Nejlukrativnější stavební parcelou budoucnosti by se mohl stát strahovský kopec, tedy alespoň v případě, že by z něj zmizel chátrající spartakiádní stadion. Debatu o dalším osudu jednoho z největších sportovišť na světě mezi odbornou veřejností znovu rozvířila příprava nového územního plánu hlavního města, který by měl zabránit rozrůstání Prahy do polí.
Nejdražší parcela budoucnosti: Ustoupí strahovský stadion bagrům?
GALERIE
Strahovský stadion
Zastavit pozvolnou zkázu někdejší chlouby sokolského hnutí i socialistického sportu měla loňská rošáda mezi pražským magistrátem, Fotbalovou asociací ČR a Českou unií sportu. Trojstranná dohoda po letech vyřešila složité majetkové vztahy a polorozpadlé tribuny přiklepla městu. To ale ani tři čtvrtě roku od jejího naplnění neví, jak se stadionem naloží.
„S ohledem na skutečnost, že probíhá de facto kontinuální, dlouhodobá diskuse o rozvoji předmětného území na Strahově a o potřebách vybudovat národní stadion, nelze seriózně potvrdit ani vyvrátit žádnou z variant,“ reagoval na dotaz, zda by bývalému spartakiádnímu stadionu mohlo hrozit zbourání, mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Až se zhroutí sám
Stavba je přitom v katastrofálním stavu, a ať na ni mají experti jakýkoliv názor, v jednom se shodují: pokud se do ní brzy nezačne investovat, půjde k zemi tak jako tak.
„Už dnes jsme skutečně na hraně, je to minimální časový horizont, než se začne stadion sám hroutit. V dilatačních spárách už led, sníh a voda postupně ničí výztuž uvnitř, trhá se beton,“ popisuje stav strahovského kolosu architekt z pražského ČVUT Miloš Kopřiva.
O tom, že se bývalý spartakiádní stadion netěší zrovna dobré kondici, svědčí i váhání pražského magistrátu, zda na tribuny pustit fotografa webu ČT24, který chtěl jejich stav zdokumentovat. „My nechceme, aby se tam někdo procházel. Není to úplně bezpečné,“ vysvětloval Hofman.
- Celková plocha stadionu: 12 hektarů
- Celková plocha cvičiště: 6 hektarů
- Kapacita stadionu: 250 tisíc míst, z toho 56 tisíc míst k sezení
- V roce 2003 vyhlásilo ministerstvo kultury soubor pozemků a staveb stadionu národní kulturní památkou.
Penězožrout
Najít adekvátní využití pro stadion, který je pro svou velikost zapsán i v Guinessově knize rekordů, není jednoduché. Obrovská plocha cvičiště byla vytvořena k tomu, aby se na ni vešlo na 14 tisíc cvičenců a divák měl patřičný nadhled na obrazce, které na ploše vytvářeli. Jenže spartakiádám s pádem komunistického režimu odzvonilo a Sokoli, pro něž byl stadion určen v předválečných letech, už dnes plochu o rozměrech 200 x 300 metrů zaplnit nedokáží. Raději proto využívají menší stadiony, například ten v pražském Edenu.
GALERIE
Historie strahovského stadionu - II.dělnická olympiáda (1927)
Pro dnes módní sporty, které si žádají blízkost diváka k dění na hřišti, je obří plocha zcela nevhodná. Jediné využití, které se pro šestihektarový kolos našlo, tak bylo jeho rozparcelování na osm hřišť, která jako mládežnické tréninkové centrum využívá fotbalová Sparta. Tribuny tím osiřely, opadává z nich omítka, vyrůstají na nich stromky, lavice rezaví.
I současný omezený provoz stadionu je přitom pro město ztrátový. I když náklady magistrát teprve analyzuje, neočekává, že by se to v budoucnu mohlo nějak dramaticky změnit. „Právě probíhají jednání se stávajícími i potenciálními nájemci Velkého strahovského stadionu směřující k uzavření nových nájemních smluv. S vysokou pravděpodobností lze očekávat celkovou ztrátu z jeho provozování,“ říká Hofman.
Zbourání betonového obra by se tak mohlo zdát jako jasná volba. Uprázdněné pozemky by mohl magistrát prodat developerům, což by více než vyvážilo stamilionové náklady na likvidaci železobetonového skeletonu.
Strahovský kopec by se tak mohl stát například luxusní rezidenční čtvrtí. Podle odborníků by se ale dalo pro uprázdněné pozemky najít i lepší využití. „Byla by škoda, aby bylo to exkluzivní místo jednostranně využito jen na luxusní bydlení. Vzhledem k poloze Strahova by se tam měly střídat různé funkce. Zachovat by se měla funkce sportovně-rekreační, ale může se doplnit třeba o funkci kulturní,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš.
Památkáři: Strahov nedáme!
Jenže poslat Strahov do šrotu nebude tak jednoduché, jak by se mohlo vzhledem k jeho zanedbanému stavu zdát. Velký stadion je totiž památkově chráněný.
„Nejcennější je západní tribuna. To je ještě součást bývalého Masarykova stadionu, který projektovali architekti Balcárek a Kopp a dokončen byl v roce 1938. Jsou u toho dvě věže a má to cihelný obklad, což je pozoruhodné,“ připomněl Lukeš s tím, že alespoň tuto část kdysi slavného sportovního areálu by bylo vhodné zachovat.
Snadno zbourat ale nelze ani méně hodnotné tribuny z 50. a 70. let 20. století. Magistrát by totiž musel nejprve přesvědčit ministerstvo kultury, že strahovský kolos ztratil památkovou hodnotu. A to není ani vzhledem ke špatnému technickému stavu tribun zatím pravděpodobné. Včasná rekonstrukce by je totiž stále mohla zachránit.
V první fázi by stačilo opravit dilatace, není třeba dělat žádnou dramatickou rekonstrukci. Jde o to, aby příčné rámy, které to celé nesou, nekorodovaly. To nemusí být stamilionové výdaje. 10 až 15 milionů by stačilo, abychom opravili ty zásadní vady, aby stadion vydržel dalších 10, 15 let, než se rozhodne o jeho budoucnosti.
V úvahu nepřipadá ani zásadní změna účelu využití stadionu, například zastavění jeho plochy budovami určenými pro volnočasové aktivity nebo novým studentským kampusem při současném zachování tribun, jak navrhují někteří architekti v čele s Kopřivou. „Strahov je památkou právě jen jako stadion, takže žádná zástavba naprosto nepřichází v úvahu,“ sdělil webu ČT24 Petr Kukal z kanceláře ministra kultury.
Magistrát zatím konečné rozhodnutí, jak se stadionem naloží, odkládá. Architektonická soutěž z roku 2008, která měla naznačit možné cesty, jak s ním dál, vyzněla naprázdno. Nyní město čeká na výsledky analýzy celoročních strukturovaných nákladů. Ta bude hotová nejdřív příští rok na jaře. Teprve pak by mohli pražští radní začít osnovat další plány, co s megalomanským cvičištěm dál podniknout.