Britové rozhodují v historickém referendu o budoucnosti země. Pokud odsouhlasí odchod z Unie, bezprostředně poté se očekává pád libry a britská vláda varuje před následným poklesem ekonomiky. Obyvatelé unijních států včetně Čechů by zřejmě ztratili volný přístup na britský pracovní trh. Britský odchod by ale mohl spustit i rozpad Spojeného království, jelikož prounijní Skotové by chtěli další hlasování o nezávislosti. Brexit by mohl způsobit také postupný kolaps EU. Napříč Evropou totiž posilují euroskeptické strany – a řada z nich volá po uspořádání vlastních plebiscitů.
Dopady brexitu? Pád britské ekonomiky, ale i možný začátek konce EU
Cameronův konec
Britskému premiérovi Davidu Cameronovi, který bojuje za setrvání země v Unii, se podařilo dojednat s Bruselem změny podmínek členství v EU. Británie kupříkladu nepřijme euro, nemusí se podílet na stále těsnější Unii, nemusí přispívat na řešení problémů eurozóny a může osekat dávky imigrantům z jiných zemí EU v případě přetížení sociálního systému. Pro zastánce brexitu to ale není dost a dohodě navíc nevěří.
On-line přenos
Britské referendum
- 17:13
Stovky lidí se v Bratislavě zúčastnily pochodu a demonstrace "proti diktátu Bruselu a zastavení likvidace Evropy". Řečníci na mítinku ocenili rozhodnutí britských voličů, kteří se v referendu vyslovili pro vystoupení země z EU, a k uspořádání podobného plebiscitu vybídli i slovenskou vládu.
- 16:44
Hněv Londýňanů zažil v pátek dopoledne bývalý starosta a nejviditelnější tvář brexitu Boris Johnson, kterého zástup lidí vypískal, když odcházel ze svého domu v Islingtonu na severu Londýna.
- 16:44
"Jsem ohromená... Jsem smutný... Bojím se... Je to skvělé, jedeme dál," říkali lidé televizi BBC na trhu v Banbury v centrální Anglii, které těsně volilo odchod z EU.
Cameron sice avizoval, že i případě britského odchodu hodlá setrvat ve funkci, neměl by to ale lehké ani ve své vlastní straně. Konzervativci jsou totiž v otázce brexitu dlouhodobě rozděleni. Proti Cameronovi jde například ministr spravedlnosti Michael Gove nebo londýnský exstarosta Boris Johnson, který je považován za jeho případného nástupce.
David Cameron
Někteří toryové navíc premiérovi vyčítají, že před referendem vedl „kampaň strachu“, přičemž uváděl podle nich zavádějící, případně lživé údaje týkající se hlavně ekonomických ztrát země a zvýšené teroristické hrozby. Ozývají se ale i hlasy, že brexit by Cameronovu pozici naopak posílil, protože se očekává pád libry a nikdo by si nepřál další nestabilitu způsobenou odstoupením premiéra.
Pád libry a pokles britské ekonomiky
Někteří ekonomové varují před chaosem v případě britského odchodu, v londýnském finančním středisku City ale panuje hlavně nejistota. „Nikdo neví, co bude, nikdo neví, jak to bude vypadat, kdyby nastal brexit. Firmy čekají, co bude, ale žádná panika nikde není. Panikaří jen vláda,“ podotkl předseda Česko-britské obchodní komory a partner mezinárodní poradenské a účetní společnosti UHY Ladislav Hornan.
Prakticky všechny britské i mezinárodní hospodářské organizace od MMF až po OECD jsou přesvědčeny, že odchod z EU by britskou ekonomiku značně zasáhl. Po brexitu se očekává pád libry – dle finanční skupiny HCBS až o dvacet procent. Britové proto ve velkém nakupují dolary a eura, aby se vyhnuli dražším dovoleným v zahraničí.
V dlouhodobějším horizontu se spekuluje, že by se některé banky mohly přesunout do Frankfurtu nebo dalších velkých evropských měst kvůli obchodování na trhu s eury.
Ministr financí George Osborne varoval, že po případném odchodu z evropského bloku očekává po dva roky o šest procent nižší výkon ekonomiky oproti tomu, jaký by byl, kdyby Británie odhlasovala setrvání v EU.
obrázek
Očekává rovněž růst inflace a pád cen nemovitostí až o pětinu. „Lidé už tak jednají. Nekupují domy, nepořizují si auta. Odkládají investice. To vše kvůli referendu. To je příchuť toho, co bude následovat,“ podotkl Osborne. Vláda by navíc podle něj musela zvýšit daně a snížit výdaje, aby kompenzovala výpadek 30 miliard liber (přes bilion korun) ve veřejných financích.
- Bezprostřední reakcí po referendu by podle ekonomů mohla být nejistota až panika na finančním trhu, výprodej britských akcií a oslabení při nejpesimističtějších scénářích téměř o 20 procent.
- Pokud by k tomu došlo, zlevnilo by dovážené zboží z Británie až o 10 procent. Po schválení nové smlouvy mezi Velkou Británií a EU by se situace mohla uklidnit. Začala by zřejmě platit cla, což by zboží dovážené z Británie prodražilo.
- Momentálně je Británie třetím nejvýznamnějším exportním trhem pro české firmy. Odchod Britů z Unie by zřejmě znamenal právě omezení vývozu českého zboží do Spojeného království.
- Brexit by se odrazil i v kurzu koruny. „Kdyby narostla systémová nedůvěra v euro a eurozónu jako projekt, hráči by si to přebrali jako signál, že ČNB bude nakonec nucena zůstat déle v intervenčním režimu a možná, že časem může uvažovat o oslabení české koruny. V takovém případě by koruna dostala citelnější úder a byla delší dobu slabší,“ říká ekonom Jan Bureš z Poštovní spořitelny.
Pokud by došlo k brexitu a činovníci v EU by ztratili hlavu, snažili by se vymyslet odplatu, pak by to uškodilo ekonomice natolik, že by se to dalo srovnávat s krizí, která nastala po pádu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. Pravděpodobnost tohoto scénáře odhaduji na 5 až 10 procent.
Zastánci setrvání zdůrazňují práva a benefity zaměstnanců, jež garantuje právě Unie a které by nadále byly nejisté. Varují také před obchodními překážkami, jako je znovuzavedení cel.
„Stále bychom chtěli vyvážet do EU, ale tam bychom museli splnit podmínky pro všechna pravidla a regulace. Byli bychom zemí, která jde čelem proti zdi. Musím také říct, že pátá největší ekonomika Unii potřebuje, aby jí pomáhala bojovat za své zájmy,“ konstatoval Cameron.
Třeba šéf euroskeptické strany UKIP Nigel Farage ale tvrdí, že v případě brexitu by britské firmy platily nižší poplatky, než kolik odevzdávají v současné době Bruselu. Podle „brexitářů“ by odchod přinesl Britům větší bohatství a více pracovních míst.
Šéf euroskeptické strany UKIP Nigel Farage
Rozpad Spojeného království, ale i Unie
V případě vystoupení Británie z EU by nejspíš došlo na další skotské referendum o odtržení. Většina z pěti milionů Skotů chce být součástí evropského společenství a nechtějí se nechat převálcovat euroskeptickými Angličany, kteří tvoří 84 procent obyvatelstva země.
Předsedkyně skotské vlády Nicola Sturgeonová zdůraznila, že mnoho lidí v roce 2014 hlasovalo pro zachování svazku s Londýnem, protože si přálo zůstat v EU. Skotové tehdy poměrem 55 ku 45 procentům odmítli nezávislost.
