Před šesti lety spustila centrální banka intervence k oslabení koruny. Hlasování bylo tehdy těsné

Hlasování, kterým Česká národní banka před šesti lety rozhodla o devizových intervencích oslabujících tuzemskou měnu, bylo těsné. Pro spuštění se tehdy vyslovili čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Vyplynulo to z vystoupení části někdejších centrálních bankéřů na akci Institutu Václava Klause věnované výročí začátku intervencí. Ty trvaly do dubna 2017.

Proti spuštění intervencí hlasovali tehdy z členů bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, Kamil Janáček a Pavel Řežábek. Vedle nich v bankovní radě tehdy byli guvernér Miroslav Singer, viceguvernéři Vladimír Tomšík, Mojmír Hampl a člen rady Lubomír Lízal.

„Intervence měly charakter a dopad kvazikvanitativního uvolňování, jehož důsledky jsou těžko předpověditelné a mohou být fatální,“ poznamenal nyní Janáček.

Upozornil, že o ovlivňování kurzu koruny hlasovala bankovní rada poprvé v srpnu 2013 a následně i v září. Vždy to odmítla těsnou většinou. „Trh to vyhodnotil jako verbální intervence a nabyl dojmu, že k intervencím nedojde,“ uvedl. Ovšem 7. listopadu 2013 se hlasování obrátilo a bankovní rada těsným poměrem rozhodla o oslabování koruny, dodal.

Samotná Česká národní banka teprve zveřejní záznam o okolnostech spuštění devizových intervencí. Zatímco hlasování v rámci nastavení úrokových sazeb, tedy standardní měnové politiky, zveřejňuje ČNB průběžně, v případě intervencí jde o zvláštní nástroj měnové politiky, ke kterému přistupuje jinak. Kvůli šestiletému odstupu se tak protokoly za rok 2013 dostanou na veřejnost na počátku roku 2020.

Rozhodující hranicí 27 korun za euro

Devizové intervence spustila ČNB 7. listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Ta při současné znalosti vývoje ekonomiky podle některých analytiků nehrozila v takovém rozsahu, kterého se centrální banka obávala. Cílené oslabování české měny centrální banka ukončila 6. dubna 2017.

ČNB viděla hlavní přínos devizových intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u HDP, které by byly větší v případě deflace. Oslabování koruny ovšem kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.

ČNB v rámci devizových intervencí držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Celkem vydala v rámci intervencí za nákup eur přes dva biliony korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.

Před zahájením intervencí se koruna obchodovala za zhruba 25,80 koruny za euro. V současnosti se delší dobu obchoduje mezi 25,50 až 26 korun za euro. Nejsilnější byla koruna od ukončení intervencí na konci ledna 2018, kdy se obchodovala za 25,24 koruny za euro.