Finanční úřady prověřují žádosti o registraci podnikatelů k DPH mnohem přísněji, než to dělaly dříve. Chtějí tak zabránit karuselovým podvodům s vratkami, kvůli kterým stát podle odhadu finanční správy přichází zhruba o 80 miliard korun ročně.
S desítkami doplňujících otázek a požadavků na doložení smluvní a jiné dokumentace se v posledním roce setkávají na finančních úřadech podnikatelé, kteří žádají o registraci plátce DPH. Řízení se z několika týdnů protahuje až na několik měsíců. A poctiví podnikatelé na tom tratí.
„V jednom případě jsme společnost registrovali necelé tři měsíce. Hlavním důvodem bylo prokázání existence skutečného sídla firmy a specifika uskutečňované ekonomické činnosti,“ popsala ředitelka v daňovém oddělení Deloitte Radka Mašková. Kvůli zdržení nakupují podnikatelé zboží zatížené daní a prodávají je opět s daní, od státu ale nemohou žádat její vrácení. Buď tedy musí prodávat dráž, nebo ve prospěch státu obětovat svou marži.
„Náš nejčernější případ trval zhruba od února do května,“ popisuje účetní specialistka společnosti Sečteno.cz Jolana Pražáková příklad klientky působící v marketingové branži. Od začínající podnikatelky finanční úřad žádal podnikatelský záměr. Prokázat musela také to, že investice šly do rozjezdu podnikání. Dále musela úředníkům předložit dodavatelské i odběratelské smlouvy a výpisy z bankovního účtu. Své požadavky navíc úřad neposlal najednou, ale v několika vlnách.
„Marketing je byznys, kde se jde po nejnižší ceně, a naše klientka nemohla ještě zdražit své služby o DPH. Aby udržela konkurenceschopnost po dobu, než ji zaregistrovali, fungovala jako donátor státu. Strašně na tom tratila, a přitom to byla matka samoživitelka,“ dodala Pražáková.
Stát si důkladně neprověřuje jen začínající podnikatele nebo ty, kteří se k DPH registrují dobrovolně. Podrobnou „lustrací“ musí projít i ti, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil milion korun, a jako plátci DPH se tak musí registrovat povinně.
„Obstrukce ze strany úřadu jsme zaznamenali i u klienta, který se registroval velmi nedobrovolně. Musel, protože překročil obrat, dělal to nerad, protože poskytuje plnění neplátcům, registrace k DPH mu tedy žádnou výhodu nedává. Finanční úřad požadoval obrovské množství podkladů, kontroloval, procházel a pak ho tak tak stihl zaregistrovat, abychom splnili zákonný požadavek do dvou měsíců od překročení limitu obratu,“ uvedla Pražáková.
Příliš volné lhůty
Finanční úřady se ale brání: Neděláme nic nezákonného. A mají pravdu. Zákon sice stanovuje třicetidenní lhůtu pro vyřízení žádosti o registraci, ta se ale zastaví, pokud úřad podnikatele vyzve k doložení skutečností deklarovaných v žádosti či dalších dokumentů.
„Pokud správce daně dospěje k závěru, že údaje uvedené v přihlášce vzbuzují oprávněné pochybnosti, vyzve podnikatele, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a to ve lhůtě stanovené správcem daně,“ popsala Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství, které zastřešuje systém finančních úřadů.
Lhůta, kterou úředníci podnikatelům vyměřují pro odstranění „vad“ jejich přihlášek, bývá obvykle patnáctidenní. Žádat další informace a stanovovat nové a nové lhůty přitom úředníci mohou i opakovaně. Ani pokud podnikatel všechny požadované dokumenty předloží, nemusí mít vyhráno. Když k tomu shledají důvod, mohou správci daně registraci zamítnout.
Připravte se předem
Pokud chtějí podnikatelé nežádoucím zdržením předejít, měli by maximum dokumentů přiložit už k žádosti o registraci. Problém je ale v tom, že zákon neříká, co všechno mohou úředníci chtít. „Každý případ se posuzuje samostatně a zohledňují se veškeré informace, které úřad shromáždil. Před vydáním rozhodnutí správce daně vždy zvažuje konkrétní okolnosti daného případu,“ upozornila Petlachová.
Jinými slovy finanční úřady mohou chtít po žadatelích o registraci prakticky cokoliv. Obvykle žádají smlouvy vztahující se k sídlu podnikatele, smlouvu o bankovním účtu a v případě dobrovolné registrace pak chtějí doložit její důvody.
„V některých případech požadují správci daně také sdělení, jakým způsobem bude probíhat ekonomická činnost a jak bude zabezpečena po stránce technické a personální, prokázání dostatku peněžních prostředků k výkonu ekonomické činnosti, uvedení dodavatelů a odběratelů, se kterými byl již navázán kontakt,“ radí Mašková, které další dokumenty by si měl žadatel připravit.
I tak ale nemusí zdaleka předejít nepříjemnému překvapení. „Po jednom našem klientovi chtěli také stavební deníky s podrobným rozpisem poskytovaných služeb, zápisy z jednání a schůzek,“ varovala Pražáková.
Musíte to strpět
Zpřísnění prověřování při přidělování registrace je jedním z důležitých nástrojů vlády v boji proti únikům na DPH. V názoru na jeho efektivitu se však odborníci rozcházejí. Podle některých může omezení přístupu nepoctivců do systému chránit zájmy poctivých podnikatelů. Jiní tvrdí, že bude mít jen mizivý efekt. Podvodníci si jen dají víc záležet na tom, aby jejich firma vypadala alespoň ze začátku věrohodně, než začnou připravovat stát o miliony.
Finanční správa je ale o funkčnosti a účinnosti systému „lustrací“ přesvědčena. „Vede k zajištění bezpečnějšího prostředí systému DPH pro plátce, kteří v systému DPH již jsou, nebo se budou v budoucnu registrovat, a proto by daňové subjekty měly takový postup strpět,“ zdůraznila Petlachová z Generálního finančního ředitelství.
Přivyknout na práci navíc si přitom podnikatelé nemusí zdaleka jen při registraci k DPH. Od ledna stát rozjel tzv. kontrolní hlášení. To musí podnikatelé – plátci DPH podávat měsíčně nebo čtvrtletně a uvádět v něm výši veškerého přijatého plnění, platby předem a zálohy. I ke kontrolnímu hlášení mohou finanční úřady žádat doplňující informace a vysvětlení. Na výzvu úřadu k odstranění pochybností musí podnikatelé zareagovat do 5 dnů. Pokud to neudělají, hrozí jim pokuta až 50 tisíc.
