Cameron: V případě brexitu budeme muset zvyšovat daně a osekávat výdaje

Britská vláda by v případě odchodu země z Evropské unie byla nucena zvyšovat daně a osekávat státní výdaje. Ve večerním debatním pořadu BBC Question Time to řekl premiér David Cameron. V prvním průzkumu veřejného mínění provedeném po čtvrteční vraždě britské poslankyně Jo Coxové vedou o tři procentní body zastánci setrvání Británie v EU. Cameron také v nedělníku The Sunday Telegraph napsal, že nadcházející referendum bude životní volbou, po které již nebude možné změnit názor.

V Británii se v neděli znovu rozběhly ostré diskuse obou stran o brexitu. Podle Camerona je řešení otázky imigrace do Británie složité, neboť „do této země chce přijít mnoho lidí“. Odchod z EU ale není správným řešením problému s imigrací, jak tvrdí zastánci brexitu, uvedl premiér. Kdyby Británie z EU odešla, byla by podle něj „srab“. „A já si myslím, že Británie srab není,“ dodal Cameron v debatním pořadu BBC.

Setrvání je podle mě správnou odpovědí pro naši ekonomiku, pracovní příležitosti, bezpečnost, i sílu naší země. Je to nezvratné rozhodnutí. Jakmile se jednou rozhodnete, už není cesty zpět. (…) Teroristé chtějí, aby byl Západ rozdělený. Nestojí o to, aby Británie, Francie, Německo a Belgie pracovaly společně na porážce terorismu. Rádi by nás viděli rozdělené.
David Cameron
britský premiér v pořadu BBC Question Time

Průzkum provedla agentura Survation pro nedělník Mail on Sunday. Setrvání Británie v EU by podle něj podpořilo 45 procent dotázaných. Pro brexit by hlasovalo jen 42 procent respondentů. Anketu agentura provedla v pátek a v sobotu.

V předchozím průzkumu agentury Survation z doby před vraždou Coxové byl přitom poměr sil přesně opačný: 45 procent dotázaných pro brexit a 42 procent proti. Pravicový nedělník, který vychází nákladem 1,4 milionu výtisků, rovněž vyzval Brity, aby hlasovali pro setrvání v Unii.

Také anketa agentury YouGov pro list The Sunday Times, která se voličů dotazovala ve čtvrtek a v pátek, přisoudila vítězství v referendu zastáncům Unie (44 procent) proti příznivcům brexitu (43 procent). Agentura ale výsledek zdůvodnila spíše obavami voličů o ekonomické dopady brexitu než vraždou Coxové. List v neděli oznámil, že podporuje brexit.

Cameron: Nebude již možnost změnit názor

Kampaň odpůrců EU tvrdí, že referendum bude hlasování za demokracii, ale podle Camerona je už samotný plebiscit vrcholem demokracie, kterou představovala zavražděná poslankyně Jo Coxová. Dodal, že Coxová, již tento týden zabil vrah v jejím volebním okrsku, představovala to nejlepší z Británie, tedy slušnost a milosrdenství. 

Pokud se rozhodneme odejít z EU, tak odejdeme, a to se všemi následky, které budou mít dopad na každého v Británii. Pokud se rozhodneme odejít a když se to brzy ukáže jako velká chyba, nebude již možnost změnit názor.
David Cameron
britský premiér

Cameron v článku uznává, že Evropská unie není bezchybná. Zároveň ale podle něj členství v EU symbolizuje základy „britskosti“, jakými jsou nejen soucit či zúčastněnost, ale i skeptický náhled. 

Přední lídr hnutí pro odchod Británie z EU, ministr spravedlnosti v Cameronově vládě, Michael Gove odmítl názor, že brexit způsobí recesi a vyzval, aby lidé hlasovali pro naději. Británie bude mimo unii prosperovat, uvedl Gove. Zároveň uvedl, že by poslanci neměli být „hermeticky odděleni“ od lidí, kterým slouží.

obrázek
Zdroj: ČT24

Poslankyně Jo Coxová byla zavražděna ve čtvrtek v severoanglickém Birstallu krátce před setkáním se svými voliči. Jednačtyřicetiletá politička podporovala setrvání Británie v EU. Pravděpodobným pachatelem činu je Thomas Mair, kterého policie zadržela po útoku.

