Do roku 2012 vystartují desítky elektromobilů stáje ČEZ

Praha - 50 až 100 elektromobilů hodlá do roku 2012 nakoupit skupina ČEZ a otestovat je v reálném provozu v Praze a Ostravě. Do poloviny příštího roku pak firma plánuje zprovoznit první desítku těchto vozů, které zapůjčí neziskovým organizacím. Již dnes předali zástupci podniku první elektromobil do užívání společnosti Sue Ryder, která poskytuje péči seniorům. Do projektu vozidel jedoucích na elektřinu, který energetický moloch poprvé představil minulý týden, chce společnost investovat přibližně půl miliardy korun. Informace ohledně hybridních vozidel dnes novinářům sdělili zástupci společnosti ČEZ na tiskové konferenci.

Rozšíření elektromobilů ale nebude jednoduché, protože se potýkají s řadou potíží. Jejich hlavním technickým problémem je nedostatečná kapacita baterií a jejich klesající účinnost v čase. V budoucnu bude třeba zvýšit dojezdovou vzdálenost vozidel a rychlost dobíjení vozidla. Dnes vystačí baterie průměrně na 100 kilometrů.

Nabíjení elektromobilu je přitom poměrně zdlouhavou záležitostí. Dobíjení v domácích podmínkách, které je v současnosti v Česku jedinou možností, trvá až deset hodin. Veřejné stanice to zvládnou za čtyři hodiny, ty nejvýkonnější dokonce za deset minut. ČEZ se proto rozhodl po vzoru svých západních kolegů vybudovat elektrostanic v ČR celou síť.

„V první fázi to budou desítky, ale určitě tím cílovým konceptem je mnoho tisíc dobíjecích stanic po celé České republice,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 generální ředitel ČEZu Martin Roman.

„Šťávu“ z hybridu můžeme použít i jinak 

Podle Romana je rozvoj elektromobilů zajímavý ze dvou důvodů: elektrická auta jsou šetrná k životnímu prostředí a projekt je „ekonomicky smysluplný“. Noční nabíjení elektromobilů totiž přispěje k vyrovnání distribuční sítě a bude částečně řešit problém skladování elektřiny. Pokud totiž například zákazníci nebudou automobil zrovna potřebovat, mohou v něm uskladněnou noční energii použít i na jiné účely.

Největší výhodou elektřinou poháněných automobilů jsou podle zástupců společnosti ČEZ jejich nízké emise. Při provozu nevypouštějí žádné škodlivé plyny a oproti provozu běžných aut vzniká při výrobě elektřiny méně oxidu uhličitého (CO2). Elektřina z výrobních zdrojů ČEZ generuje 95 gramů CO2 na jeden kilometr, zatímco benzinový automobil vypustí na ujetý kilometr 164 gramů CO2, tvrdí firma. Roman se navíc domnívá, že emise CO2 z výroby elektřiny se budou v budoucnu snižovat. „Budoucnost je v jaderné energii a obnovitelných zdrojích,“ dodal.

Stále neznámí výrobci aut pro ČEZ  

S jakými automobilkami chce ČEZ spolupracovat, zatím Roman nechtěl upřesnit. „Dostupné elektromobily často vznikají přestavbou existujících značek, ale v podstatě většina velkých hráčů připravuje vlastní elektromobil, do budoucna by měl elektromobil být k dispozici v každém segmentu automobilového průmyslu a dodavateli se stanou standardní značky,“ dodal pro ČT24 k otázce výběru automobilky manažer útvaru environmentální agendy společnosti ČEZ Tomáš Chmelík.

Nové projekty, kdy energetická firma hodlá do roku 2020 investovat desítky miliard do nových technologií, prezentuje poskytovatel elektrické energie zrovna v době, kdy poslanci „nadělili“ ČEZu 68 miliard korun za emisní povolenky. Část politiků a ekonomů pak o tomto transferu hovoří jako o „krádeži za bílého dne“.

Tomáš Chmelík se na ČT24 ohrazuje proti tvrzení o krádeži za bílého dne:

„Určitě to tak není, že by to byla nadílka, je to spíše závazek ty peníze proinvestovat. Na tiskové konferenci minulý týden jsme říkali, že iniciativa není s těmito prostředky přímo spojena, mohou ji pouze urychlit.“


Elektromobilů se chopí Bém
 

Na tiskové konferenci byl přítomen rovněž pražský primátor Pavel Bém. Ten novinářům sdělil, že metropole připravuje strategický koncept rozvoje elektromobilů a chce se stát jejich prvním průkopníkem ve střední Evropě. Potenciálními uživateli v Praze mohou být vedle magistrátu například městská policie, městská knihovna, Dopravní podnik hlavního města Prahy nebo pražská záchranná služba. Bém chce rozvoj elektromobilů podpořit formou pobídek, například v případě zavedení mýtného v Praze.

První funkční model s elektromotorem vytvořil v roce 1829 Slovák Štefan Jedlík. První elektromobil pak spatřil světlo světa už v roce 1835 a sice v Holandsku, kde ho vytvořil profesor Stratingh. Ještě před začátkem minulého století v roce 1899 pokořil první elektromobil rychlost 100 kilometrů. Výraznou stopu ve vývoji elektromobilů zanechal rovněž český vynálezce František Křižík. „František Křižík udělal svůj první elektromobil v roce 1895, jeho třetí elektromobil byl dokonce tzv. plugin-hybrid, který měl nabíjení ze spalovacího motoru,“ poodhalil roušku historie vývoje elektromobilů pro ČT24 Jaromír Marušinec z VUT Brno. Na Křižíkův model později navázal Ferdinand Porsche.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 2 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 14 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
před 22 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.