Alžběta Vejvodová

Úspěšných žádostí o patent v Česku dlouhodobě přibývá. Zatímco před deseti lety tuzemský Úřad průmyslového vlastnictví udělil českým vynálezcům a firmám jen 235 patentů za rok, loni jich bylo 606. Počet přihlášek přitom stále osciluje kolem sedmi stovek. Jedním z důvodů, proč se rozdíl mezi počtem vydaných patentů a podanými přihláškami zmenšuje, je podle úřadu rostoucí kvalita přihlášek.

Přijít na nové technické řešení a získat patent na vynález trvá roky. Podle Úřadu průmyslového vlastnictví si někdy přihlašovatelé komplikují situaci vlastními chybami. Neuvědomují si například, že databáze světových patentových úřadů dobře a zadarmo poslouží už před zahájením výzkumu. Nejen o tom, ale také o trendech v počtu patentů nebo o tom, jaké problémy přinesl do patentového práva připravovaný odchod Velké Británie z Evropské unie, promluvil v rozhovoru pro web ČT24 zástupce předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák.

Ještě před pěti lety se zdálo, že drony jsou a budou jen záležitostí armády a speciálního využití. Dnes je může mít prakticky každý a lidé toho také využívají. Podle odhadu výzkumné agentury Business Insider Intelligence se v roce 2017 celosvětově prodalo 10 milionů dronů a prognóza počítá s dalším růstem. I velcí čeští prodejci uvádějí, že se zájem zvedá – ročně si u nich lidé koupí tisíce bezpilotních strojů.

S bezpilotními letouny v Česku létají desítky tisíc lidí, odhadují experti. Pro většinu z nich je to koníček, jen zhruba pro dvanáct set „pilotů“ znamená létání s drony také zdroj obživy. Tak či tak ale musí provozovatelé dronů dodržovat přísná pravidla létání. Brzy by se navíc bezpilotní letouny měly dostat i pod kontrolu Řízení letového provozu.

Všechny české podniky, úřady, nemocnice, školy i neziskové organizace se musí připravit na nová pravidla ochrany osobních údajů. Nabudou účinnosti 25. května. Zavádí je nové evropské nařízení na ochranu dat, v odborných kruzích známe pod zkratkou GDPR. To zásadně mění způsob, jak se v Evropě včetně Česka chrání soukromí. Lidem slibuje nová práva, zároveň ale „zabíjí byznys“. Konec už kvůli novým pravidlům oznámila například webová platforma Spolužáci.cz.

Digitální měnu bitcoin čeká nejspíš velká změna. Část vlivných uživatelů se rozhodla od 1. srpna odštěpit od hlavního trhu (bitcoin) a založit si vlastní měnu s podobným názvem: „bitcoin cash“.

Británie posílá do Bruselu každý týden 350 milionů liber, hlásají odpůrci jejího setrvání v Evropské unii. Na peněžní toky mezi Spojeným královstvím a Unií se ale do značné míry dívají pokřivenou optikou, ukázala analýza webu ČT24. Může to přitom ovlivnit, jak se Britové v referendu o EU rozhodnou. Hrozba odchodu ostrovního státu už teď rezonuje ve finančním světě, například mezi měnovými kurzy.

Čekaly růst, realita ale přinesla propad.  I tak zásadně se ve svých odhadech vývoje tuzemské ekonomiky dokázaly v minulosti mýlit národní instituce i mezinárodní garanti. Prognózy ministersva financí, na nichž se staví mimo jiné státní rozpočet, v testu ČT24 „propadly“ zejména v letech hospodářské krize. Na pětiletém horizontu se pak nejvíce mýlily OECD a odbory.

Češi v poslední době více utrácejí a méně spoří. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Hlavním důvodem jsou rekordně nízké úrokové sazby, které z běžných a termínovaných účtů, kam Češi své rezervy obvykle odkládají, dělají jen málo výnosné „propadáky“. Jen málo Čechů se pouští do investic, které mohou jejich úpory výrazněji zhodnotit.

Politické strany vnímají Češi jako nejzkorumpovanější článek veřejného života, ukázal průzkum CVVM. Dostat hospodaření politických stran pod kontrolu, a tak vylepšit tuto nelichotivou image, mají připravované novely zákona o politických stranách a hnutích a volebních zákonů. Schvalování novinek ale provázejí velké porodní bolesti. Financování stran bylo také hlavním tématem pondělní Devadesátky ČT24, v níž odpovídal předseda Econlabu z Rekonstrukce státu Jiří Skuhrovec.

Úspory jsou teď v Lidovém domě tématem číslo jedna. Poté, co stranický rozpočet utrpěl ránu v podobě více než třísetmilionového penále, které bude muset ČSSD zaplatit advokátu Zdeňku Altnerovi, hledá strana nové cesty, jak financovat svůj provoz a především kampaň k nadcházejícím krajským volbám.

Banky dnes půjčí i lidem, kteří by ještě před čtyřmi nebo pěti lety na hypotéku nedosáhli. To je jistě zpráva, která mnohé zájemce o vlastní bydlení potěší. Zjistili jsme, jaké typy příjmů banky nově uznávají a proč to ekonomům vadí.

Téměř o desetinu svého hrubého domácího produktu přijde ročně Česko kvůli odlivu peněz do zahraničí. Podle analýzy Českého statistického úřadu a Eurostatu přichází Česká republika o nejvíce peněz ze všech států Evropské unie. Co to pro Česko znamená? A proč vlastně „chudneme“ na úkor zahraničních firem?

Finanční úřady prověřují žádosti o registraci podnikatelů k DPH mnohem přísněji, než to dělaly dříve. Chtějí tak zabránit karuselovým podvodům s vratkami, kvůli kterým stát podle odhadu finanční správy přichází zhruba o 80 miliard korun ročně.

Nejen programování a web designu patří letošní ročník konference WebExpo. Svou dávku pozornosti dostaly také start-upy. Jeden z těch českých – vyhledavač letenek Skypicker – se nezadržitelně dere na zahraniční trhy. Kromě skandinávských zemí, Španělska či Velké Británie teď upíná pozornost hlavně k americkému trhu a věří, že díky němu rychle zdvojnásobí své už tak rostoucí zisky. Ve hře je také nákup vlastních letadel.

Život v inteligentním městě přestává být snem vzdálené budoucnosti. Mobilní aplikace dokáží navést řidiče na nejbližší volné parkovací místo, a tím jim ušetří až třetinu času na cestách. Kamery monitorují dětská hřiště 24 hodin denně 7 dní v týdnu, aby zajistily dětem bezpečí. Odpadky vyprodukované městským obyvatelstvem lze přeměnit na plyn, a využít je tak k výrobě čisté energie. Měst, která sahají po nejmodernějších technologiích, aby zkvalitnila život svých obyvatel, jsou už v Evropě stovky. Mezi evropskou špičku teď míří i jihočeský Písek.

Nejlukrativnější stavební parcelou budoucnosti by se mohl stát strahovský kopec, tedy alespoň v případě, že by z něj zmizel chátrající spartakiádní stadion.  Debatu o dalším osudu jednoho z největších sportovišť na světě mezi odbornou veřejností znovu rozvířila příprava nového územního plánu hlavního města, který by měl zabránit rozrůstání Prahy do polí.

Strašice/Jince - Svatého Mořice Brd chce ze Strašic udělat jejich starosta Jiří Hahner. Nové možnosti pro rozvoj cestovního ruchu má vsi na Rokycansku otevřít zrušení vojenského újezdu Brdy. Zdaleka ne všechny obce v okolí dosavadního armádního prostoru ale hledí do budoucnosti bez armády tak optimisticky. Někteří starostové a místní si život bez vojáků nedokáží představit.

Řinčení zbraněmi. Tak by se daly popsat výroky evropských politiků o nedělním řeckém referendu. Premiér zadlužené země Alexis Tsipras slaví vítězství a slibuje dohodu s eurozónou do 48 hodin. Ministři financí euroskupiny naopak krátce po vyhlášení výsledků vzkázali, že v případě Řecka není o čem jednat. Pravdou ale je, že referendum žádný zásadní zvrat nepřineslo. Jen potvrdilo to, co už Evropa beztak léta tuší: Řekové nejsou reformám nakloněni, jinou cestu z krize ale nemají. Pokud by ji měli, hlasovali by o ní a ne o tom, co je nad míru jasné.

Pomoc nemocným a zdravotně postiženým je hlavním důvodem, proč se Češi zapojují do veřejně prospěšných aktivit. Dění kolem sebe se snaží ovlivnit 45 procent populace, nejčastěji přispívají penězi anebo podepisují petice. Ukázal to unikátní průzkum Centra občanského vzdělávání a nadace Konrada Adenauera. Průzkum ale zároveň přinesl několik alarmujících zjištění. Tím asi nejzávažnějším je to, že ve velké míře dokáže Čechy aktivizovat také odpor proti nepřizpůsobivým občanům.

Bor u Skutče – Mrak jedovatých zplodin zahalil v červnu 2011 Bor u Skutče na Chrudimsku. Hořela ilegální skládka pneumatik. Asi stovce obyvatel vsi hrozila evakuace, v ohrožení se kvůli požáru ocitly i spodní vody. Ani po čtyřech letech zbytky pneumatik a dalšího odpadu z obce nezmizely a dál místní děsí. Vlastník skládky – společnost SpeNet – je v likvidaci a nemá na odstranění odpadů peníze. Pomocnou ruku nyní nabízí stát. I jeho snaha by ale paradoxně mohla vyjít naprázdno.

Brněnec – Sto milionů korun uvolnil Státní fond životního prostředí na likvidaci černých skládek. Díky dotaci by mohly zmizet nebezpečné chemikálie i z tzv. Schindlerovy továrny v Brněnci, místa, které je spjato se záchranou více než tisícovky Židů během druhé světové války. Na přeměnu zdevastovaného areálu na vzpomínkové místo nebo muzeum to ale zatím nevypadá. Záchranu památného místa komplikují nevyjasněné vlastnické vztahy.

Snížení sazby DPH z 21 na 15 % nebo pardon z povinnosti evidovat tržby elektronicky pro řemeslníky bez stálé provozovny slibuje ministerstvo financí podnikatelům jako odpustek za to, že jejich pokladny přiváže na elektronickou uzdu. Kritikům tak možná částečně utne tipec, ale zároveň si tak Babišův resort podkopává vlastní plán na zvýšení výběru daní. Celý systém elektronické evidence tržeb staví do nelichotivého světla nerovnosti občanů před zákonem a vyvolává pochyby o efektivitě jeho fungování.

Praha - Malé zelené elektrárny už nebudou pro svůj provoz potřebovat licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), a přesto budou moci dodávat přebytečnou elektřinu do sítě. Stát tak chce odstranit zbytečné administrativní bariéry, které rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny brzdily. Jenže zjednodušení je jen zdánlivé. Zatímco na jedné straně stát břemena zájemcům o malé elektrárny ubírá, jinde jim jich zase přidává. Energetickou novelu už podepsal prezident Miloš Zeman.