Problém představuje rovněž Severní Irsko, kde by mohly vzniknout přechody na hranicích s Irskou republiku a mohl by být ohrožen křehký klid v Ulsteru. Neklid v Dublinu vzrostl poté, co Společný výbor irského parlamentu pro záležitosti EU varoval před nestabilitou v Severním Irsku v případě brexitu. Podle výboru by se některé přeshraniční orgány vybudované v rámci Velkopáteční dohody z roku 1998 mohly stát nadbytečnými.
„Říkám bez stínu pochyb, že špatný výsledek 23. června bude mít dopad na naši unii (britských ostrovů). To znamená, že v hlasování jde o samotnou jednotu Spojeného království,“ řekl například bývalý konzervativní premiér John Major.
GALERIE
Britské referendum o brexitu hýbe Evropou i celým světem. Na snímku mladí podporovatelé spojení Británie s Evropskou unií před Braniborskou bránou v Berlíně
Na výsledek referenda čeká s napětím také Unie, která se stále vzpamatovává z hospodářské krize, dopadů krachujícího Řecka a masivní imigrace. Po celé Evropě sílí euroskeptické a protiimigrantské strany. Řada z nich včetně francouzské Národní fronty, ale i dalších partají z Francie, Itálie, Nizozemska či Dánska volají po uspořádání vlastních referend. Odchod Británie by tak mohl znamenat postupnou dezintegraci EU.
„Pokud jde o kontinentální Evropu, podle jednoho názoru se stmelí, protože bude víc homogenní. Druhý tvrdí, že dojde k většímu drobení,“ podotkl ekonom Jan Švejnar.
Brexit by narušil politickou legitimitu evropského projektu. Mám obavy z nástupu národoveckých protievropských stran v celé Evropě, které říkají, že Unie je svěrací kazajka. Jakékoli myšlenky na posílení evropské integrace by byly těžko prosaditelné.
V případě brexitu by pravděpodobně země jako Francie nebo Německo chtěly ještě užší spolupráci. „Pro střední Evropu by (brexit) byl silná výzva, jak se orientovat za nové situace. Bude tam pokus o prohloubení evropské integrace kolem eurozóny a pak zóna volného trhu,“ konstatoval politolog Jacques Rupnik s tím, že Česko a další státy střední Evropy by si musely vybrat, zda chtějí patřit do jádra, nebo se spokojí s druhým okruhem.
GALERIE
Brexit
Tvrdé podmínky pro imigranty z EU
Británie nyní může omezit imigraci ze zemí mimo EU, ale nemůže zastavit lidi z 27 zemí EU přicházející do země, protože svoboda pohybu je jedním z hlavních pilířů EU. Loni bylo v Británii zaměstnáno i 37 tisíc Čechů a pracují zde statisíce Poláků. Odpůrci brexitu zdůrazňují, že imigranti jsou pro zemi přínosem – kupříkladu 10 procent lékařů pochází z jiných států EU.
Řada Britů je ale pro brexit, protože jsou přesvědčeni, že jim lidé z východní Evropy berou práci, především tu hůř placenou, zatěžují veřejné služby a kvůli nim roste cena bydlení. Cameron čelí kritice z řad politiků i veřejnosti, že imigraci omezit nedokázal.
Ilustrační foto
Zastánci brexitu volají v případě vítězství po zavedení přísného australského bodového systému. Canberra u žadatelů o trvalý pobyt nebo o pracovní povolení hodnotí třeba věk, vzdělání nebo znalost angličtiny.
Lidé z ostatních zemí by tak přišli o automatické právo moci pracovat v Británii. Podle exstarosty Londýna Johnsona EU diskriminuje osoby žijící mimo Unii. Nově by byly podmínky stejné pro žadatele ze všech zemí. EU může na oplátku zavést víza pro Brity, kteří by se v unijních státech chtěli usadit.
Pro Brity, kteří žijí v České republice, by nastalo několik let ode dne rozvodu po den nové dohody Británie s EU. Během tohoto období by podléhali stejným pravidlům jako cizinci ze třetích zemí, což znamená povolení k pobytu, práci. Život v Čechách by pro ně byl o to složitější.
Příliv migrantů do zemí EU
Jasno by mohlo být v pátek kolem páté ráno
Otázka v referendu zní: „Měla by Velká Británie zůstat členem Evropské unie, nebo by měla EU opustit?“ Z posledních průzkumů vyplývá, že hlasování bude napínavé do poslední chvíle. Sondáže agentur Opinium a TNS mírně favorizují odpůrce EU, kteří vedou o jeden, v případě společnosti TNS pak o dva procentní body. Naopak agentura YouGov naznačuje s 51 procenty hlasů vítězství prounijního tábora. Ten mírně upřednostňuje i ComRes.
Počítání hlasů začne hned po uzavření volebních místností ve 382 místních centrech v 23:00 SELČ. Podle reálných odhadů by mělo být v pátek kolem páté ráno jasné, jakým směrem se hlasování ubírá. Vítězí volba s větším počtem platných hlasovacích lístků.
Tábory jsou v podstatě vyrovnané, teď je otázkou, jak se rozhodnou váhající, kterých je kolem deseti třinácti procent. Trochu si ale myslím, že pokud je někdo dosud nerozhodnutý, tak dá přednost statu quo než nějaké neznámé.
Přechodné období? Pro Brity by platily dosavadní povinnosti i práva
V případě, že by si Britové odsouhlasili brexit, proces odluky by trval zhruba dva roky. Šéf Evropské rady Donald Tusk ale varoval, že se mohou vyjednávání nových vztahů protáhnout až na sedm let. Během této doby by Británie stále dodržovala smlouvy a zákony EU, ale neúčastnila by se žádných rozhodování, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o vystoupení z EU.
„Britové budou muset nejprve oficiálně oznámit, že chtějí vystoupit. Pak se rozjede zhruba dvouletý proces debaty o tom, co bude znamenat, za jakých podmínek budou odcházet,“ konstatoval státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD). Vyřešit by se muselo odhadem 800 až 900 smluv, řada finančních dohod ohledně britského příspěvku do EU, ale také o penězích z kohezních fondů, které by Britové během přechodné doby čerpali.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu zdůraznil, že podmínky vyjednané Cameronem jsou maximum, jež může EU Britům nabídnout. „Britští voliči musí vědět, že nebude žádné další vyjednávání. Uzavřeli jsme dohodu s premiérem. Dali jsme mu, co jsme mohli,“ konstatoval Juncker.
Evropská komise
Lisabonská smlouva stanovuje, že země, která se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. EU pak uzavře s touto zemí dohodu o podmínkách jejího vystoupení, s přihlédnutím k jejím budoucím vztahům s Unií. Tuto smlouvu schvaluje Rada kvalifikovanou většinou po souhlasu Evropského parlamentu.
Evropské společenství opustilo Alžírsko nebo Grónsko
Evropskou unii jako takovou zatím žádný stát neopustil, z Evropského společenství (ES), tedy předchůdce EU ale několik zemí odešlo. Jako první tak učinilo v roce 1962 Alžírsko, které tehdy získalo nezávislost na Francii.
obrázek
V roce 1985 vystoupilo z ES Grónsko poté, co si to voliči odhlasovali v referendu. Ostrov se stal členem ES jako součást Dánska v lednu 1973, ale v roce 1979 získal vnitřní samosprávu. Rovněž v roce 1985 se souostroví Saint-Pierre a Miquelon z členského území EU stalo přidruženým zámořským územím jako zámořské společenství Francie.
V roce 2012 využil ostrov Svatého Bartoloměje, francouzské zámořské území v Karibském moři, jako první pravidla nově definovaného v Lisabonské smlouvě, jež zámořským departmentům možnost vystoupení z EU administrativně usnadňuje; ostrov se tak stal přidruženým územím EU.
Výhody setrvání a opuštění Unie