Trump snižuje firmám daně, Apple na to slyší. Vrátí se do USA a zaměstná 20 tisíc lidí

Apple avizoval, že se vrátí do Spojených států a příštích pět let tam investuje zhruba třicet miliard dolarů a vytvoří dvacet tisíc pracovních míst. Celkově se ale bude jednat o více než desetinásobnou částku, protože firma odhadla, že díky plánům výdajů, najmutí nových zaměstnanců, platbě daní a obchodům s americkými dodavateli v příštích pěti letech utratí v USA až 350 miliard dolarů. Daňová reforma Donalda Trumpa tak už nese ovoce.

  • Americká společnost Apple bude muset i nadále uhradit celých zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku. Nic na tom nemění ani fakt, že v souvislosti s převodem peněz ze zahraničí do USA Apple slibuje, že v USA zaplatí na daních asi 38 miliard dolarů. Prohlásil to mluvčí Evropské komise.
  • Kvůli sporu o platbu daně poslala Komise loni na podzim Apple k soudu. Komise tehdy uvedla, že suma, kterou má Apple Irsku zaplatit, může být snížena v případě, že ostatní země shledají, že Apple měl tržby místo v Irsku vykázat na jejich území, nebo pokud evropské dceřiné podniky Applu musely zaplatit vyšší daň mateřské firmě v USA.
  • Nynější oznámení firmy, že využije novou daňovou legislativu a do USA převede ze zahraničí peníze a zaplatí pak na daních jednorázově 38 miliard dolarů, nesplňuje podle mluvčího Komise ani jedno z těchto kritérií.

Zatímco Irsko stále čeká, až Apple uhradí zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku, americký gigant plánuje návrat do Spojených států. Jde o převedení 252 miliard dolarů, které má uložené v zahraničí a ze kterých doplatí daň „jen“ ve výši 38 miliard dolarů. Tedy částku zhruba poloviční, než by musel standardně platit.

A to vše díky novým daňovým předpisům Donalda Trumpa, kdy firmy, které letos převedou peníze uložené v zahraničí zpět do USA, budou mít nižší daň. Nařízení má zabránit americkým firmám, aby se vyhýbaly placení daní z minulých zámořských zisků tím, že drží peníze mimo USA.

Trumpova reforma má přinést desítky miliard dolarů

Podle odhadů amerického finančního úřadu by tato daňová reforma měla přinést v průběhu následujících deseti let celkem 338,8 miliardy dolarů. Týká se to totiž kromě Applu i dalších velkých firem. Podobně na tom jsou třeba IBM, Cisco Systems nebo Microsoft. 

„Vracíme se do USA, protože cítíme velkou zodpovědnost za naši zemi i lidi, kteří nám pomáhají k našemu úspěchu,“ uvedl ředitel Apple Tim Cook. A zároveň s tím společnost oznámila, že v reakci na nový daňový zákon obdrží vetšina zaměstnanců bonus v podobě akcií v hodnotě 2500 dolarů.

V rámci zmíněného pětiletého investičního plánu chce Apple otevřít také nový firemní kampus, který by měl sloužit k technické podpoře zákazníků. Jeho umístění oznámí později během roku. Firma zatím neuvedla, jak velký nový areál bude nebo kolik z dvaceti tisíc pracovníků tam bude sídlit. V současnosti má Apple v USA 84 tisíc z celkem 123 tisíc zaměstnanců.

Pro úplnost – vybudování ústředí v kalifornském Cupertinu, které připomíná obří vesmírnou loď, firmu přišlo dle odhadů na zhruba pět miliard dolarů.

V plánu je také otevření dalších datových center, která mají pomoci zálohovat společnosti fotografie, dokumenty a další obsah uchovávaný na telefonech, tabletech a počítačích zákazníků Applu. Na jejich vybudování by mělo padnout minimálně deset miliard dolarů. Společnost navýší také fond zřízený loni, který má investovat do výroby v USA, z jedné na pět miliard dolarů.

Apple je pod rostoucím tlakem, aby učinil v USA další investice již od prezidentské kampaně v roce 2016, ve které se současný prezident Donald Trump zaměřil na výrobce přístrojů iPhone, které kritizoval za to, že vyrábí své produkty v asijských továrnách. Společnost ale zatím neoznámila, že by na tom plánovala něco změnit. Odborníci se totiž domnívají, že by bylo ekonomicky nevýhodné vyrábět iPhony v USA.

Návštěvnické centrum v novém ústředí Apple v kalifornském Cupertinu
Zdroj: Elijah Nouvelage/Reuters

Firma však začala zdůrazňovat své ekonomické výhody pro USA: od vývojářů, kteří prodávají software v obchodě App Store, po desítky miliard dolarů ročně, které utrácí u amerických dodavatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 10 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 10 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 22 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...