Británie posílá do Bruselu každý týden 350 milionů liber, hlásají odpůrci jejího setrvání v Evropské unii. Na peněžní toky mezi Spojeným královstvím a Unií se ale do značné míry dívají pokřivenou optikou, ukázala analýza webu ČT24. Může to přitom ovlivnit, jak se Britové v referendu o EU rozhodnou. Hrozba odchodu ostrovního státu už teď rezonuje ve finančním světě, například mezi měnovými kurzy.
Cena za členství v EU: Británie platí méně, než tvrdí zastánci odchodu
Částka 350 milionů liber týdně, tedy asi 18,2 miliardy liber ročně, se nevzala ve vzduchoprázdnu, nýbrž pochází z oficiálních statistik britské vlády. To ale neznamená, že jde v kontextu, v jakém jej zastánci brexitu užívají, o správné číslo.
18,2 miliardy liber ročně představuje takzvaný hrubý příspěvek Británie do unijního rozpočtu ve finančním roce 2013–2014. Jinými slovy jde o částku, kterou by Británie teoreticky měla do Bruselu posílat, nikoliv tu, kterou skutečně posílá.
Částka nezohledňuje například takzvaný britský rabat, tedy slevu, kterou pro Británii v roce 1984 vyjednala tehdejší premiérka Margaret Thatcherová. V tomto konkrétním případě sleva podle údajů britské vlády přesáhla 4 miliardy liber. To ale zastánci brexitu ve svých propočtech nezohledňují.
Částka 18,2 miliardy liber (v přepočtu asi 23,4 miliardy eur) je navíc počítána na britský finanční rok, nikoliv na klasický kalendářní, což vede k určitému zkreslení. Platby do rozpočtu EU totiž sice probíhají měsíčně, ale u některých položek může Brusel členské státy požádat o dřívější čerpání. Navíc rok 2013 byl co do výše plateb rekordní. Sumy posílané do rozpočtu EU tehdy výrazně narostly i jiným členským zemím, mezi nimi třeba i Česku.
Největším čistým plátcem je Německo
Data za kalendářní rok, která lze lépe mezinárodně srovnávat, nabízí statistiky Evropské komise. Podle nich Velká Británie zaplatila do unijního rozpočtu v roce 2014 zhruba 14 miliard eur. Thatcherovská sleva přitom přesáhla 6 miliard eur. Stále jde ale jen o hrubé výdaje, proti nimž je třeba započítat dotace a granty, které Británie z unijního rozpočtu ve stejném období čerpala. Ty v roce 2014 činily bezmála 7 miliard eur. Zajímavostí je, že takřka polovina těchto plateb směřovala do zemědělství. A právě britské zemědělské organizace volají po setrvání země v Evropské unii.
Kolik dávají (dostávají) členské státy z rozpočtu EU (čisté pozice)
Nicméně i po odečtení všech plateb, které do Británie z Bruselu přitekly, zůstává království čistým plátcem do rozpočtu EU - po Německu a Francii dokonce třetím největším. V roce 2014 členství v EU Brity podle dat Evropské komise stálo každý týden přes 100 milionů liber.
Česká republika se oproti tomu řadí k zemím stojícím na opačném konci spektra. Z rozpočtu EU stále více peněz dostává, než do něj platí. Čistá bilance za rok 2014 činí plus 2,9 miliardy eur. V přepočtu tak do Česka z Bruselu přiteče 43 milionů liber týdně.
Kolik členské státy platí do rozpočtu EU a kolik z něj dostávají
Ačkoliv tato čísla už dávají o britské pozici přesnější obrázek, srovnávat mezi státy je stále ještě objektivně nelze. Každá země totiž má jiný počet obyvatel a také jiný hrubý národní produkt, od jehož výše se platby odvíjí. Navíc přijaté a zaplacené částky se během let výrazně různí – do jejich výše se promítá mimo jiné i vývoj hospodářství. A tak suma spočítaná za jediný rok může být do značné míry zavádějící.
Měřeno na obyvatele a hrubý národní produkt
Přesnější porovnání skýtá čistá průměrná roční platba na obyvatele. Ta nám říká, že za každého svého obyvatele poslala Británie v průměru za posledních pět let do rozpočtu EU 132 eur ročně. Němci platí dokonce 176 eur ročně. Oproti tomu Česká republika každoročně dostává na každého svého obyvatele 235 eur.
