Billa a Penny zaplatí pokutu 164 milionů korun. Od dodavatelů žádaly nezákonné platby za to, že vezmou jejich zboží

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyměřil obchodním řetězcům Billa a Penny Market ze skupiny Rewe pokutu 164 milionů korun za zneužití významné tržní síly. Rozhodnutí je pravomocné. Skupina Rewe pokutu akceptovala.

Souhrnná pokuta je nejvyšší pravomocná sankce, jakou dosud antimonopolní úřad za tento typ prohřešku uložil. Jediná vyšší pokuta, 183 milionů korun pro řetězec Globus z roku 2017, pravomocná není, protože Globus proti ní podal rozklad. 

Oba řetězce podle úřadu požadovaly od svých dodavatelů platbu, označovanou jako RBG bonus, šlo ale v podstatě o zalistovací poplatek za to, že od nich odebírají zboží. Po novelizaci zákona o významné tržní síle z roku 2016, který takové platby zakázal, označovaly tento poplatek za množstevní nebo cenovou slevu, kterou jim dodavatel poskytuje, uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Předseda úřadu Petr Rafaj uvedl, že RBG bonus je v těchto podobách poplatkem bez reálného protiplnění, který byl vyžadován bez oprávněného důvodu a je nezákonný. „Současně byl v některých případech RBG bonus podmínkou dodávek potravin do předmětných obchodních řetězců,“ dodal.

Spolu s řetězci Billa a Penny Market dostala pokutu i společnost Rewe Buying Group (RBG) ze stejné skupiny, která poplatky administrovala. Právě podle zkratky jejího názvu – RBG – byly poplatky označeny jako RBG bonus. 

  • Ze souhrnné pokuty v přesné výši 164 372 000 korun nejvíce zaplatil Penny Market, kterému úřad vyměřil 93 377 000 korun, Billa musí zaplatit 70 971 000 korun a 24 tisíc korun pak uhradí RBG.

Firmy přiznaly vinu za nižší pokutu. Skupina Rewe nechce, aby se pochybení opakovalo

Rozhodnutí úřadu i pokuta už jsou pravomocné, protože řetězce přistoupily na takzvanou proceduru narovnání. Znamená to, že přiznaly vinu výměnou za snížení pokuty o 20 procent. Proti rozhodnutí tak už nemohou podat rozklad ani jej napadnout žalobou u soudu.

Pokuta je podle ředitele komunikace Rewe Group Michaela Šperla výsledkem dohody po několikaměsíčním „intenzivním a konstruktivním“ vyjednávání mezi společností a úřadem.

„Skupina Rewe dále podnikla odpovídající opatření, aby se podobné pochybení v budoucnu již neopakovalo. Je nutné zdůraznit, že úřadem vytknuté jednání bylo ukončeno již dávno před společnou dohodou, protože neodpovídalo obchodnímu konceptu skupiny Rewe,“ dodal Šperl.

Antimonopolní úřad za jiné prohřešky, než je zneužití významné tržní síly, uděloval i vyšší pokuty, ne vždy ale věc dospěje až k jejich zaplacení. Například za stavebnický kartel padla v roce 2016 pokuta 1,66 miliardy, o rok později ji ale zrušil krajský soud, jeho rozhodnutí potvrdil tento týden i Nejvyšší správní soud, a úřad se tak případem bude zabývat znovu. O týden dříve Nejvyšší správní soud potvrdil zrušení třísetmilionové pokuty za stavební kartel v jiném případě. 

Také devět mezinárodních strojírenských firem dostalo v únoru 2007 vysokou pokutu za kartel. Pokutu opakovaně řešily soudy, existenci kartelu potvrdil i Krajský soud v Brně. Přesto ale později antimonopolnímu úřadu připadlo o výši pokut rozhodnout znovu. V únoru 2016 nicméně řízení zastavil, protože uplynula lhůta pro uložení pokuty. Ve výsledku na tom vydělaly pokutované firmy, kterým stát musel vyplatit úroky z neoprávněně vybraných pokut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 4 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...