Bitcoin letí vzhůru, jeho cena poprvé překonala hranici 60 tisíc dolarů

Cena kryptoměny bitcoin poprvé vystoupila nad 60 tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Trh je optimistický poté, co americký prezident Joe Biden podepsal stimulační balík na podporu ekonomiky zasažené nemocí covid-19 za 1,9 bilionu dolarů a bitcoinu pomáhá i očekávání, že se mu dostane širšího přijetí.

Cena bitcoinu se koncem února propadla pod 50 tisíc dolarů v reakci na výběr zisků. Posléze ale obnovila silný růst.

„Každá korekce je příležitost resetovat a restartovat pohyb nahoru,“ řekl agentuře Bloomberg Antoni Trenchev, který spoluzakládal poskytovatele kryptoměny Nexo v Londýně.

Nafouknuté ceny

Bitcoin je podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stále více brán jako uchovatel hodnoty v době, kdy spotřebitelská inflace způsobuje znehodnocování dolaru. „Současně inflace cen aktiv, jako jsou akcie nebo nemovitosti, pomáhá právě i kryptoměnám, včetně bitcoinu. Přirozeně fakt, že na trhy aktiv proudí více peněz, zvyšuje, ba nafukuje ceny, které se na těchto trzích ustavují,“ podotkl Kovanda.

Dow Jonesův index v tomto týdnu překonával každý obchodní den svůj absolutní rekord, což podle něj dokládá sílu nynější euforie v oblasti aktiv, z níž těží právě i bitcoin a některé další kryptoměny, jako je ethereum.

Od začátku letošního roku bitcoin již zdvojnásobil svou hodnotu a poprvé se v korunách prodává za více než 1,3 milionu. „Poptávka po tomto digitálním zlatě mezi Čechy stále roste. V únoru se v tuzemsku prodaly kryptoměny v téměř dvojnásobném objemu proti lednu. Přispívá k tomu snadná dostupnost bitcoinu díky kryptoměnovým aplikacím, směnárnám či Bitcoinmatům i absence jiných srovnatelně výnosných aktiv,“ uvedl ředitel největšího českého obchodníka Bitstock.com Martin Stránský.

Loni vzrostl bitcoin asi o tisíc procent. Pomáhá mu zájem ze strany institucionálních investorů i spekulativní poptávka. Jeho zastánci o něm hovoří jako o uchovateli hodnoty podobném zlatu, který může působit jako zajištění proti inflaci a slabšímu dolaru. Podle odpůrců je na trhu obří cenová bublina, a zopakovat se tak může rozmach a následný pád bitcoinu z let 2017 a 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 29 mminutami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 1 hhodinou

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 20 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Evropský pohled