Kolik členské státy platí do rozpočtu EU a kolik z něj dostávají
Na hrubé platby jednotlivých zemí do unijného rozpočtu je možné nahlížet také optikou hrubého národního produktu (HNP) – standardního měřítka ekonomické prosperity. Celkový rozpočet EU odpovídá zhruba 1 procentu unijního HNP. A kolem 1 procenta národní HNP se podle výpočtu London School of Economics nejčastěji pohybují také příspěvky jednotlivých členských zemí. Británie ale platí jen 0,65 procenta svého HNP, zatímco třeba účet Unie vůči Belgii stoupá k 1,3 procenta jejího HNP.
Ozvěna referenda mezi měnami
Velká Británie se k Evropské unii připojila při prvním rozšiřování v roce 1973, tehdy spolu s Dánskem a Irskem, k eurozóně se však na přelomu tisíciletí nepřidala. Spolu s Dánskem si dokonce vyjednala trvalou výjimku v přechodu na euro. Dosud si tak ponechává britskou libru. Mezi měnovými kurzy tak může rezonovat blížící se referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii. Efekt má na libru i euro.
Od listopadu loňského roku zaznamenával kurz britské měny posun ze zhruba 1,4 pod 1,25 eura za libru. Během května kurz mírně vystoupal nad 1,3 eura za libru, červen byl ve znamení opětovného propadu a teprve poslední týden zamířil kurz zase nahoru.
Kurz GBP/EUR
Proměnlivé časy zažívá libra i ve vztahu k dolaru. V polovině roku 2014 se kurz dostal na 1,7 dolaru za libru, letos se pohybuje spíš kolem 1,4 dolaru za libru. V krátkodobém horizontu se však kurz libry k dolaru vzmáhá. „V současnosti se zdá, že trhy věří tomu, že Británie v EU zůstane. Kurz libry se pohybuje blízko svého maxima od chvíle, kdy bylo referendum vyhlášeno. Euro v posledních dnech proti dolaru také mírně posílilo a optimismus se projevil i na kurzech středoevropských měn, které korigovaly své předchozí ztráty,“ hodnotí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Nejistá je samozřejmě situace blízko referenda. Pokud nakonec zvítězí zastánci setrváni země v Evropské unii, analytici nečekají velké změny. „Kurz libry by mohl krátkodobě posílit, ale očekával bych, že se poté vrátí zpět a dlouhodobě zůstane spíše beze změny,“ míní Zeisel.
Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory sice vše britské půjde nahoru, ale většina euforie do týdne vyprchá. Pro zlato jako typicky bezpečnou komoditu by nicméně byla situace pohromou, dodal.
Pokud ale převáží brexit, Pikora tvrdí, že na trzích zavládne chaos a panika. „Velké londýnské banky plánují v noci ze čtvrtka na pátek mimořádnou noční směnu, aby mohly ve velkém obchodovat a reagovat na turbulenci na trzích,“ zmiňuje.
Vzhledem k tomu, že s brexitem se na trzích už nepočítá, byl by pro trhy šokem.
Libra by podle Zeisela mohla oslabit pod 1,40 dolaru za libru. „Kolem této úrovně by se mohla držet déle. Euro proti dolaru by také reagovalo oslabením směrem k 1,08 dolaru za euro,“ dodal.
„Kdyby se libra měla utrhnout ze řetězu, předpokládám, že by začala britská centrální banka intervenovat spolu s americkou a Evropskou centrální bankou. Turbulence budou tedy pod kontrolou. Akcie by určitě utrpěly. Poklesly by globálně a v Británii nejvíc,“ zmiňuje Pikora.
V případě výhry zastánců opuštění EU očekáváme oslabení libry o zhruba 15 procent.
V případě brexitu by podle Zeisela mohla oslabit i koruna, i když jde zde podle něj spíš menší prostor. Výraznější oslabení koruny neočekává ani hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Koruna by ve srovnání s polským zlotým či maďarským forintem byla vůči nejistotě pramenící z odhlasování brexitu nejméně zranitelná,“ podotkl Seidler.
„Koruna by na brexit bezprostředně nereagovala,“ dodal Pikora s tím, že každé slovo o rozpadu EU by ji ale oslabovalo, takže nepřímo by v následujících dnech mohla vůči euru oslabit.