Brusel varoval Česko, že jeho penzijní systém může ohrozit veřejné finance

Česká republika by měla v letošním a příštím roce zapracovat na udržitelnosti svých veřejných financí, hlavně kvůli zátěži, kterou představuje její penzijní systém. Praze to ve středu jako jeden z kroků ke zlepšení hospodářského výkonu doporučila Evropská komise (EK). Zmíněna byla ale také potřeba snížit byrokracii, která omezuje možnosti investovat.

Komise svá doporučení všem členským zemím, jak by mohly posílit hospodářský výkon, nabízí každoročně v rámci hospodářského cyklu známého jako Evropský semestr. Prahu by letošní materiál příliš překvapit neměl, mnohé body se v něm opakují z minulých let.

Dokument například varuje, že výdaje na penzijní systém se z 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země v roce 2016 vyšplhají na 10,9 procenta v roce 2070, také v souvislosti se způsobem stanovování věku odchodu do důchodu a indexace penzí. Zvyšovat se bude také zátěž, kterou pro veřejné rozpočty v souvislosti se stárnutím populace bude představovat zdravotnictví.

Ministerstvo financí souhlasí s doporučením Evropské komise ohledně zajištění udržitelnosti veřejných financí a snížení administrativní zátěže. Zároveň úřad příznivě přijal fakt, že ČR letos od EK neobdržela doporučení týkající se fiskální oblasti především díky vykázanému přebytku veřejných financí a nízkému dluhu. MF to ve středu sdělilo v reakci na doporučení Evropské komise členským státům Unie.

Nahrávám video

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš řekl, že stárnutí populace je tradiční hrozba. V současné době jsou veřejné finance ve velmi dobré kondici, náš veřejný dluh je jeden z nejnižších v EU (30 procent HDP).

Na druhé straně Česko patří k těm státům, které budou v následujících padesáti letech stárnout spíše rychleji, a je na to připraveno „průměrně“. Tedy neproběhla žádná zásadní reforma penzijního systému. „Budeme se muset smířit s tím, že se bude odcházet do důchodu později a penze nebudou mít nijak výrazný náhradový charakter,“ uvedl Bureš. Přesto podle něho porostou náklady na penze a na zdravotnictví. „Evropská komise tedy v zásadě doporučuje využít dobrých časů k tomu, aby se veřejný dluh spíše snižoval, protože po roce 2020 začne populace stárnout,“dodal ekonom. 

Varování před korupcí

Česko by podle komise mělo řešit slabiny svého systému zadávání veřejných zakázek, především tak, aby byla zajištěna kvalitnější konkurence a přijata účinnější protikorupční opatření. Dokument například připomíná, že skoro polovina veřejných zakázek má jen jednoho uchazeče.

Korupce a úplatkářství trvale znepokojují podnikatele i veřejnost.
Z doporučení Evropské komise pro Česko

Další body letošních doporučení se týkají potřeby zrychlit udělování povolení pro infrastrukturní práce. Vláda by se měla snažit uvolnit omezení, která v Česku dopadají na výzkum, vývoj a inovace, a pomoci zvýšit schopnost českých firem inovovat. Materiál například připomíná, že výdaje domácích firem na rozvoj a inovace v posledních dvou letech klesají.

Komise už poněkolikáté ve svých doporučeních také upozorňuje na český vzdělávací systém a potřebu vyšší podpory učitelské profese, kde jsou stále nízké platy. Školství by mělo nabízet kvalitní vzdělání i vyloučeným skupinám obyvatel. Dokument upozorňuje na stále chybějící kroky k většímu zapojení především romských dětí.

Evropská komise zároveň ve středu představila návrh rozpočtu Evropské unie na příští rok, který má podpořit ekonomiku a solidaritu a posílit bezpečnost na obou stranách hranic EU. Počítá v něm se závazky 166 miliard eur (4,3 bilionu Kč) a platbami 149 miliard eur (3,8 bilionu Kč). To je v obou případech o tři procenta více než v letošním rozpočtu.

Navrhujeme ambiciózní rozpočet, který nadále podporuje naše priority zaměřené zejména na investice, zaměstnanost, mládež, migraci, solidaritu a bezpečnost a který občanům přinese evropskou přidanou hodnotu.
Günther Oettinger
evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje

Závazky představují odhodlání financovat budoucí výdaje, tedy například prostředky přislíbené ve smlouvách. Platby vyjadřují očekávání, kolik peněz bude v daném roce skutečně potřeba zaplatit. Na konečné podobě rozpočtu se budou muset shodnout členské země EU a Evropský parlament.

Návrh je založen na předpokladu, že Británie bude po vystoupení z EU v březnu příštího roku nadále přispívat do rozpočtů EU a účastnit se jejich realizace až do konce roku 2020, jako kdyby byla členským státem.

Komise rovněž upozornila, že věnuje zvláštní pozornost otázkám migrace a správy hranic, včetně reformy společného evropského azylového systému, která má zajistit efektivnější, spravedlivější a humánnější azylovou politiku, či posílení evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.