Život v inteligentním městě přestává být snem vzdálené budoucnosti. Mobilní aplikace dokáží navést řidiče na nejbližší volné parkovací místo, a tím jim ušetří až třetinu času na cestách. Kamery monitorují dětská hřiště 24 hodin denně 7 dní v týdnu, aby zajistily dětem bezpečí. Odpadky vyprodukované městským obyvatelstvem lze přeměnit na plyn, a využít je tak k výrobě čisté energie. Měst, která sahají po nejmodernějších technologiích, aby zkvalitnila život svých obyvatel, jsou už v Evropě stovky. Mezi evropskou špičku teď míří i jihočeský Písek.
Smart City po česku: Město Písek se mění v živou laboratoř
Ačkoliv ve světě i v Evropě je zájem o aplikaci chytrých technologií do městského života na vzestupu, Česko zatím v tomto ohledu zůstává na druhé koleji. Změnit se to rozhodli radní v Písku. Jako první v ČR nalinkovali ucelenou koncepci, jak změnit běžné české město v laboratoř budoucnosti a vlajkovou loď pokroku. Se zaváděním nových technologií začal Písek ve školách, a jen na vytápění tak díky nim ušetřil za první půlrok 2,5 milionu korun.
Z přeměny Písku na ucelené inteligentní město mají těžit hlavně místní občané a podnikatelé. Nejmodernější technologie mají sloužit především ke zkvalitnění života ve městě. „Momentálně pracujeme na vytvoření nové světelné infrastruktury, která by s sebou měla nést nejenom úspory elektrické energie, to znamená výměnu stávajících žárovek za ledkové, ale zejména implementace chytrých technologií, které by monitorovaly dopravu a pohyb osob v určitých lokalitách. Chceme stavět bazén, který by byl součástí konceptu smart,“ popisuje plány města místostarosta Josef Knot.
Chytrý bazén by podle představ radnice a odborníků, s nimiž město spolupracuje, měl mít především energeticky úsporný provoz. Lidé by si mohli on-line zjistit, zda není právě přeplněný a napojen by mohl být také na řízení dopravy, aby se k němu plavci co nejrychleji dostali. Zkusit by si v Písku vědci a firmy specializující se na chytré technologie mohli i nejžhavější technologické novinky.
„Řada technologií, které by se mohly využít, je zatím ve fázi výzkumu. Voda je v podstatě zásobník energie. To znamená hledat koncept, jestli by se bazén s relativně velkou masou vody nedal využívat jako zásobník nebo zdroj energie,“ naznačil jednu z možných cest generální ředitel Schneider Electric Jaroslav Žlábek. Schneider Electric je jednou z firem, která se chce na přeměně Písku v chytré město budoucnosti podílet.
Angažovanost evropských zemí v projektech inteligentních měst
Právě z propojení se soukromým sektorem, který by si mohl novinky ve městě otestovat, chce písecká radnice těžit. Umožňuje jí totiž snížit náklady na zavádění nových technologií. „My velmi rádi poskytujeme Písku výpočetní výkon, protože během toho doladíme cloudovou platformu, kterou pak můžeme nabídnout v Německu nebo v Rakousku, v Praze nebo v Brně, a to je pro nás extrémně zajímavé,“ vysvětluje přínos spolupráce radnice se soukromými firmami výkonný ředitel Technologického centra Písek Radovan Polanský.
Velký bratr tě sleduje!
Zavádění nejmodernějších technologií do měst ale není jen zdárně naplněnou futuristickou představou. Má i své stinné stránky. Zvlášť v zahraničí, kde už inteligentní města zdomácněla, začínají sílit varování před tzv. efektem Velkého bratra. Moderní technologie typu mobilní aplikace, které navedou řidiče na volné parkovací místo, totiž stejně snadno prozradí jeho polohu. Lidé jsou tak de facto nepřetržitě sledováni.
„Citlivá data se dostávají mimo kontrolu občanů a společnosti poskytující nejmodernější služby se předhání v hledání cest, jak generovat zisky z dat, která mají. Nebezpečí chytrých měst spočívá v tom, že lidé nebudou schopni kontrolovat cesty, jakými jsou monitorováni, nebo co se děje s informacemi o nich samotných,“ varuje ředitel skupiny Big Brother Watch
Nick Pickles.
O rozvoji inteligentních měst by se proto mělo podle expertů a sociologů debatovat mnohem hlouběji než jen z technologického pohledu. „My si v podstatě stavíme digitální kopii našeho fyzického světa, a to má hluboké dopady na společnost,“ upozorňuje Carlo Ratti, ředitel MIT Senseable City Laboratory, která zkoumá dopady využití moderních technologií na lidský život.
Sociální sítě
První obavy občanů z využití moderních technologií už eviduje i písecká radnice. Kromě efektu Velkého bratra se místní bojí také o to, že nové technologie přinesou městu zbytečné výdaje s mizerným efektem. V očích kritiků malé jihočeské město nepotřebuje supermoderní aplikace na to, aby lidem řeklo, že na náměstí je lékárna, kde už po desetiletí vítá zákazníky stejná lékárnice.
Proti kritice otevřeností
Písecká radnice chce na obavy a kritiku odpovědět otevřeností. „Například v případě senzorické sítě se pracuje na pilotním nasazení senzorické platformy na dvou místech ve městě. Data budou zpřístupněna veřejnosti, která se bude moci seznámit s jejich charakterem. To bude prospěšné nejen pro boření mýtu Velkého bratra, ale také to podpoří zájem o rozvoj užitečných aplikací,“ míní místostarosta Knot. Do budoucna také očekává na půdě zastupitelstva hlubší debatu o zabezpečení osobních dat a o nakládání s nimi.
Metodiku, která by měla místním samosprávám rozvoj konceptu Smart City usnadnit, už připravuje i ministerstvo pro místní rozvoj. Hotová by měla být v řádu týdnů. „Města by si při uplatňování konceptu Smart City měla dát pozor na otevřenost dodávaných technologií, to znamená, zda může dodaný systém využít jiná firma, kolik bude stát případné rozšíření systému, zda lze využít open-source řešení a jaká jsou s tím spojená rizika,“ radí Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva. Pro starosty a zastupitele chce resort připravit také semináře a odborné konference, které mají zajistit převedení nové metodiky do praxe. Chytrých měst následujících příklad světových technologických průkopníků, jako jsou Barcelona, Londýn nebo Singapur, by díky tomu mělo v Česku začít přibývat.