Hnutí ANO chystá novinku pro živnostníky: Každý měsíc jediný odvod, který nebude vyšší než 5500 Kč

Nahrávám video

Hnutí ANO chce pro drobné podnikatele zavést jediný odvod – živnostníci by zřejmě už od příštího roku posílali součet minimálních záloh na zdravotní i sociální pojištění a zhruba 500 korun coby měsíční daň. Celkově by částka podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) neměla přesáhnout 5500 korun měsíčně. Na úpravě se podílela i Asociace malých a středních podniků.

Novinku by podle záměru ministryně financí mohli využít podnikatelé s ročním obratem do milionu korun, což je hranice pro registraci k DPH. „Musíme vytvořit podmínky, abychom jim zjednodušili podnikání,“ uvedla k tomu Schillerová. A dodala, že pro zdaňovací období roku 2020 by to byla částka, která nepřesáhne 5500 korun měsíčně.

Živnostníkům by tak odpadla administrativa spojená s vedením evidence příjmů a s daňovým přiznáním i následné kontroly. „Musíte mít výpis ze sociálky, zdravotní. Tyhle přehledy, odnést tam faktury, aby to daňová poradkyně mohla zpracovat,“  popisuje malíř Pavel Lužný, který se řemeslu věnuje už přes čtyři desítky let.

Pokud by se pevně daná částka pohybovala mezi pěti až šesti tisíci korun měsíčně, Lužný by s ní souhlasil. „Myslím si, že by to pro nás bylo přínosem, protože bychom se nemuseli obávat kontrol, které dnes hrozí, a vysokých postihů,“ dodává.

Podle Babiše se návrh týká asi 420 tisíc podnikatelů

Výpočet paušální částky vychází z plánované minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Dále je k částce připočtena daň – podle současného návrhu 500 korun. Celkem by tak jedna platba byla 5456 korun.

A podle premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše by se týkala těch, kteří mají podnikání jako svou hlavní činnost a nejsou plátci DPH. „Těch je asi 420 tisíc. Nemusí pak platit účetní, nemusí platit daňového poradce ani dělat žádné papíry,“ dodává premiér.

Paušální poplatek
Zdroj: ČT24

Předseda ODS Petr Fiala si na Twitteru do Babiše ironicky rýpnul: prý mu gratuluje k tomu, že si „po pěti letech u vlády všiml, že malí živnostníci jsou v ČR doslova decimováni“. „Jeho náhlé ‚prozření‘ považuji jen za další marketingový trik. Ale kdyby náhodou svůj boj za malé živnostníky myslel vážně, tak může podpořit již existující návrhy ODS, které by drobným podnikatelům skutečně pomohly,“ dodal Fiala. 

Občanští demokraté tento týden opakovaně vyzvali premiéra k jednání o tom, jak pomoci drobným živnostníkům. Andrej Babiš to ale zatím odmítá. „Hranice milionu je možná, výdajové paušály máme nad dva miliony, možná už musíme přemýšlet nad tím, že drobný živnostník má tu vyšší částku, než to bylo v minulosti,“ konstatuje Fiala.

A návrh by mohl mít ve sněmovně podporu i dalších stran: „Myšlenka jednoduché platby místo složitého daňového systému je jistě rozumná,“ říká k tomu i ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. 

„Obecně to podporuji, ale jen v dobrovolné formě. To znamená jedině, když se pro to živnostník rozhodne,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Vicepremiér a předseda strany ČSSD Jan Hamáček připomíná, že se bude zajímat také o to, co tento systém bude znamenat pro důchodový účet, respektive pro důchody živnostníků. „Aby se nestalo, že když skončí aktivní život, tak zjistí, že mají nízké důchody,“ vysvětluje.

Řada drobných podnikatelů má záporné daně

Zjednodušení pravidel bude ale živnostníky také něco stát, napsaly v úterý Hospodářské noviny, nový systém nebude znamenat plošné snížení daní – a i proto bude dobrovolný. Zejména podnikatelé, kteří měli na daňovém přiznání nulu, musí počítat s tím, že alespoň minimální částku na dani zaplatí. Ale ušetří například na daňovém poradci.

„Výsledkem musí být, že pro podnikatele to bude jednak finančně výhodné, to znamená, že to nebude nijak zásadně horší než dneska, ale hlavně se dopočítá, kolika povinností se zbaví a z čeho bude vyvázán,“citovaly HN předsedu Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka.

Většina drobných podnikatelů v současnosti dostane díky různým sociálním dávkám od státu zpět více peněz, než kolik na dani odvede. „Ty částky, které do rozpočtu odvádí, jsou velmi nízké,“ míní ředitel legislativního odboru Hospodářské komory Ladislav Minčič.

„Například řemeslníkovi, který má děti, může vycházet záporná daň i přesto, že má příjmy okolo milionu korun. Když od hrubého příjmu odečtete 80 procent výdajový paušál, ze zbytku vypočtete daň a z ní pak odečítáte slevu na děti, manželku či manžela, tak i u vyšších částek se dostanete do minusu,“ upozorňoval Minčič v Hospodářských novinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 19 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled