Švejnar: Překotný rozklad Unie by znamenal pád životní úrovně ve všech zemích

Po případném odchodu Británie z EU by se pravděpodobně objevily snahy o hlubší integraci kolem eurozóny, přičemž Česko by si muselo vybrat, zda chce patřit k jádru EU nebo stát spíše na jejím okraji. V Otázkách Václava Moravce to řekl politolog Jacques Rupnik, podle něhož by brexit narušil politickou legitimitu evropského projektu. Ekonom Jan Švejnar pak varoval před překotným rozkladem EU, jenž by podle něj znamenal pád životní úrovně ve všech členských zemích. Britové rozhodnou o osudu země již ve čtvrtek 23. června.

Většina evropských i amerických politiků si přeje, aby Británie v EU zůstala. Setrvání země v Unii chce podpořit i známý euroskeptik – maďarský premiér Viktor Orbán, který se s Bruselem přetahuje o uprchlické kvóty. Proti odchodu je rovněž Norsko. Tamní politici Brity upozorňují, že sice nejsou v EU, ale většinou se řídí jejími pravidly, na jejichž vzniku se ale ve větší míře nemohou podílet.

Někteří politici varují, že by případný brexit spustil dominový efekt po celé Evropě, kde v posledních letech sílí protiunijní nálady. Kromě další dezintegrace Unie mluví zastánci setrvání také o posílení vlivu Německa a Francie a negativních ekonomických dopadech, a to v době, kdy se Unie ještě vzpamatovává z ekonomické krize a hrozby odchodu bankrotujícího Řecka z eurozóny.

Británie jako záruka evropské rovnováhy

Rupnika znepokojují hlavně politické dopady britského odchodu. „Šedesát let se Evropa integruje a rozšiřuje. Kdyby došlo na brexit, byl by tu poprvé proces dezintegrační. Nejde přitom o malou zemi. Británie je klíčová pro rovnováhu v Evropě,“ zdůraznil politolog s tím, že krizi vnitřního i vnějšího charakteru nyní čelí celá Evropa. Na východě probíhá hybridní válka s Ruskem, jih je v rozpadu kvůli chaosu na Blízkém východě a EU jako celek čelí bezprecedentní migrační vlně, připomněl Rupnik.

Brexit by narušil politickou legitimitu evropského projektu. Mám obavy z nástupu národoveckých protievropských stran v celé Evropě, které říkají, že Unie je svěrací kazajka. Jakékoli myšlenky na posílení evropské integrace by byly těžko prosaditelné.
Jacques Rupnik

Britové, stejně jako střední Evropa ale nikdy nechápali Evropu jako politický projekt, šlo jim spíše o volný trh. „Pro střední Evropu by (brexit) byl silná výzva, jak se orientovat za nové situace. Bude tam pokus o prohloubení evropské integrace kolem eurozóny a pak zóna volného trhu,“ konstatoval politolog s tím, že Česko a další státy střední Evropy by si musely vybrat, zda chtějí patřit do jádra, nebo se spokojí s druhým okruhem.

I díky EU byla ve střední Evropě zakotvena demokracie a došlo k ekonomickému rozmachu. Demokracii se přitom v dnešní době nedaří v tomto regionu příliš dobře, poznamenal Rupnik.

Také Švejnar považuje politická rizika brexitu za velká, ekonomické dopady ale rovněž nelze zanedbat. „Podle většiny odhadů tu bude negativní efekt pro Británii. Dalo by se s nadsázkou říct, že se stane malou Anglií. Pokud jde o kontinentální Evropu, podle jednoho názoru se stmelí, protože bude víc homogenní. Druhý tvrdí, že dojde k většímu drobení,“ podotkl ekonom.

V tomto případě by bylo zásadní, jakým způsobem by k rozkladu EU došlo. „Kdyby to bylo efektivně zadministrováno, tak to bude mít určité negativní ekonomické dopady, ale spíš mám obavy z překotné akce. Pokud by skončila zóna volného obchodu, případně volný pracovní trh, tak bychom viděli strmý pád životní úrovně ve všech zemích,“ varoval Švejnar.

Český ministr financí Andrej Babiš ale předtím v Otázkách Václava Moravce uvedl, že neočekává zásadní vliv možného brexitu na českou ekonomiku s tím, že pro Česko je klíčové sousední Německo, jemuž se vede velmi dobře. 

Návrat zpět? Trhy to nedovolí, míní Švejnar

Administrativní odchod Britů z EU by trval zhruba dva roky. Britský premiér David Cameron přitom voliče varoval, že pokud odhlasují brexit, nebude už cesty zpět. To si myslí i Švejnar. „Trhy budou reagovat mnohem dříve, než dojde k vyrovnání. I malá hrstka ekonomů v Británii, kteří jsou pro brexit, upozorňuje na to, že dojde ke snížení efektivnosti tamního průmyslu a finanční sektor se může do velké míry přesunout do Evropy,“ upozornil ekonom.

