Odborníkům se nezdají ani prognózy týkající se britských možností ohledně nové dohody o volném obchodu. „Ve skutečnosti jsou jen dvě možnosti. Jedna z nich je ta, kterou podepsala nedávno Kanada, v případě, že na dohodu nedojde, můžete sáhnout po pravidlech WTO,“ konstatuje studie.
„Dopad obou možností je dost nejistý. Velmi pečlivě jsme se zaměřili na to, co ministerstvo financí uvedlo. Zjistili jsme, že to je velice chybná a předpojatá práce,“ pokračují experti. Ti tvrdí, že průměrná mzda může růst i o dvě procenta ročně, částečně právě kvůli nižší úrovni migrace. Předpokládají přitom, že míra zaměstnanosti dosáhne vrcholu v roce 2017.
Zpráva také předpovídá, že ceny nemovitostí budou dostupnější pro lidi s nižšími příjmy. Inflace přitom podle centra poroste do konce příštího roku, i když se pravděpodobně nevymkne kontrole.
Odborníci rovněž připustili, že firemní investice kvůli nejistotě spojené s brexitem klesnou od příštího roku o 7 až 15 procent, to se ale podle nich změní po roce 2019, až Británie Unii skutečně opustí.
Premiérka Theresa Mayová minulý měsíc oznámila, že do konce letošního března uplatní článek 50 Lisabonské smlouvy, upravující odchod členského státu z EU. Jednání pak mohou trvat až dva roky, nebude-li dohodnuto jejich případné prodloužení.
Summit EU minulý měsíc potvrdil, že Británie v případě zájmu o přístup na unijní jednotný trh bude muset respektovat mimo jiné svobodu volného pohybu osob.
Jednání mezi Londýnem a Bruselem budou extrémně náročná
Před dvěma dny nečekaně složil funkci britský velvyslanec při EU Ivan Rogers. Ve svém rezignačním dopise mimo jiné varoval, že vládním úřadům na rozdíl od Evropské komise chybí zkušenosti se závažnými mnohostrannými mezinárodními vyjednáváními.
Podle agentury Reuters přitom půjde o jedna z nejkomplikovanějších jednání, kterých se Londýn od konce druhé světové války účastnil.