Svět hlásí miliony prodaných dronů ročně, do rozjetého byznysu naskakují i české firmy

Ještě před pěti lety se zdálo, že drony jsou a budou jen záležitostí armády a speciálního využití. Dnes je může mít prakticky každý a lidé toho také využívají. Podle odhadu výzkumné agentury Business Insider Intelligence se v roce 2017 celosvětově prodalo 10 milionů dronů a prognóza počítá s dalším růstem. I velcí čeští prodejci uvádějí, že se zájem zvedá – ročně si u nich lidé koupí tisíce bezpilotních strojů.

Čeští obchodníci hovoří o nástupu zájmu o drony od roku 2015. Od té doby jich největší čeští prodejci, jako je například e-shop Alza.cz, prodali už desítky tisíc. „Počty prodaných dronů pozvolna rostou, ročně se pohybují v řádech vyšších tisíců, přičemž poměr klasických dronů činí v celkovém objemu zhruba 60 procent a malých dronů – takzvaných hraček – je pak 40 procent,“ popisuje mluvčí Alza.cz Patricie Šedivá.

Podobná čísla hlásí i další obchodníci. Například Mall.cz napříč všemi technologickými a váhovými kategoriemi prodá necelé čtyři tisíce dronů ročně. „Jejich prodej každoročně stoupá v řádech desítek procent, aktuálně kolem 30 procent ročně,“ uvádí Jan Řezáč z e-shopu Mall.cz.

Prodejům podle něj dominují hobby stroje, které si zákazníci kupují pro zábavu. „Samotné technologicky vyspělé či profesionální drony prodáváme v řádech stovek kusů ročně. To jsou samozřejmě násobně dražší zařízení vybavená kvalitními kamerami a mnoha pokročilými funkcemi a uživatelé je pořizují především z důvodu natáčení profesionálních videí či focení z výšky,“ dodává Řezáč.

Odhad celosvětového prodeje dronů (v milionech kusů)
Zdroj: Business Insider Intelligence

Nejlevnější modely určené hlavně pro začátečníky je možné v českých obchodech koupit už za několik stovek korun. Cena těch profesionálních pak může v závislosti na výbavě vyšplhat i na více než 100 tisíc korun.

Prodeje v řádu stovek kusů ročně hlásí i společnost Telink, která provozuje jediný autorizovaný obchod s drony od celosvětového lídra DJI v Česku. „99 procent zákazníků tvoří muži. Žen je jen zlomeček,“ popisuje jednatel společnosti Jaroslav Řešátko.

Zákazníci se u Telinku také mohou rovnou nechat v létání zaškolit. „Ta technika je poměrně složitá, a tak zhruba 90 procent zákazníků na to kývne a nechá se proškolit,“ uvádí Řešátko. Klienty, kteří si zároveň kupují dron, vyjde instruktáž na 700 korun. Ostatní za ni zaplatí necelou tisícovku.

V drtivé většině případů mají zákazníci drony jako koníček. Celosvětově odborníci odhadují podíl hobby pilotů na 94 procent a ani v Česku nebude situace příliš odlišná. Licenci pro provozování dronů určených pro komerční účely má od tuzemského Úřadu pro civilní letectví jen zhruba dvanáct set pilotů.

Dodáno státu

Zájem o bezpilotní letouny ale má už i český stát. Objednávají si je například nejrůznější městské organizace. Desítku dronů pak využívá policie a objednané už má další. V běhu je aktuálně zakázka za 23,5 milionu korun na 16 bezpilotních letounů, které má policii dodat česká společnost Flydeo. Pět z nich už policie na jaře převzala, další dodávka má proběhnout do konce letošního roku a s poslední pak smlouva počítá na rok 2019.

Flydeo v rámci zakázky dodá policii tři různé typy dronů. Sedm z nich má být vodotěsných a plně vybavených do akce. „Nesou profesionální kameru s třicetinásobným optickým zoomem, termokameru, jsou vybavené odpovídačem tak, aby byly vidět pro vrtulníky a další účastníky letového provozu,“ popisuje Jakub Sejkora ze společnosti Flydeo. Aby se dronů nemohl někdo zmocnit na dálku, bude jejich dálkové ovládání šifrováno.

Dalších sedm strojů bude průzkumných. Jejich předností je podle Sejkory hlavně rychlost letu – dokážou urazit až 70 kilometrů za hodinu. Poslední dva drony, které policie získá, jsou pak určeny do vnitřních prostor. „Jsou to malé drony o průměru kolem 30 cm, které kolem sebe mají ochrannou síť z malých trubiček. Díky tomu mohou bez újmy narážet do zdí a překážek. Je možné s nimi dělat i průzkumy potrubí a kanalizace,“ popisuje Sejkora.

Podle policejní mluvčí Evy Kropáčové využívají strážci zákona drony hlavně k dokumentaci a pátrání po pohřešovaných osobách. Zároveň ale řeší i obranu proti bezpilotním letounům, s nimiž jejich provozovatelé porušují zákon. Ochranná služba policie kvůli tomu zřídila celý systém zaměřený proti zneužití dronů. „Tento systém slouží pro detekci a eliminaci dronů v zakázaných prostorech a při ochraně chráněných osob a chráněných objektů,“ popisuje Kropáčová. Mezi ty patří například Pražský hrad.

K tomu, aby bylo létání s drony v Česku bezpečnější, pak má přispět zakázka na takzvanou UTM službu, kterou nedávno vypsalo Řízení letového provozu. Výběrové řízení vyhrálo konsorcium AirMap Deutschland a české společnosti UpVision. Základem nové služby má být mobilní aplikace, z níž lidé bezplatně získají informace o tom, kde je možné bezpečně létat a kde musím například nejdříve žádat o povolení.

Součástí aplikace má být i tvorba letových plánů a posuzování jejich souladu s předpisy. „Uživatel si vytvoří plán, kde chce létat, on-line ho pošle Řízení letového provozu, které si ho prohlédne a buď ho schválí, odmítne, nebo upraví,“ vysvětluje Jakub Karas ze společnosti UpVision.

Smlouvu na poskytování UTM služby zatím Řízení letového provozu uzavřelo s konsorciem na dva roky. Stát za to zaplatí zhruba šest milionů korun.

Vývoj systému pro stát postavila UpVision na zkušenostech se svou vlastní mobilní aplikací MAIA, kterou už přes rok volně nabízí ke stažení veřejnosti. Ta zobrazuje „mapu“ oblastí, kde se nad Českem s drony létat smí, a kde nikoliv. Uživatelé si v ní také mohou vytvářet letový deník. „V Česku máme zhruba tři tisíce uživatelů,“ přiblížil Karas. MAIA se šíří i za hranice, stahují si ji hlavně lidé ze Slovenska.

Firma pracuje také na vytvoření unikátní registrační značky pro drony. Ta má sloužit podobně jako SPZ u auta k identifikaci bezpilotního stroje. Krabička s trojrozměrnou GPS o velikosti asi dva krát dva centimetry navíc dokáže také říct, v jakých souřadnicích a výšce se dron pohybuje. Ve spojení s aplikací tak přispěje ke zvýšení bezpečnosti ve vzdušném prostoru. Prodávat identifikační GPS chce UpVision začít do konce roku a stát by měla několik tisíc korun.

Příležitost pro pojišťovny

Do byznysu s drony začínají vstupovat rovněž pojišťovny. Profesionální piloti totiž musí mít ke svým dronům povinně sjednané pojištění odpovědnosti za škodu, tedy de facto obdobu povinného ručení, které funguje u automobilů. A dobrovolně si už své drony začínají pojišťovat i ti, kteří je mají jako koníček. Nově uzavřené smlouvy tak jednotlivé pojišťovny obvykle počítají ve stovkách ročně. „Pojišťovny se s tím už sžily a začaly nabízet i havarijní pojištění,“ říká Jaroslav Řešátko ze společnosti Telink.

Pro pojištění odpovědnosti sjednané na drony určené k profesionálnímu létání stanovují české předpisy minimální limit plnění ve výši necelých 24 milionů korun.

„Průměrná cena pojistky uzavřené na webu Suri.cz je 6 tisíc korun. Cena pojistky se odvíjí od pořizovací ceny dronu a výše spoluúčasti na případné škodě,“ popisuje ředitel on-line pojišťovací služby Suri Pavel Jechort. A podobné je to i jinde. Jen ve výjimečných případech pojistné překračuje deset tisíc korun.

U hobby dronů legislativa minimální pojistný limit nepředepisuje s výjimkou veřejných vystoupení. „Nabízíme v tomto segmentu limity od jednoho milionu do 10 milionů korun a také limit odpovídající tomu předepsanému pro profesionály,“ uvádí Petr Milata z ČSOB pojišťovny. Díky nižším limitům je možné na trhu nekomerční dron pojistit už za necelých 1500 korun ročně.

Cenu havarijní pojistky pak ovlivňuje hlavně pořizovací cena dronu. „V průměru se bavíme zhruba o 6 až 8 procentech z pořizovací ceny dronu a jeho součástí,“ upřesňuje Milata.

Bez problémů je možné v Česku pojistit drony do 10 kilogramů. S těmi těžšími už ale nemusí provozovatelé vždy uspět. Například Suri jejich pojištění vůbec nenabízí. Jinde mají pro jejich pojištění specifická pravidla. „Pro drony těžší než 10 kilogramů je nutné získat povolení z centrály,“ uvádí mluvčí Allianz pojišťovny Václav Bálek. Obtížně také budou provozovatelé hledat na trhu pojištění pro prototypy a drony postavené svépomocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
před 9 hhodinami

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 21 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.