Česko má slušnou kondici, na horší časy je dobře připraveno, soudí Rusnok

Nahrávám video

České hospodářství vplouvá do horších časů globální ekonomiky v relativně komfortní situaci: má velmí nízké zadlužení, jeho banky jsou v dobré kondici, má velké devizové rezervy a vlastní měnu. V Interview ČT24 to zmínil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zdůraznil také dostatečný „fiskální prostor,“ kdy pokles poptávky ze strany domácností může vláda kompenzovat navýšením svých výdajů. „Nepochybuji, že přijde doba, kdy o tom vláda bude muset vážně uvažovat. Současný plánovaný deficit státního rozpočtu (40 miliard korun pro letošní rok) je tak číslo už spíše teoretické. Nepochybně bude vyšší,“ řekl Rusnok.

Současné šíření koronaviru a jeho dopad na hospodářství přirovnal Rusnok k povodním. „Voda nyní pořád teče a stoupá“, zatím se proto přesně neví, jaké budou škody, kolik bude případně obětí a počet poškozených.

ČNB tedy podle Rusnoka pracuje s různými scénáři dalšího ekonomického vývoje, které každý den upravuje. Má dosud jen dílčí informace – nikoliv čísla za celý sektor – z čehož nelze dělat obecný závěr. „Spíše nasáváme všechny nové informace, data, není to vůbec jednoduché, protože validních dat není dost,“ míní guvernér. 

Katastrofický scénář je propad na úrovni časů finanční krize po roce 2009 v řádech jednotek procent hrubého domácího produktu, řekl Rusnok. „Ale pro to nemáme žádné doklady, že by to takto mělo být. Ale nemůžeme vyloučit nic,“ uvedl. Dodal, že „hodnocení rozsahu škod a posléze nutné nápravy budeme vědět, až voda začne opadávat, respektive opadne.“

Mírný scénář pak pracuje s tím, že česká ekonomika neporoste dříve očekávaným tempem kolem dvou procent, ale že tempo bude blízké nule. 

Pro horší časy je česká ekonomika nastavena v relativně velmi komfortní situaci, řekl Rusnok. Zmínil velmi nízké zadlužení okolo 30 procent hrubého domácího produktu (Německo kolem 60 procent, další státy 80 či 100 procent, Řecko kolem 170 %). 

Dalším důležitým faktorem je podle Rusnoka rovněž velmi zdravý bankovní sektor, který má přebytek likvidity a velké kapitálové rezervy.

Česku pomáhá i vlastní měna

Pro teoretický případ nejhorších časů pak vyzdvihl i jedny z největších devizových rezerv na svět v poměru k velikosti ekonomiky (co je výsledek devizových intervencí). „Vždy jsem říkal: Buďme rádi, že je máme. To je vždycky lepší, než kdybychom je neměli.“ To Rusnok považuje za velmi důležité pro malou ekonomiku s vlastní měnou a jejím plovoucím kurzem. Měna sama tvoří určitý absorbér, určitý nárazník výkyvů, zdůraznil guvernér. 

Nemusíme se obávat, že naše měna bude spláchnuta nějakým vírem panických událostí na světovém finančním trhu.
Jiří Rusnok

Česko má rovněž dostatečný fiskální (rozpočtový) prostor. Vláda tak může v době poklesu či útlumu kompenzovat případný pokles poptávky domácností a to zvýšením svých výdajů. Například investičními výdaji, nebo daňovými, které nyní chystá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Rusnok uvedl na obecném příkladu, že firmy či domácnosti „ekonomicky neumírají“, když nemají například majetek. Ale tehdy, když nemají k dispozici dostatek hotových peněz, aby mohly platit své závazky. „A právě s tím jim vláda může pomoci,“ míní guvernér.

Plánovaný deficit je už jen teorií

Rusnok zároveň nepochybuje, že přijde doba, kdy o tom vláda bude muset vážně uvažovat. Proto považuje plánovaný deficit státního rozpočtu pro letošní rok ve výši 40 miliard korun za číslo už spíš teoretické. „Nepochybně bude vyšší“.

Jak  vysoký může být, si netroufl odhadovat. „Ale z hlediska makroekonomické rovnováhy, i kdyby byl dvojnásobný, tak se nic dramatického neděje,“ míní.

Dodal však, že jiná situace je u našich partnerů v Evropě. Ti podle něho takový prostor rozhodně nemají. „A to je pro nás riziko dlouhodobější.“ Česko tak může krizi se svými rezervami a zodpovědným chováním přežít „jakžtakž“, ale když půjde evropská politika do dlouhodobějšího stavu recese, tak se to časem odrazí i v našem vývoji, myslí si guvernér. 

Snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed) či britskou centrální bankou hodnotí jako „gesto pro uvolnění měnových podmínek.“ Dodal, že ČNB ho bude také velmi vážně zvažovat, zvláště když k tomu má větší prostor než jiné státy, a to i pro razantnější snížení.

„To je věc, která se nabízí. Bude se diskutovat. V tuto chvíli pro to nevidíme akutní potřebu“. Centrální banka podle Rusnoka totiž nejdříve potřebuje vědět, jak situace vypadá. „Teď v té povodni je to trochu jako střílení do tmy,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 10 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...