Britský premiér David Cameron
Zdroj: Neil Hall/Reuters

Pokud jde o závislost, Britové potřebují Evropu o něco víc, než je tomu naopak, míní Švejnar. „Británie je celosvětově ekonomicky zakotvena a Evropa pro ni představuje největší ekonomický trh. Nemůže najednou vyvážet vše do Ameriky, kde už vyčerpala své komparativní výhody. Takže oni budou chtít být součástí Evropy, pokud ale nebudou i politicky, budou na tom hůř,“ dodal ekonom.

Rupnik: Vražda Coxové ukázala emotivnost protiunijní kampaně

Kampaň pro i proti EU byla v Británii několik dní pozastavena kvůli vraždě labouristické poslankyně Jo Coxové, která bojovala za setrvání země v EU. V té době vedli v průzkumech o několik procentních bodů zastánci brexitu, podle poslední sondáže to ale vypadá, že se trend obrací.

Motivy a vyjadřování vraha Coxové se velice podobají některým extrémním argumentům stoupenců odchodu z Unie. Zda to bude mít vliv na nerozhodnuté voliče, kterých je stále nad 10 procent, uvidíme v příštích dnech. Kampaň obou táborů je ale nyní o něco uhlazenější.
Jan Jůn
publicista

Podle Rupnika by nyní mohlo převládnout racionální uvažování. „Kampaň byla přerušena ve chvíli, kdy si odpůrci Unie mysleli, že mají vítr v plachtách. Vražda všechny upozornila na emoce, na něž hráli právě odpůrci Evropské unie. Racionální argument byl: Zůstaňme v Unii, máme z toho ekonomický prospěch a vyjednali jsme celou řadu výjimek. Proti tomu je argument, který pracuje s emocemi – klade důraz na britskou identitu, svrchovanost a strach z migrace, a to hlavně z východní Evropy,“ podotkl politolog. V Británii pracují kupříkladu statisíce Poláků a dalších národností, kteří jsou kritizováni z toho, že využívají britský sociální systém.

Část společnosti v Evropě, ale i v Americe, vystřízlivěla, pokud jde o pozitivní dopady globalizace. „V Evropě je to vlna izolacionistická, v Evropě je to vlna protimigrační a protievropská, protože kdo může (podle kritiků) za otevřené trhy a hranice – Evropa,“ konstatoval Rupnik.

Evropa má krizi vedení, nemá nikoho, kdo by ji silně ovlivňoval. De facto největší osobností je Mario Draghi, šéf Evropské centrální banky, který zabránil obrovské krizi, když řekl, že udělá vše pro to, aby evropskou monetární unii udržel.
Jan Švejnar
ekonom

Lidé mají pocit, že by jim bylo bez Evropy lépe

Problém je také v tom, že se čím dál více rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými. „Lidé, kterým nerostly platy třicet let, kolem sebe najednou vidí miliardáře a říkají si, jak k tomu přišli. Globalizace zvyšuje komplexnost celé situace, lidé tomu nerozumí. Zároveň se zvyšuje míra nejistoty a rizika. A elity nejsou schopny jim vysvětlit, jak vše funguje a do jaké míry se mají lépe, než kdyby neexistovala spojená Evropa,“ poznamenal Švejnar.

Bez Unie by na tom ale byla hůř Česká republika i Německo, zdůraznil ekonom. Jako příklad uvedl možné znovuzavedení cel při vývozu do jiných evropských zemí.

Bývalý prezident Václav Klaus si naopak myslí, že brexit by mohl s Evropou zatřást, aby si uvědomila, že dělá věci špatně. „Jen zatřesení by mělo negativní efekt, člověk musí mít vizi, jasnou strategii, jak z něj udělat pozitivní krok. A to zatím nikdo nenaznačil dostatečně dobře,“ dodal Švejnar, který je, stejně jako Rupnik přesvědčen, že v EU chybí lídři, kteří by takové vize měli.

Referendum proběhne už ve čtvrtek a napětí stoupá v Británii i v EU. „Navzdory tomu, že jsem v Británii v 70. a 80. letech dlouho žil, tak se nedokážu natolik vžít do mysli průměrného Brita, abych si troufal předpovídat, jak to ve čtvrtek dopadne. Mohu jen vyjádřit naději, že v EU zůstane. Ale myslím, že to bude velmi těsné, což naznačují všechny dosavadní ankety mezi voliči,“ předpovídá publicista Petr Brod, který připomněl, že i vládní konzervativci a opoziční labouristi jsou v otázce podpory EU rozpolceni.

Výhody setrvání a opuštění Unie
Zdroj: BBC/ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...