Výhody setrvání a opuštění Unie
Zdroj: BBC/ČT24

Mair už byl formálně obviněný z vraždy. Policie nyní prověřuje jeho napojení na krajně pravicové skupiny, ale i jeho duševní zdraví. V sobotu u soudu na dotaz, jak se jmenuje, odpověděl: „Mé jméno je smrt zrádcům, svobodu Británii.“

Vražda poslankyně šokovala celou Británii a podle mnohých analytiků by mohla mít vliv na rozhodování některých Britů, jak hlasovat v referendu, které se bude konat už ve čtvrtek 23. června.

Lucemburský ministr: Brexit může vyvolat dominový efekt

Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna by brexit mohl vyvolat ve východní části Unie dominový efekt. V rozhovoru pro německý nedělník Tagesspiegel am Sonntag zmínil Polsko, jehož konzervativní vláda zastává k Unii podobně kritický postoj jako britský premiér David Cameron.

Cameron podle Asselborna učinil historickou chybu tím, že referendum vůbec vypsal. I kdyby Londýn nakonec v evropském bloku zůstal, nevyřeší to podle něj problém negativního postoje Británie k EU. Ministr je nicméně přesvědčený, že ani případný odchod Británie nesmí Evropu odradit od jejího integračního kurzu. 

Britské listy jasně uvedly, na čí straně stojí

Nedělní britské listy se podle své tradice vyjádřily, na které straně budoucího hlasování stojí. The Sunday Times, The Sunday Telegraph, Sun on Sunday a Sunday Expres jsou pro odchod z Unie. Naopak Mail on Sunday, Observer, Mirror and People podpořily setrvání v EU, uvedl ve svém on-line zpravodajství The Telegraph.

Jeremy Corbyn
Zdroj: Stefan Wermuth/Reuters

Šéf labouristů je proti limitu na migraci

Jeremy Corbyn, šéf labouristů, který podporuje setrvání země v Unii,  řekl v nedělním diskusním pořadu, že by neměl být stanoven limit na počet migrantů do Británie. Uvedl, že není možné zároveň nastavit toto omezení a zároveň přijímat svobodu pohybu jako člen EU.  

Toto Corbynovo prohlášení si sice získalo ocenění u některých komentátorů za svoji upřímnost, ale zároveň by mohlo znovu oživit spory uvnitř labouristů. Někteří přední členové strany totiž minulý týden žádali silnější kontrolu migrace, uvedl list The Telegraph. Zároveň připomněl nezdar Camerona, který si stanovil za cíl redukovat celkovou migraci do Británie pod 100 tisíc lidí ročně.  

Osborne: Bod zlomu a nacistická propaganda

Ministr financí George Osborne v neděli reagoval na plakát příznivce brexitu Nigela Farage „Breaking point“ (Bod zlomu). Označil ho za nechutný a přirovnal ho k nacistické propagandě z 30. let minulého století.  

Kontroverzní politik Farage, vůdce Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), který byl za plakát kritizován z obou stran referenda, si za ním stojí. Uvedl, že „pravdou je, že migrační politika otevřených dveří Angely Merkelové … udělala Evropskou unii méně bezpečnou“. Reagoval také na kritiku Goveho a řekl, že jeho kampaň pro brexit rovněž produkovala „velmi silné“ plakáty o imigraci.

Na britskou policii se kvůli plakátu v tomto týdnu obrátil šéf odborové unie pracovníků ve veřejném sektoru Dave Prentis. Popsal plakát jako „do očí bijící pokus o podněcování rasové nenávisti,“ který porušuje britské zákony. V této souvislosti zdůraznil, že na plakátu jsou pouze lidé, kteří nejsou bílí. Od Farage se kvůli plakátu odvrátil i další přední zastánce brexitu, bývalý londýnský starosta Boris Johnson.

