Britské hospodářství zřejmě nečeká zářná budoucnost, ať už se podaří dojednat brexitovou dohodu s Unií, či nikoli. Podle serveru BuzzFeed News to vyplývá z dosud utajované analýzy, kterou si údajně nechalo zpracovat britské ministerstvo pro brexit. Růst britské ekonomiky by mohl být až o 8 procent nižší než v případě, že by Spojené království setrvalo v EU.
Britské hospodářství podle dokumentu EU Exit Analysis - Cross Whitehall Briefing z ledna 2018 poroste pomaleji, ať už dojde k jakémukoli ze tří zkoumaných scénářů. Podle zdrojů BBC k analýze přispělo britské ministerstvo financí, ale dokument je údajně součástí širší analýzy.
Pokud by se Britům podařilo uzavřít s evropskou sedmadvacítkou komplexní dohodu o volném obchodu, byl by růst v následujících 15 letech podle uniklého dokumentu až o pět procent nižší než v případě, že by k brexitu nedošlo.
Pokud by Londýn s Bruselem neuzavřel žádnou dohodu a EU s Británií by následně obchodovaly na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO), klesl by ve stejném období oproti současnému odhadu růst dokonce o osm procent.
I v případě, že by premiérka Theresa Mayová vyjednala přístup na jednotný trh prostřednictvím členství v Evropském hospodářském prostoru, růst by se snížil asi o dvě procenta, tvrdí uniklý dokument britské vlády.
Negativně brexit v jakémkoli ze tří zkoumaných případů ovlivní všechna odvětví britského hospodářství, nejvíce však průmysl chemický, textilní, potravinářský a automobilový, píše server BuzzFeed News.
Britská konzervativní vláda dlouhodobě popírá, že by se zemi po brexitu mělo vést hůře. Ministerstvo pro brexit, které vede David Davis, odmítlo zprávu serveru BuzzFeed News komentovat.
Podle stoupenců tvrdého brexitu zveřejnil studii někdo, kdo si přeje ten „nejmírnější brexit“. Konzervativní poslanec Iain Duncan Smith uvedl, že by se měla brát s rezervou, jelikož se podle něj skoro všechny předpovědi o dopadech brexitu na britské hospodářství zatím mýlily. „Je to nekompletní zpráva, která byla úmyslně zveřejněna, protože obsahuje negativní pohled,“ řekl.
Británie by měla EU opustit 29. března příštího roku. Summit EU v prosinci potvrdil posun rozhovorů o brexitu do druhé fáze, tedy k budoucím vztahům a přechodnému období. Jednadvacet měsíců jako přechodné období nabídlo Británii sedmadvacet zemí EU v pondělí.
Během tohoto období by měla podle představ zbývajících 27 zemí EU zůstat v platnosti i stávající unijní pravidla volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Britská strana si tak podle sedmadvacítky nebude moci z pravidel jednotného unijního trhu „vyzobávat“ jen to, co by se jí líbilo.
Unie dala najevo, že nadále trvá princip nedělitelnosti čtyř svobod souvisejících s jednotným trhem EU. Právě možnost kontrolovat pohyb na britských hranicích byl jedním z klíčových požadavků těch, kdo v referendu v roce 2016 rozhodli o odchodu Británie z EU.
Poměrně tvrdé podmínky přechodného období v Británii vzbuzují emoce, především mezi zastánci takzvaného tvrdého brexitu, kteří se obávají, že země se po opuštění bloku stane jeho vazalem. Jeden z předních britských euroskeptiků, poslanec Bill Cash, už Mayovou vyzval, aby podmínky přechodného období odmítla. Označil je za další unijní ultimátum.
