České spořitelně stoupl čistý zisk, podle analytiků to ale mohlo být lepší

České spořitelně (ČS) za letošní tři čtvrtletí stoupl čistý zisk o 7,1 procenta na 11,9 miliardy korun. Provozní zisk se ale snížil o 6,1 procenta na 15,2 miliardy korun. Meziročně se zvýšily vklady klientů i poskytované úvěry, uvedla Česká spořitelna. Pro analytiky jsou ale výsledky spíše zklamáním.

„K dobrým výsledkům pomohla především kvalita úvěrového portfolia a díky efektivnějším procesům se nám daří udržet trend snižování provozních nákladů,“ uvedl předseda představenstva Tomáš Salomon. Dále zdůraznil, že společnost získala rekordní objem nových hypoték, který přesáhl 40 miliard korun. K nárůstu zisku přispěl také jednorázový výnos z prodeje akcií společnosti Visa Europe.

Důvodem poklesu provozního zisku je pokračující snižování čistých výnosů z poplatků a provizí, pokles čistého zisku z obchodních operací, který byl vloni mimořádně vysoký kvůli jednorázovému vlivu změny metodiky při oceňování derivátů a také snižování příjmů z pronájmu nemovitostí v souvislosti s postupným odprodejem investičních nemovitostí.

Hrubý objem klientských úvěrů se za posledních 12 měsíců zvýšil o 8,2 procenta na 586 miliard korun. Úvěry domácnostem vzrostly o 7,6 procenta na 319,5 miliardy korun, a to především díky dvojcifernému růstu hypoték fyzickým osobám.

Nárůst úvěrů velkým korporacím se projevil v celkovém navýšení objemu úvěrů podnikatelským subjektům o 11 procent. Závazky ke klientům vzrostly o 9,4 procenta na 772,3 miliardy korun. Vklady domácností se zvýšily o 6,7 procenta na 560,9 miliardy korun. „Rostou zejména vklady na osobních účtech klientů,“ uvedla banka.

Vklady firemní klientely se zvýšily o 18,3 procenta na 138,4 miliardy korun, důvodem je ukládání jejich přebytečné likvidity u ČS. Vklady klientů veřejného sektoru vzrostly o 14,6 procenta na 73 miliard korun.

Česká spořitelna
Zdroj: Jan Rasch/isifa/Euro

Čistá úroková marže vztažená k úročeným aktivům se snížila na 3,15 procenta z 3,33 procenta. Čistý úrokový výnos klesl o 1,3 procenta na 19,2 miliardy korun. Čisté výnosy z poplatků a provizí klesly meziročně o 8,4 procenta na 6,9 miliardy korun.

K významným vlivům na klesající příjmy z poplatků patří podle ČS regulace EU v oblasti provizí z karetních transakcí. „Pokles byl také způsoben snižováním příjmů z poskytovaných finančních služeb s tím, jak klienti využívají levnější formy obsluhy a zvýhodněné programy a produkty.

Na druhou stranu se zvýšil příjem poplatků z investičních produktů, zejména za správu aktiv,“ píše se v tiskové zprávě. Čistý zisk z obchodních operací a aktiv oceňovaných reálnou hodnotou se v meziročním porovnání snížil o 13,8 procenta na 1,9 miliardy korun.

„Výsledky České spořitelny jsou spíše zklamáním,“ řekl ČTK analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Konkurence v bankovnictví je podle něj velmi silná, takže všechny banky musí zavádět nízkonákladové produkty pro své klienty. Velmi povzbudivé jsou ale informace o nesplácených úvěrech. Jejich objem je nadále velmi nízký, což je zásluha dobrého risku managementu ČS a samozřejmě i příznivé ekonomické situace v ČR, dodal.

Česká spořitelna
Zdroj: ČT24

ČS je co do počtu klientů největší tuzemskou bankou. K 30. září měla Finanční skupina ČS 4,71 milionu klientů. Její mateřská společnost Erste Group, která se obchoduje na pražské burze, skončila podle aktuálně zveřejněných výsledků za tři čtvrtletí s čistým ziskem 1,18 miliardy eur (31,9 miliardy korun).

Konkurenční Komerční bance za devět měsíců stoupl meziročně čistý zisk o 7,7 procenta na 10,6 miliardy korun, a to díky jednorázovým ziskům. Čistý zisk očištěný o jednorázové položky KB ale poklesl o 8,9 procenta na 9,1 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa výrazně zdražuje po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel.
08:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 2 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 4 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 14 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 20 hhodinami

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
před 21 hhodinami

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.