Britská společnost je po referendu stále rozdělená, vláda chce proto stavět mosty, přispět ale musí i podniky a samotní občané. Na Brity apelovala na konferenci Konzervativní strany nová premiérka Theresa Mayová, která označila rozhodnutí o brexitu za „tichou revoluci“. Lidé tak podle ní dali najevo, že nechtějí, aby svět vycházel vstříc jen bohatým a privilegovaným.
Mayová: Brexit byl tichou revolucí odpůrců světa pro privilegované
Hlavní motto? Spravedlnost a příležitost
Britská premiérka vyzvala konzervativce, aby více tíhli ke středu politického spektra a stavěli na hodnotách, jako je spravedlnost a příležitost, kde „každý hraje podle stejných pravidel a kde každý člověk bez ohledu na jeho původ dostane šanci, aby byl, kým chce být.“
Vláda se bude snažit pomoci „obyčejným lidem z pracující třídy“ a „opravit“ volný trh tam, kde nefunguje, jak by měl, konstatovala Mayová. Slíbila, že běžní občané už nebudou nadále ignorováni ve prospěch „mocných a privilegovaných“.
Zatímco předchůdci Mayové chtěli omezit zásahy státu, premiérka řekla, že její kabinet se bude snažit identifikovat nespravedlnost, najít řešení a zažehnout změny. Labouristy kritizovala za to, že „pokrytecky předstírají morální nadřazenost strany“.
Pokud jde o brexit, je třeba „odmítnout ideologické šablony, které nabízí socialistická levice i libertariáni a zaměřit se na středovou půdu a jednat ve jménu lidu“, řekla premiérka konzervativcům.
Hovořit o budoucích vztazích s EU je podle ní brzy. Chce ale obchodovat s EU a zároveň si uchovat kontrolu hranic. „Staneme se nezávislou zemí,“ prohlásila Mayová s tím, že v rozhovorech s EU ovšem půjde o kompromisy.
Smažme rozdíly, zdůrazňuje britská premiérka po referendu
Červnové referendum označila za tichou revoluci a za protest proti tomu, jak svět pracuje pro několik málo privilegovaných. Tyto rozdíly chce Mayová smazat. Firmy podle ní musí školit mladé pracovníky a lidé musí platit daně, a to spravedlivým dílem.
Británie je podle ní rozdělena nejen mezi staré či mladé obyvatele, ale i na Londýn a ostatní části Spojeného království nebo na bohaté a chudé.
Odchod z Unie byl hlavním tématem čtyřdenní konference strany, kde Mayová oznámila, že proces bude spuštěn do března 2017. Premiérka čelila dotazům ohledně padající libry a zhoršeným ekonomickým prognózám, přičemž slíbila, že se pokusí, aby brexit proběhl hladce, přičemž ale očekává, že se objeví nějaké „hrboly“.
„Mayová chce vyrovnaný rozpočet, ale současně také velké investice do infrastruktury. Naznačila, že by chtěla ukončit politiku kvantitativního uvolňování, kdy britská centrální banka pumpuje peníze do ekonomiky, aby udržela poptávku,“ konstatoval spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Budoucí Británii vidí Mayová nadále jako jednotné království a přislíbila, že bude bojovat proti snahám nacionalistů zemi roztrhat. Skotsko je s vidinou brexitu hrubě nespokojené a severoirští aktivisté se obrátili na soud. Doufají, že díky 18 let staré mírové dohodě budou mít právo brexit vetovat.
Mayová chce zachovat i silnou armádu. V této věci nehodlá ustoupit aktivistům či různým levicovým obhájcům lidských práv.
Upozornila, že vládu čeká řada velkých a kontroverzních rozhodnutí, jež jsou pro rozvoj hospodářství zásadní. Zmínila například plány vysokorychlostní železnice či rozvoj letišť.„Brzy oznámíme rozhodnutí o rozšíření kapacity britských letišť,“ řekla. Očekáván je především verdikt, které z letišť obsluhující Londýn bude moci vystavět novou ranvej. Podle Reuters bude jasno možná již tento měsíc.
Konec moderního otroctví a ratifikace klimatické dohody
Mayová chce rovněž skoncovat s moderním otroctvím, ratifikovat pařížskou klimatickou dohodu či vždy podporovat volný obchod. Každý podle Mayové musí mít přístup k dobrému vzdělání. „Čeká nás dlouhá cesta,“ řekla s tím, že školy, které nejsou dostatečně dobré, navštěvuje 1,25 milionu dětí. Možnost zlepšení vidí i v tom, že univerzity budou zakládat své školy, že soukromé školy budou více pomáhat těm státním nebo že vzniknou nové církevní školy.
Podle zářijových průzkumů by britští voliči dali konzervativcům podstatně víc hlasů než před referendem o brexitu – 39 procent. Zato rozpolcení labouristé stagnují a ke spokojenosti má vedení Jeremyho Corbyna daleko. Členům euroskeptické strany UKIP se s brexitem plní sen, mají ale i velké problémy: strana se po odchodu Nigela Farage nedokáže shodnout na novém vedení a ztrácí i podporu voličů.