Trump snižuje firmám daně, Apple na to slyší. Vrátí se do USA a zaměstná 20 tisíc lidí

Apple avizoval, že se vrátí do Spojených států a příštích pět let tam investuje zhruba třicet miliard dolarů a vytvoří dvacet tisíc pracovních míst. Celkově se ale bude jednat o více než desetinásobnou částku, protože firma odhadla, že díky plánům výdajů, najmutí nových zaměstnanců, platbě daní a obchodům s americkými dodavateli v příštích pěti letech utratí v USA až 350 miliard dolarů. Daňová reforma Donalda Trumpa tak už nese ovoce.

  • Americká společnost Apple bude muset i nadále uhradit celých zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku. Nic na tom nemění ani fakt, že v souvislosti s převodem peněz ze zahraničí do USA Apple slibuje, že v USA zaplatí na daních asi 38 miliard dolarů. Prohlásil to mluvčí Evropské komise.
  • Kvůli sporu o platbu daně poslala Komise loni na podzim Apple k soudu. Komise tehdy uvedla, že suma, kterou má Apple Irsku zaplatit, může být snížena v případě, že ostatní země shledají, že Apple měl tržby místo v Irsku vykázat na jejich území, nebo pokud evropské dceřiné podniky Applu musely zaplatit vyšší daň mateřské firmě v USA.
  • Nynější oznámení firmy, že využije novou daňovou legislativu a do USA převede ze zahraničí peníze a zaplatí pak na daních jednorázově 38 miliard dolarů, nesplňuje podle mluvčího Komise ani jedno z těchto kritérií.

Zatímco Irsko stále čeká, až Apple uhradí zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku, americký gigant plánuje návrat do Spojených států. Jde o převedení 252 miliard dolarů, které má uložené v zahraničí a ze kterých doplatí daň „jen“ ve výši 38 miliard dolarů. Tedy částku zhruba poloviční, než by musel standardně platit.

A to vše díky novým daňovým předpisům Donalda Trumpa, kdy firmy, které letos převedou peníze uložené v zahraničí zpět do USA, budou mít nižší daň. Nařízení má zabránit americkým firmám, aby se vyhýbaly placení daní z minulých zámořských zisků tím, že drží peníze mimo USA.

Trumpova reforma má přinést desítky miliard dolarů

Podle odhadů amerického finančního úřadu by tato daňová reforma měla přinést v průběhu následujících deseti let celkem 338,8 miliardy dolarů. Týká se to totiž kromě Applu i dalších velkých firem. Podobně na tom jsou třeba IBM, Cisco Systems nebo Microsoft. 

„Vracíme se do USA, protože cítíme velkou zodpovědnost za naši zemi i lidi, kteří nám pomáhají k našemu úspěchu,“ uvedl ředitel Apple Tim Cook. A zároveň s tím společnost oznámila, že v reakci na nový daňový zákon obdrží vetšina zaměstnanců bonus v podobě akcií v hodnotě 2500 dolarů.

V rámci zmíněného pětiletého investičního plánu chce Apple otevřít také nový firemní kampus, který by měl sloužit k technické podpoře zákazníků. Jeho umístění oznámí později během roku. Firma zatím neuvedla, jak velký nový areál bude nebo kolik z dvaceti tisíc pracovníků tam bude sídlit. V současnosti má Apple v USA 84 tisíc z celkem 123 tisíc zaměstnanců.

Pro úplnost – vybudování ústředí v kalifornském Cupertinu, které připomíná obří vesmírnou loď, firmu přišlo dle odhadů na zhruba pět miliard dolarů.

V plánu je také otevření dalších datových center, která mají pomoci zálohovat společnosti fotografie, dokumenty a další obsah uchovávaný na telefonech, tabletech a počítačích zákazníků Applu. Na jejich vybudování by mělo padnout minimálně deset miliard dolarů. Společnost navýší také fond zřízený loni, který má investovat do výroby v USA, z jedné na pět miliard dolarů.

Apple je pod rostoucím tlakem, aby učinil v USA další investice již od prezidentské kampaně v roce 2016, ve které se současný prezident Donald Trump zaměřil na výrobce přístrojů iPhone, které kritizoval za to, že vyrábí své produkty v asijských továrnách. Společnost ale zatím neoznámila, že by na tom plánovala něco změnit. Odborníci se totiž domnívají, že by bylo ekonomicky nevýhodné vyrábět iPhony v USA.

Návštěvnické centrum v novém ústředí Apple v kalifornském Cupertinu
Zdroj: Elijah Nouvelage/Reuters

Firma však začala zdůrazňovat své ekonomické výhody pro USA: od vývojářů, kteří prodávají software v obchodě App Store, po desítky miliard dolarů ročně, které utrácí u amerických dodavatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...