apple Irsku zaplatit, může být snížena v případě, že ostatní země shledají, že Apple měl tržby místo v Irsku vykázat na jejich území, nebo pokud evropské dceřiné podniky Applu musely zaplatit vyšší daň mateřské firmě v USA.
  • Nynější oznámení firmy, že využije novou daňovou legislativu a do USA převede ze zahraničí peníze a zaplatí pak na daních jednorázově 38 miliard dolarů, nesplňuje podle mluvčího Komise ani jedno z těchto kritérií.

Zatímco Irsko stále čeká, až Apple uhradí zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku, americký gigant plánuje návrat do Spojených států. Jde o převedení 252 miliard dolarů, které má uložené v zahraničí a ze kterých doplatí daň „jen“ ve výši 38 miliard dolarů. Tedy částku zhruba poloviční, než by musel standardně platit.

A to vše díky novým daňovým předpisům Donalda Trumpa, kdy firmy, které letos převedou peníze uložené v zahraničí zpět do USA, budou mít nižší daň. Nařízení má zabránit americkým firmám, aby se vyhýbaly placení daní z minulých zámořských zisků tím, že drží peníze mimo USA.

Trumpova reforma má přinést desítky miliard dolarů

Podle odhadů amerického finančního úřadu by tato daňová reforma měla přinést v průběhu následujících deseti let celkem 338,8 miliardy dolarů. Týká se to totiž kromě Applu i dalších velkých firem. Podobně na tom jsou třeba IBM, Cisco Systems nebo Microsoft. 

„Vracíme se do USA, protože cítíme velkou zodpovědnost za naši zemi i lidi, kteří nám pomáhají k našemu úspěchu,“ uvedl ředitel Apple Tim Cook. A zároveň s tím společnost oznámila, že v reakci na nový daňový zákon obdrží vetšina zaměstnanců bonus v podobě akcií v hodnotě 2500 dolarů.

V rámci zmíněného pětiletého investičního plánu chce Apple otevřít také nový firemní kampus, který by měl sloužit k technické podpoře zákazníků. Jeho umístění oznámí později během roku. Firma zatím neuvedla, jak velký nový areál bude nebo kolik z dvaceti tisíc pracovníků tam bude sídlit. V současnosti má Apple v USA 84 tisíc z celkem 123 tisíc zaměstnanců.

Pro úplnost – vybudování ústředí v kalifornském Cupertinu, které připomíná obří vesmírnou loď, firmu přišlo dle odhadů na zhruba pět miliard dolarů.

V plánu je také otevření dalších datových center, která mají pomoci zálohovat společnosti fotografie, dokumenty a další obsah uchovávaný na telefonech, tabletech a počítačích zákazníků Applu. Na jejich vybudování by mělo padnout minimálně deset miliard dolarů. Společnost navýší také fond zřízený loni, který má investovat do výroby v USA, z jedné na pět miliard dolarů.

Apple je pod rostoucím tlakem, aby učinil v USA další investice již od prezidentské kampaně v roce 2016, ve které se současný prezident Donald Trump zaměřil na výrobce přístrojů iPhone, které kritizoval za to, že vyrábí své produkty v asijských továrnách. Společnost ale zatím neoznámila, že by na tom plánovala něco změnit. Odborníci se totiž domnívají, že by bylo ekonomicky nevýhodné vyrábět iPhony v USA.

Návštěvnické centrum v novém ústředí Apple v kalifornském Cupertinu
Zdroj: Elijah Nouvelage/Reuters

Firma však začala zdůrazňovat své ekonomické výhody pro USA: od vývojářů, kteří prodávají software v obchodě App Store, po desítky miliard dolarů ročně, které utrácí u amerických dodavatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 11 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 14 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled