Nejen programování a web designu patří letošní ročník konference WebExpo. Svou dávku pozornosti dostaly také start-upy. Jeden z těch českých – vyhledavač letenek Skypicker – se nezadržitelně dere na zahraniční trhy. Kromě skandinávských zemí, Španělska či Velké Británie teď upíná pozornost hlavně k americkému trhu a věří, že díky němu rychle zdvojnásobí své už tak rostoucí zisky. Ve hře je také nákup vlastních letadel.
Zamíříme z webu do oblak, prozradil na WebExpu zakladatel Skypickeru
Jsou mu teprve tři roky a už umí utržit stovky milionů korun – tak lze zjednodušeně popsat vyhledávač letenek z Brna. Loni Skypicker prodal zhruba 100 tisíc letenek a tržby mu rostly každý měsíc v průměru o třetinu. Pro letošek si firma vytkla smělý cíl – překonat miliardu v obratu. Ačkoliv rok 2015 ještě není zdaleka u konce, už teď je podle Olivera Dlouhého jasné, že uspěla více než výborně. Orat se přiblíží 2,5 miliardám korun.
Skypicker postavil svůj raketový růst na tom, že vyhledává a kombinuje lety nízkonákladových aerolinií, které spolu běžně nespolupracují. Zákazníkům, kteří využijí jeho služeb, pak navíc poskytuje garanci, že se do cílové destinace dostanou za domluvenou cenu, i když některý z nakombinovaných letů bude mít zpoždění a klient zmešká navazující.
Na rozdíl od klasických prodejců letenek, jako je Student Agency nebo Letuška, si mohou zákazníci Skypickeru nechat vyhledat levné letenky do různých destinací v širokém časovém horizontu a teprve podle získané nabídky se rozhodnout, kam a kdy přesně poletí.
Přijímat rány
Ani slibný růst a obchodní model, který přitahuje pozornost světových médií jako New York Times, Le Figaro nebo Business Insider, ale neznamená, že podnikání Skypickeru běží naprosto hladce. Jak přiznává zakladatel start-upu Oliver Dlouhý, „průšvihů“, s nimiž se musí popasovat, je víc než dost.
„Teď se nám stalo, že Ryanair zrušil linku Kodaň – Varšava, na kterou jsme měli navázano nějakých 500 rezervací. Ta linka sama – to byly nějaké pěti, deseti, maximálně dvacetieurové letenky. Ale Kodaň, protože je přestupní uzel na lety do Ameriky, do Asie, tak tam jsme na to měli navázané poměrně drahé a většinou nerefundovatelné letenky. Kvůli tomu jsme ztratili nějakých 100 tisíc eur,“ popsal Dlouhý.
Rány ale nedostává úspěšná firma jen zvenčí, někdy si je nechtěně uštědří i sama. Stalo se tak například koncem loňského roku při strmém pádu ruského rublu. „Kolega udělal chybu, měsíc se nám neaktualizoval kurz rublu a ono to spadlo o polovinu. Takže jsme prodávali letenky o polovinu levněji, než jsme nakupovali. To nás stálo asi dva miliony, což pro nás tehdy ještě byla docela garda,“ vzpomíná na jednu z nepříjemných situací v byznysu Dlouhý.
„Koupím si letadlo“
Další horké chvilky Skypicker do budoucna také čekají. Velkou výzvou pro něj je například nábor nových pracovníků a vytvoření životaschopné vnitřní struktury – na tom si už vylámal zuby nejeden úspěšný start-up. Ani z dobrého prvotního nápadu nelze růst věčně, a tak i šéfové Skypickeru budou muset hledat nové cesty, jak boom udržet. Nápady jim však rozhodně nechybí. Zkušenosti a data získaná z internetového byznysu teď chtějí využít k tomu, aby se mohli doslova vznést do oblak.
„Máme nejkomplexnější databázi letů na celém světě, takže víme, za kolik aerolinky prodávají to, co lidi vyhledávají. Zároveň víme, za kolik se to dá létat v nákladech. Když si vezmeme tuto trojčlenku, tak nám vyjde, kde ty aerolinky mají zbytečně vysokou marži, a tam bychom rádi poslali vlastní letadla. V první fázi to budou pronajatá letadla a do budoucna i naše,“ poodhrnul na WebExpu roušku svých plánů Dlouhý.
On-line výzvy
O výzvách a příležitostech, které on-line byznys přináší, se mluvilo i na dalších přednáškách probíhajících v rámci WebExpa. Řeč byla mimo jiné o reklamě, která v prostředí internetu ztrácí na účinku. Místo toho se musí i podnikatelé z typicky neinternetových odvětví – jako je například pohostinství – popasovat s „šeptandou“ na sociálních sítích. Podle J. Christiana Andersena, zakladatele společnosti Relationwise a autora úspěšných knih o marketingu, se musí firmy naučit i z negativní odezvy zákazníků, která se prostřednictvím Facebooku nebo Twitteru šíří jako virus, vytěžit obchodní zisky. Jak to ale udělat?
Rada je podle Andersena jednoduchá. Pokud si zákazník na sociálních sítích stěžuje například na to, že na kávu v kavárně čekal hodinu, nemůže majitel podniku zareagovat jen omluvou, v níž vysvětlí, že kvůli nemoci byl v kavárně nedostatek personálu. Měl by nespokojenému zákazníkovi automaticky nabídnout šálek kávy zdarma při příští návštěvě. „Nejenže ostatní lidé na internetu vidí, že se podnik zdvořile vypořádal s kritikou, můžeme také čekat, že si zákazník ke kávě koupí možná ještě dort nebo sandwich, a z toho bude mít kavárna další tržbu,“ vysvětlil Andersen.
Příkladem společnosti, která s pohotovou komunikací v praxi uspěla a vybojovala si díky ní loajalitu zákazníků, je podle Andersena výrobce stavebnic Lego. Ten před deseti lety bezmála zbankrotoval, dnes se ale těší image jednoho z nejúspěšnějších světových výrobců hraček. O tom ostatně svědčí i to, že marketingový model Lega přišel na přetřes také na dalších přednáškách sobotního WebExpa, připomněl ho mimo jiné research manager MailChimpu Gregg Bernstein.
WebExpo patří k největším webovým konferencím v Evropě. Letošního ročníku se účastní na 1600 profesionálů a fanoušků internetového byznysu. Podělit se o své zkušenosti přijelo na 70 tuzemských i zahraničních expertů a manažerů, jejichž jména mají v on-line světě zvuk.