Čtvrtá - digitální - průmyslová revoluce se blíží: V Česku podle odhadů zanikne 400 tisíc pracovních míst

Nahrávám video

Trh práce se otřese v základech. K zásadním změnám dochází se čtvrtou průmyslovou revolucí, respektive s digitální revolucí 4.0. Podle koncepčních materiálů české vlády zanikne v tuzemsku v následujících dvaceti letech kvůli robotizaci více než 400 tisíc pracovních míst, zmiňuje studie Iniciativa práce 4.0. A u dalšího milionu a půl dojde k zásadním změnám. Podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD) je ale důležité to, že Česko vede na toto téma debatu a již vytyčilo základní směry, kudy se ubírat, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.

O jak velké změny může jít, už před zhruba měsícem naznačil slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny Ján Richter (SMER-SD). Na společném jednání české a slovenské vlády, českých a slovenských odborů a zaměstnavatelů uvedl konkrétní příklad karosárny u Bratislavy, která zaměstnávala 1200 lidí. Po zavedení robotů zůstala jen desetina zaměstnanců.

Sobotkova vláda nicméně již před tři čtvrtě rokem schválila dokument ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nazvaný Průmysl 4.0, jehož cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost Česka v éře digitální průmyslové revoluce. Podle Havlíčka tento dokument není jen dílem MPO, ale vznikal odspoda, na základě námětů, které vzešly ze Svazu průmyslu, z podnikatelské i akademické sféry. „Ministerstvo poskytlo zastřešení a jsem rád, že to vzniklo díky spolupráci stran. Máme tři čtvrtě roku a určitý posun už jsme zaznamenali,“ konstatuje Havlíček.

Podle něho je přínos především v tom, že se vede samotná debata. „To je základní předpoklad, abychom se mohli posouvat dále. Dokument je iniciační, popisuje, co je Průmysl 4.0, a naznačuje, kterým směrem by se průmysl mohl v Česku vyvinout. A také navrhuje možná opatření, která je potřeba přijmout,“ říká ministr. A dodává, že je potřeba o dalších krocích vést diskusi, což se i děje, protože MPO zastřešuje výbor pro Průmysl 4.0 a ten se nedávno sešel a naznačily se určité směry, kterými se Česko dále bude ubírat.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministr také míní, že se vše děje včas a že Česko příliš nezaostává v tom, co dělá v rámci čtvrté průmyslové revoluce. „Patříme na špičku zemí EU, po Německu nepochybně nemáme žádné výrazné zpoždění a patříme mezi lídry EU. Teď je to skutečně o tom připravit vhodná legislativní opatření, připravit vhodné podpůrné programy a taky adaptovat vzdělávací systém na potřeby průmyslu do budoucna,“ míní.

To, že se vláda skutečně snaží, oceňuje i zakladatel a ředitel Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček. „Vláda se snaží a pracuje i s akademickou sférou a myslím si, že iniciativa určitě nějaké ovoce přinese. Ale kdybych měl říci, do jaké míry je česká společnost připravena na změnu na pracovním trhu, tak si myslím, že je velmi nepřipravená. Primárně je to dáno tím, že je tu hodně práce, která se stane předmětem automatizace, a to nejen robotické, ale i s pomocí umělé inteligence. A to v kancelářských, manažerských a obchodních profesích nebo těch, které se týkají dopravy,“ říká.

Podle něho nicméně bude spektrum nahrazené práce velmi široké. „To je první důvod, proč nejsme připraveni. Druhým je nepřipravenost vzdělávacího systému, který vyniká jistou konzervativností a nízkou mírou připravenosti na trh práce, který neznáme, a za třetí podnikatelské prostředí. My musíme být ne ti, kteří budou následovat nové trendy, ale ti, kteří je budou utvářet a budou součástí změny,“ říká Pěchouček. A dodává, že český byznys by změnu měl spolurealizovat a vymýšlet.

„Myslím si, že u nás podpora je malá. Prostředí pro podporu vzniku startupů a vytváření technologických společností, zejména malých, a pro podporu podnikatelsko-technologického rizika je na velmi nízké úrovni,“ zmínil Pěchouček.

Ohrožení digitalizací
Zdroj: ČT24

Špicar: Pro Česko šance přestat být levnou montovnou

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara musí být 4. průmyslová revoluce pro Česko tématem mnohem důležitějším než pro naprostou většinu ostatních ekonomik EU, protože Česko je na průmyslu nejvíce závislou ekonomikou. „To znamená, že čtvrtá průmyslová revoluce nás zasáhne více než kohokoliv jiného, proto je potřeba se jí vážně zabývat. Bude to pro nás velké riziko i příležitost. Riziko z toho pohledu, že mnoho zaměstnání či mnoho pracovních míst, která lze automatizovat a robotizovat, bude automatizováno a robotizováno,“ říká Špicar.

Doplňuje však, že je to i příležitost, jak se dostat z „nevděčné, nepříjemné pozice levné ekonomiky“. „Z té subdodavatelské, která má omezený počet finálních výrobců, která je závislá na zahraničním kapitálu, se dostat do pozice kvalitativně mnohem vyšší. Do pozice ekonomiky zaměřené na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, kde spolupracují podniky s univerzitami a kde to celé podporuje stát,“ vysvětluje.

Roboti ve zpracovatelském průmyslu
Zdroj: ČT24

Příležitost tady podle Špicara je a začátek nebyl až tak špatný. „Ministr to zmínil, ten základní dokument vznikl v trilaterální spolupráci, která tady není úplně běžná, aby spolupracoval stát, zaměstnavatelé a akademická půda,“ říká.

Ze zmíněné studie plyne, že na trhu má zaniknout 400 tisíc pracovních míst. Nejvíce jsou ohroženi zaměstnanci s nízkou kvalifikací, které je možné snadno nahradit stroji. Na druhé straně jsou i profese, kterých se digitalizace tolik nedotkne, v některých profesích se naopak očekává i nárůst, například u pracovníků, kteří se zabývají výpočetní technikou, IT a vývojem softwaru, správců sítí a software analytiků.

„A rovněž, pokud se podaří udržet sociální a daňový systém, se změny nedotknou například péče nebo oblasti zdravotnictví,“ uvedl vedoucí Oddělení strategií a trendů EU při Úřadu vlády Aleš Chmelař.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 7 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 16 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled