To, že si Britové v referendu odhlasovali brexit, neznamená, že země z Unie odejde ze dne na den. Pokud výsledek referenda potvrdí britský parlament, proces vyjednávání s Bruselem by měl trvat dva roky, během nichž bude třeba vyřešit odhadem 800 až 900 smluv. Brexit bude hlavním tématem pravidelného unijního summitu, který začne v úterý v Bruselu.
Unijní lídři chtějí jednat co nejdřív, dohoda má být vyvážená
Rozhovory o britském odchodu z Unie by měly začít co nejdříve, průtahy jen zbytečně prodlužují nejistotu, sdělili zástupci unijních institucí a nizozemského předsednictví. Jakákoli dohoda bude muset odrážet zájmy obou stran a bude muset být vyvážená, shodli se unijní představitelé.
Evropská komise (EK) před referendem oficiálně prohlašovala, že nemá přichystaný „Plán B“ pro případný britský odchod z EU. Podle lidí z Komise se ale připravují scénáře dalšího možného vývoje.
Unijní lídři v čele se šéfem EK Jeanem-Claudem Junckerem několikrát zdůrazňovali, že po vystoupení bude opětovný návrat Britů do EU prakticky vyloučený. Dohoda s britským premiérem o nejrůznějších výjimkách pro Brity bylo maximum, které Brusel může Londýnu nabídnout, konstatoval Juncker.
Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag #hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.
Merkelová: Co dál? Zbývající země se musí poradit společně
Podle německé kancléřky Angely Merkelové by o dopadech referenda měly jednat všechny unijní země společně. „Příští týden v úterý a ve středu máme Evropskou radu, na níž se společně poradíme. Celkově musí teď porady běžet pokud možno s 28 státy, případně s 27,“ řekla ve středu Merkelová.
Už v úterý by se měl mimořádně sejít europarlament a evropští lídři pravděpodobně co nejrychleji svolají mimořádný summit všech členů osmadvacítky. Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je nyní třeba Unii obrodit.
„Dvacet sedm zemí by se mělo semknout a dohodnout se, jak by mělo vypadat společenství sjednocené Evropy, aby se tohle vícekrát neopakovalo. V Británii to nevzniklo v posledních měsících, bylo to systematické působení britských politiků, kteří staví Evropskou unii do pozice: tady jsme my a tam oni, místo toho, aby řekli: Unie je naše a budeme se podílet na tom, aby byla pro nás dobrá,“ konstatoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09 a STAN).
Proces odluky: Britům zatím zůstanou práva a povinnosti
Referendum není samo o sobě závazné, výsledek musí potvrdit britský parlament. Lisabonská smlouva (článek 50) stanovuje, že země, která se rozhodne vystoupit, pak oznámí svůj záměr Evropské radě.
EU následně uzavře s touto zemí dohodu o podmínkách jejího vystoupení. Tu pak musí odsouhlasit Rada EU kvalifikovanou většinou po souhlasu Evropského parlamentu.
Proces vyjednávání podmínek nových vztahů má trvat asi dva roky. Termín ale může být prodloužen, pokud s tím budou souhlasit všechny členské státy. Šéf Evropské rady Donald Tusk už dříve uvedl, že by proces mohl trvat až sedm let.
Jednání povede pověřené grémium, patrně Evropská komise. Vyřešit se bude muset odhadem 800 až 900 smluv, řada finančních dohod ohledně britského příspěvku do EU, ale také o penězích z kohezních fondů, které by Britové během přechodné doby čerpali, uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD).
Vyjednávací pozice Británie je v příštích letech nejasná
Nutné je také vyřešit otázky, jak bude Británie vyjednávat v přechodném období na ministerských radách nebo vrcholných schůzkách EU, co se stane s britským předsednictvím v roce 2017, případně co bude s britskými europoslanci či zaměstnanci unijního aparátu.
Brity přitom nejvíc zajímá další přístup země na jednotný trh. Už nyní nejsou součástí Schengenu a eurozóny, o nich tedy naopak mluvit nutné nebude. „Nabízí se jako příklad Švýcarsko nebo Norsko. Může být zachován volný pohyb některého zboží, služeb, kapitálu a plateb. To, co bylo Britům nejvíc trnem v oku, což znamená volný pohyb osob a pracovníků, ale bude do nějaké míry modifikováno,“ podotkl profesor evropského práva Michal Tomášek.
Británie zřejmě pozastaví platnost některých unijních zákonů, které se euroskeptikům nelíbí - a později řadu norem zruší.
Evropské společenství opustilo Alžírsko nebo Grónsko
Evropskou unii jako takovou zatím žádný stát neopustil, z Evropského společenství (ES), tedy předchůdce EU, ale několik zemí odešlo. Jako první tak učinilo v roce 1962 Alžírsko, které tehdy získalo nezávislost na Francii.
V roce 1985 vystoupilo z ES Grónsko poté, co si to voliči odhlasovali v referendu. Ostrov se stal členem ES jako součást Dánska v lednu 1973, ale v roce 1979 získal vnitřní samosprávu. Rovněž v roce 1985 se souostroví Saint-Pierre a Miquelon z členského území EU stalo přidruženým zámořským územím jako zámořské společenství Francie.
V roce 2012 využil ostrov Svatého Bartoloměje, francouzské zámořské území v Karibském moři, jako první pravidla nově definovaného v Lisabonské smlouvě, jež zámořským departmentům možnost vystoupení z EU administrativně usnadňuje; ostrov se tak stal přidruženým územím EU.
