Komise posílá Irsko k soudu. Nevymohlo od Apple nelegální daňovou výhodu

Evropská komise posílá Irsko před nejvyšší evropský soud, protože stále nevymohlo od firmy Apple nelegální daňovou výhodu 13 miliard eur (336,3 miliardy korun). Oznámila to evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. EK nařídila doplatit daň v srpnu 2016. Irsko označilo rozhodnutí EK za politováníhodné.

Komise loni rozhodla, že Irsko řadu let poskytovalo společnosti Apple státní pomoc v podobě neoprávněných daňových výhod, a nařídila, aby Apple doplatil na daních do irské státní pokladny 13 miliard eur plus úroky. Irsko však rozhodnutí EK odmítá a tvrdí, že daňové otázky jsou v kompetenci jednotlivých členských zemí, nikoli v kompetenci EK. Zároveň obvinilo komisi, že v otázce daní pro americkou společnost Apple překročila své pravomoci a zasáhla do národní suverenity členské země.

„Více než rok poté, co komise přijala toto rozhodnutí, Irsko stále nevymohlo peníze, ani částečně,“ uvedla Vestagerová. Dodala, že EK chápe, že v některých případech může být celý proces složitější. Je však nutné, aby členské státy činily dostatečný pokrok směrem k obnovení konkurence na trhu. Apple tak nadále využívá výhod z této podpory. Irsko sice dosáhlo pokroku při výpočtu přesné splatné částky. Plánuje však dokončit veškerou práci nejdříve do března 2018. Termín, do kterého mělo Irsko splnit požadavky EK, byl 3. leden letošního roku.

Jak Irsko poskytlo neoprávněnou podporu firmě Apple
Zdroj: Evropská komise

Apple i Irsko se proti rozhodnutí EK o zaplacení 13 miliard eur odvolaly. Žaloba na zrušení rozhodnutí ale neumožňuje, aby členský stát pozastavil vymáhání neoprávněné pomoci. Je však možné, například, uložit tuto částku až do rozhodnutí soudu na svěřenecký účet.

Irské ministerstvo financí v reakci na oznámení uvedlo, že nikdy nepřijalo analýzu EK v případě státní pomoci pro Apple. Je odhodláno vybrat dlužné peníze, čeká však, jak dopadne odvolání u soudu, které Dublin podal. Irsko je v neustálém kontaktu s EK a Apple a je blízko zřízení vázaného svěřeneckého účtu, což zahrnuje i nalezení alespoň jednoho investičního manažera, který bude finance spravovat.

„Je to nanejvýš politováníhodné, že komise podnikla tuto akci, zvláště ve vztahu k případu s tak obrovskou částkou k navrácení,“ uvedlo irské ministerstvo v prohlášení.

Vestagerová na tiskové konferenci dodala, že v případě dalších nelegálních daňových výhod, jako případ Fiatu v Lucembursku, Starbucksu v Nizozemsku a skupiny firem v Belgii, byly peníze vrácené ještě před dokončením odvolání. V těchto případech však byly částky daleko menší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...