Vůdce strany UKIP Nigel Farage stojí před plakátem, kterým má podpořit brexit
Zdroj: ČTK/ZUMA

Když byl Osborne dotázán na vládní cíl redukovat celkovou migraci na  „desítky tisíc osob“, prohlásil, že imigrace by mohla vzrůst, pokud by Británie opustila EU.

Osborne také řekl, že odchod by poškodil hospodářství země více, než udávají předpokládané vládní odhady. „Ústřední odhad je, že náš hrubý domácí produkt (HDP) bude o pět až šest procent nižší. Osobně si myslím, že to může být mnohem horší,“ citovala Osborna agentura Reuters.

Ministr financí v květnu řekl, že po případném odchodu z evropského bloku očekává po dva roky o šest procent nižší výkon ekonomiky oproti tomu, jaký by byl, kdyby Británie odhlasovala setrvání v EU. Prohlásil také, že očekává prudký růst inflace a až o 18 procent snížení cen bytů a domů. „Lidé už tak jednají. Nekupují domy, nepořizují si auta. Odkládají investice. To vše kvůli referendu. To je příchuť toho, co bude následovat,“ dodal.

Farage připustil, že vražda ohrozí jeho kampaň

Farage v neděli rovněž řekl, že vražda Jo Coxové může ohrozit úspěch kampaně bojující za vystoupení Británie z Evropské unie. Podle listu The Independent rovněž uvedl, že on sám je také obětí politické nenávisti. Coxová byla zastánkyní setrvání Británie v EU. Její vraždu označil Farage za dílo jednoho člověka s vážnými psychickými problémy, proto by se mělo zabránit tomu, aby tento čin ovlivnil nynější kampaň. 

„Když se rozhodnete jít proti establishmentu, pak musíte mít iniciativu. Nevím, co se stane v nadcházejících třech nebo čtyřech dnech,“ řekl. „Je to těžké odhadnout, ale ti, kteří se rozhodli pro odchod, tak podle mě půjdou hlasovat,“ dodal.

Orbán vyzve Brity, aby setrvali v EU

Maďarský premiér Viktor Orbán, který je považován za jednoho z nejvíce euroskeptických představitelů členských zemí Evropské unie, se chystá v britském tisku obrátit na obyvatele Británie, aby hlasovali pro setrvání v EU. Oznámil to jeho tiskový mluvčí Zoltán Kovács. 

„I když jsme často z mnoha stran osočováni z protiunijních postojů, tak toto je důkaz, že Maďarsko je oddáno Evropské unii,“ řekl Kovács. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že Orbán a jeho vláda se dostali s EU do konfliktu opakovaně, především kvůli kontroverzním politickým, soudním či mediálním reformám v Maďarsku.

V Británii podle Kovácse pracuje až 300 tisíc Maďarů. Právě imigrace je jedním z nejvíce diskutovaných témat během kampaně v Británii, odpůrci EU totiž nahlížejí na přistěhovalectví z jiných členských států Unie jako na problematické, neboť podle nich příliš zatěžuje britský sociální systém. Zastánci EU takový názor odmítají a tvrdí, že unijní přistěhovalci jsou pro Británii naopak finančním přínosem.

K možnému dopadu brexitu na českou ekonomiku se v neděli vyjádřili  také čeští politici. Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš uvedl, že by to pro Česko nebyla žádná katastrofa, protože závisí hlavně na Německu, kterému se daří skvěle. Předseda ODS Petr Fiala odpověděl, že to nyní žádný zodpovědný politik nemůže říct. Podle něho by záleželo na výsledku následného vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií, které by nastavilo parametry vzájemné spolupráce. Předseda KSČM Vojtěch Filip se domnívá, že brexit by vliv měl, ale na českou ekonomiku spíše menší. Přičítá to tomu, že česká ekonomika se rozvíjí do více směrů.