Czexit by měl fatální následky, říká Havlíček. S referendem o EU by si nezahrával

Nahrávám video

Není pochyb o tom, že vystoupení z Evropské unie by mělo fatální následky, reagoval na diskuse o referendu předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček v Interview ČT24. Připouští, že ani jemu se nelíbí celá řada regulací, ale nechtěl by se dostat na úroveň zranitelnosti Ukrajiny.

„Zásadně by se ohrozil obchod, protože 84 procent našeho exportu jde do EU. Stejně tak můžeme mluvit o importu. Měli bychom zásadně vyšší míru nezaměstnanosti. Vůbec se nebavíme o tom, že by to nepochybně ovlivnilo investiční prostředí,“ upozornil na ekonomické rozměry czexitu Havlíček.

Je podle něj těžké spočítat, jaký by byl konkrétní dopad, upozorňuje ale na to, že by dopad měly už samotné diskuse o referendu. „Trhy se nechovají jenom podle toho, co se vygeneruje a vyrobí, ale i podle nějakého očekávání,“ vysvětlil.

Reakci by se nevyhnula ani česká měna, která by oslabovala. „Pokud začne oslabovat, všechny diskuse, které se teď vedou, že silná koruna sice omezí trochu exportéry, ale podpoří nákupy a trochu vylepší situaci spotřebitelům, tak to by všechno bylo vniveč. Nepochybně by to bylo pro spotřebitele, pro firmy i pro stát velmi nekomfortní řešení. Troufám si tvrdit, že by důsledky byly tragické. Skoro si troufám tvrdit, že by to bylo jedno z nejhorších rozhodnutí, které jsme mohli v posledních desítkách let udělat,“ prohlásil Havlíček.

Evropská unie podle něj nevznikla jako nástroj pro posílení konkurenceschopnosti jednotlivých zemí, ale jako nástroj k zamezení případných půtek, aby se země cítily bezpečnější.

„Mně se také nelíbí celá řada regulací, také se mi nelíbí, že nás někdo ovlivňuje, ale raději se nechám ovlivňovat nejvyspělejší částí světa než být sám pěšák v poli a dostat se na úroveň zranitelnosti ala Ukrajina,“ dodal.

I Británie už sčítá ztráty, zmínil Havlíček

Před necelými dvěma roky si odhlasovala Velká Británie, že z evropského spolku odejde. S brexitem by ale českou situaci Havlíček vůbec nesrovnával.

„Británie je mezi pěti nejvyspělejšími zeměmi s ohledem na generování hrubého domácího produktu. Její geografická poloha, její demografická struktura, její vazby na Spojené státy a EU jsou úplně jiné, než má Česká republika. My jsme součástí středu Evropy, jsme absolutně závislí na okolních zemích. Vyjednávací pozice Velké Británie je úplně jiná, než by byla vyjednávací pozice Česka,“ přiblížil. Navíc dodává, že i Británie už v tuto chvíli začíná počítat ztráty.

Odmítavě se k případnému vystoupení Česka z EU staví i Hospodářská komora, podle níž by šlo o ekonomickou sebevraždu. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara zpochybňování členství Česka v EU znervózňuje některé zahraniční investory, aktuální politickou situaci už musel vysvětlovat japonským investorům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 11 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.