Komise posílá Irsko k soudu. Nevymohlo od Apple nelegální daňovou výhodu

Evropská komise posílá Irsko před nejvyšší evropský soud, protože stále nevymohlo od firmy Apple nelegální daňovou výhodu 13 miliard eur (336,3 miliardy korun). Oznámila to evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. EK nařídila doplatit daň v srpnu 2016. Irsko označilo rozhodnutí EK za politováníhodné.

Komise loni rozhodla, že Irsko řadu let poskytovalo společnosti Apple státní pomoc v podobě neoprávněných daňových výhod, a nařídila, aby Apple doplatil na daních do irské státní pokladny 13 miliard eur plus úroky. Irsko však rozhodnutí EK odmítá a tvrdí, že daňové otázky jsou v kompetenci jednotlivých členských zemí, nikoli v kompetenci EK. Zároveň obvinilo komisi, že v otázce daní pro americkou společnost Apple překročila své pravomoci a zasáhla do národní suverenity členské země.

„Více než rok poté, co komise přijala toto rozhodnutí, Irsko stále nevymohlo peníze, ani částečně,“ uvedla Vestagerová. Dodala, že EK chápe, že v některých případech může být celý proces složitější. Je však nutné, aby členské státy činily dostatečný pokrok směrem k obnovení konkurence na trhu. Apple tak nadále využívá výhod z této podpory. Irsko sice dosáhlo pokroku při výpočtu přesné splatné částky. Plánuje však dokončit veškerou práci nejdříve do března 2018. Termín, do kterého mělo Irsko splnit požadavky EK, byl 3. leden letošního roku.

Jak Irsko poskytlo neoprávněnou podporu firmě Apple
Zdroj: Evropská komise

Apple i Irsko se proti rozhodnutí EK o zaplacení 13 miliard eur odvolaly. Žaloba na zrušení rozhodnutí ale neumožňuje, aby členský stát pozastavil vymáhání neoprávněné pomoci. Je však možné, například, uložit tuto částku až do rozhodnutí soudu na svěřenecký účet.

Irské ministerstvo financí v reakci na oznámení uvedlo, že nikdy nepřijalo analýzu EK v případě státní pomoci pro Apple. Je odhodláno vybrat dlužné peníze, čeká však, jak dopadne odvolání u soudu, které Dublin podal. Irsko je v neustálém kontaktu s EK a Apple a je blízko zřízení vázaného svěřeneckého účtu, což zahrnuje i nalezení alespoň jednoho investičního manažera, který bude finance spravovat.

„Je to nanejvýš politováníhodné, že komise podnikla tuto akci, zvláště ve vztahu k případu s tak obrovskou částkou k navrácení,“ uvedlo irské ministerstvo v prohlášení.

Vestagerová na tiskové konferenci dodala, že v případě dalších nelegálních daňových výhod, jako případ Fiatu v Lucembursku, Starbucksu v Nizozemsku a skupiny firem v Belgii, byly peníze vrácené ještě před dokončením odvolání. V těchto případech však byly částky daleko menší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 13 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 16 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled