Bez byrokracie, ale také beze slev na daních. Myšlenka jediného odvodu pro živnostníky má svůj háček

Nahrávám video

Hnutí ANO počátkem února představilo návrh, podle kterého by drobní podnikatelé  mohli posílat státu jen jediný odvod. Šlo by o součet minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění a zhruba 500 korun coby měsíční daň. Navrhovaná možnost má ale pro živnostníky háček. Nemohli by si už totiž uplatňovat slevy na daních. Části opozice se proto tento návrh ministerstva financí nelíbí.

Živnostníkům by podle návrhu odpadla administrativa spojená s vedením evidence příjmů a s daňovým přiznáním i následné kontroly. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by celkově částka pro jednoho podnikatele neměla přesáhnout 5500 korun měsíčně. Novinku by mohli využít podnikatelé s ročním obratem do milionu korun. Ten je také hranicí pro registraci k DPH.  

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se návrh týkal více než 400 tisíc podnikatelů: „Nemusí pak platit účetní, nemusí platit daňového poradce ani dělat žádné papíry.“  

Jenže živnostník, který se rozhodne pro tuto variantu, už nebude podávat daňové přiznání. A neměl by si tak kde slevy odečíst. „Oni to budou řešit jenom v rovině platební a budou posílat daň. Samozřejmě může to pak uplatnit třeba druhý z partnerů. To jsou různé kombinace,“ uvedla Schillerová.

Ztráta slev na dani se však nelíbí části opozice. Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) nemá s myšlenkou paušální daně problém. „Ale nechceme, aby to bylo maskované zvyšování daní pro živnostníky.“

Předsedkyně rozpočtového výboru Miroslava Vostrá (KSČM) je vstřícnější. „Zda přijde o slevy, rozhodne sám poplatník. Většinou poplatníci nejlépe vědí, jaký systém jim vyhovuje.“

„Obecně to podporuji, ale jen v dobrovolné formě. To znamená jedině, když se pro to živnostník rozhodne,“ uvedl už dříve předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

ČSSD chce znát náklady, ODS je připravena pomoci

Podporu zatím ministryně financí nemá vyjednanou ani u koaliční ČSSD. Její předseda Jan Hamáček trvá na tom, aby ministryně Schillerová na koaliční radě řekla, co navrhuje, kolik to bude stát a co to bude znamenat. „K tomu pak můžeme zaujmout stanovisko“. Hamáček už dříve upozorňoval také na riziko nízkých důchodů pro živnostníky.  

To občanští demokraté jsou připraveni se na přípravě návrhu podílet. Podle předsedy strany Petra Fialy strana podobné kroky před časem sama navrhovala. Například chtěla, aby se možnost jediného odvodu dotkla více živnostníků. Proto navrhovala zdvojnásobit hranici pro registraci k DPH na dva miliony. „Teď se pojďme bavit o tom, jak to udělat. Aby to bylo pro ty malé skutečně výhodné,“ dodává Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 19 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled