Brněnec – Sto milionů korun uvolnil Státní fond životního prostředí na likvidaci černých skládek. Díky dotaci by mohly zmizet nebezpečné chemikálie i z tzv. Schindlerovy továrny v Brněnci, místa, které je spjato se záchranou více než tisícovky Židů během druhé světové války. Na přeměnu zdevastovaného areálu na vzpomínkové místo nebo muzeum to ale zatím nevypadá. Záchranu památného místa komplikují nevyjasněné vlastnické vztahy.
Nejprve papírna, pak textilka a během druhé světové války se fabrika v Brněnci změnila na pracovní tábor. Pod vedením svitavského rodáka Oskara Schindlera tady běžela hlavně zbrojní výroba a karosářské práce pro Wehrmacht. Dnes je legendární areál jedním z nejbolavějších míst Pardubického kraje. V polorozbořených budovách a na okolních prostranstvích totiž stojí nechráněny nádoby s chemikáliemi z bývalých barvíren, sudy s asfaltem a ropnými látkami, k nimž se nikdo nehlásí. Jedy jsou volně přístupné a podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) představují vážné riziko: „Je to tikající bomba,“ říká o areálu starosta Brněnce Blahoslav Kašpar.
Cesta od výroby k ruinám
Stará továrna se začala měnit v nebezpečné ruiny poté, co v roce 2009 zkrachovala textilka VITKA, která v areálu vyráběla vlněné přikrývky a tkaniny. Na pokraj bankrotu se textilka dostala kvůli asijské konkurenci. Zachránit ji měla velká zakázka na dodávku tkanin od společnosti Ikea. Tu však v roce 2009 VITKA už nedokázala splnit, kvůli dluhům z předchozích let jí totiž dodavatelé odpojili elektřinu i teplo. Firma skončila v konkurzu, plány na záchranu se ukázaly jako nereálné. Areál od té doby zůstal bez využití.
V roce 2011 se do některých budov zakously demoliční bagry. Jenže bourání neprobíhalo zdaleka podle zákonných pravidel. „Před započetím demoličních prací nebyly objekty vyklizeny. Chemické látky a přípravky a ropné látky byly přemístěny pouze na volnou plochu před budovu, případně zůstaly v původním místě na podlahových konstrukcích po odstranění objektu,“ popsala situaci v rozbořené továrně mluvčí ČIŽP Radka Burketová. Firma Euro Demolice proto dostala dvě pokuty v celkové výši 1,5 milionu korun, padlo i trestní oznámení. Pokuty ale demoliční firma nikdy nezaplatila, nyní je vymáhají celníci. Žádosti inspektorů na odstranění škodlivin a zabezpečení bývalé fabriky nevyslyšely ani společnosti Blue Fields a Bustrex, které se prostřednictvím soudů přetahují o vlastnictví areálu.
Když stát supluje soukromníky
Iniciativy se teď místo nich ujal Pardubický kraj a město Svitavy. To jako obec s rozšířenou působností, pod jejíž správu Brněnec spadá, v květnu požádalo o dotaci od Státního fondu životního prostředí (SFŽP). „Předpokládané náklady na zajištění a odstranění odpadů jsou ve výši 2,3 milionu korun,“ sdělil portálu ČT24 vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Svitavy Marek Antoš. Téměř 1,9 milionu korun by měla pokrýt státní dotace, další peníze by pak měl přidat Pardubický kraj. „Z rozpočtu Pardubického kraje je připravena na spolufinancování projektu částka ve výši 1 milionu korun,“ doplnil Antoš.
Kdo si řekl o dotace
O dotaci od Státního fondu životního prostředí se uchází celkem osm projektů. Od státu by žadatelé mohli dostat dohromady 54 milionů korun, celkově pak likvidace černých skládek přihlášených do „soutěže“ o státní peníze vyjde na téměř 73 milionů korun. Kromě někdejší Schidlerovy továrny jsou ve hře tyto projekty:
- Odstranění skládky pneumatik v Boru u Skutče
- Likvidace ilegálního návozu odpadů z lokality Arnoltice
- Sanace staré ekologické zátěže Zichův rybník v Novém Městě na Moravě
- Štolmíř, Státní statek - černá skládka v Českém Brodě
- Zabezpečení a následné odstranění chemikálií a nebezpečných látek z areálu bývalé olejovny v Lovosicích
- Odstranění černé skládky Bořanovice
- Sanace černé skládky u buštěhradské haldy.
A protože se u státního fondu přihlásilo o peníze mnohem méně projektů, než na kolik vystačí rezervované peníze, je velmi pravděpodobné, že Svitavy dotaci získají a jedy z někdejší Schindlerovy fabriky po letech zmizí. Co bude s areálem dál, ale zatím není jasné. Svitavy nemají s polorozbořeným areálem žádné další plány. Brněnec by v něm rád viděl muzeum, které by připomínalo osudy krakovských Židů, kteří díky kontroverzní osobě Oskara Schindlera unikli smrti v koncentračních táborech.
Avšak takové plány komplikuje soudní spor o vlastnictví areálu. „Podle katastru nemovitostí je vlastníkem nemovitostí olomoucká společnost Blue Fields. Nemovitosti jsou však zapsány v konkurzní podstatě úpadce Bustrex,“ popsal současnou situaci Antoš. Bustrex totiž sice továrnu olomoucké firmě prodal, ta za ni však podle insolvenčního správce Bustrexu Jiřího Krejčíka nikdy nezaplatila slíbených 30 milionů korun. A tak v roce 2010 Bustrex od smlouvy o prodeji odstoupil. Teď se čeká na soudní verdikt, který definitivně vlastnictví továrny rozsekne. Soud se ale může táhnout, navíc pokud přiřkne areál Bustrexu, který je v likvidaci, čeká továrnu zřejmě další prodej. Lepších zítřků se tak památné ruiny v dohledné době nejspíš nedočkají.
