Brexit by mohl odstartovat rozpad Spojeného království

Pokud Velká Británie opustí Unii, Severní Irsko čekají „vážné problémy“, varoval Londýn irský premiér Endy Kenny, který částečně spojuje úspěch mírového procesu s tím, že Velká Británie a Irsko v roce 1973 společně vstoupily do Evropského hospodářského společenství. Jiní politici varují, že se od Spojeného království budou chtít odtrhnout i Skotové. Takzvaný brexit by tak mohl změnit nejen Evropu, ale možná i podobu Spojeného království.

Irsko jako jediná členská země EU sdílí s Británií pozemní hranici. Sousední země je také jeho největším obchodním partnerem. Dublin proto dlouhodobě usiluje o setrvání Británie v EU.

„Zbraně utichly. Hodně lidí udělalo za ta léta spoustu práce,“ upozornil Kenny britského premiéra Davida Camerona. Brexit by podle něj mohl mírový proces poškodit. Ekonomický vývoj, který tvoří základ míru, je totiž spojen s Unií.

„Je třeba zdůraznit, že cesta z nerovnosti a nespravedlnosti vede přes zaměstnanost a příležitosti. Proto jsme měli společné obchodní styky na řadě míst,“ vyzdvihl Kenny spolupráci v ekonomických otázkách.

„Neměli bychom to ohrozit. Z našeho pohledu by to byl pro Severní Irsko vážný problém,“ pokračoval irský premiér, který vidí budoucnost v silné Británii, která bude součástí silné Evropy.

Můžeme být silnější Unií, silnější Británií a silnějším Irskem, když uděláme změny, které reformují Evropu způsobem, který pomůže každému.
Enda Kenny
irský premiér
Policie v Severním Irsku
Zdroj: ČTK/AP/Peter Morrison

Neklid v Dublinu roste poté, co Společný výbor irského parlamentu pro záležitosti EU varoval před nestabilitou v Severním Irsku v případě brexitu. Podle výboru by se některé přeshraniční orgány vybudované v rámci Velkopáteční dohody z roku 1998 mohly stát nadbytečnými.

Před brexitem varuje také přední britský labouristický poslanec Pat McFadden. Podle něj by Severní Irsko negativně ovlivnilo, kdyby se po vystoupení Británie z EU odtrhl od Spojeného království jeho nebližší soused Skotsko, které by zůstalo v EU, zatímco Severní Irsko nikoli.

Severní Irsko zažilo tři desetiletí násilí mezi protestantskými unionisty, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie, a katolickými republikány, usilující o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska. Násilnosti si od roku 1969 vyžádaly kolem 3500 mrtvých. Mírové dohody z roku 1998 vedly k rozdělení moci a ukončení krvavého násilí mezi protestanty a katolíky.

obrázek
Zdroj: ČT24

Strach z nalomení britské unie už nahlas vyslovil také expremiér Tony Blair. „Je to rozměr, který se podle mého názoru trochu přehlíží. Pokud Velká Británie a Spojené království budou hlasovat pro odchod z EU, Skotsko bude hlasovat pro odchod ze Spojeného království,“ konstatoval Blair.

Většina Skotů chce zůstat v EU

Cameron ustál předloňské referendum o skotské nezávislosti, v případě vystoupení Británie z EU by ho ale nejspíš čekal nový plebiscit. Většina z pěti milionů Skotů chce být součástí evropského společenství a nechtějí se nechat převálcovat euroskeptickými Angličany, kteří tvoří 84 procent obyvatelstva země.

Horizont: Dopady případného odchodu Británie z EU (zdroj: ČT24)

Tamní nacionalistická vláda je navíc proti konání referenda v červnu, protože se kryje s místními volbami jak ve Skotsku, tak i v dalších regionech. „Když budeme proti své vůli odstraňováni z Evropy, tak to k němu (referendu) povede takřka nevyhnutelně,“ prohlásila předsedkyně skotské vlády Nicola Sturgeonová.

Cameron slíbil voličům uspořádat referendum do konce roku 2017. Evropské partnery požádal o některé změny ve fungování EU a volnější vztah Británie s unijními institucemi, což by v případě jejich souhlasu podle něj v plebiscitu posílilo zastánce setrvání země v Unii.

obrázek
Zdroj: ČT24

Londýn požaduje reformy, jež se týkají čtyř základních okruhů – konkurenceschopnosti, suverenity, volného pohybu osob a rovného postavení členských států. Řada zemí včetně Česka ale odmítá možný nerovný přístup k přidělování sociálních dávek.

Jeden z návrhů totiž počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Cameron chce změny prosadit už na únorovém summitu v Bruselu.