Babiš se bojí o ostravské hutě. Žádá Evropskou komisi, aby prověřila budoucího vlastníka

Premiér Andrej Babiš poslal komisařce pro hospodářskou soutěž v Evropské komisi Margrethe Vestagerové dopis, v němž na ni naléhá, aby se při schvalování kupce hutního podniku ArcelorMittal Ostrava (AMO) prozkoumala transakce s emisními povolenkami a investiční plán potenciálního kupce, britské firmy Liberty House. Text dopisu datovaného 26. října přetiskli odboráři ostravské firmy ve svém zpravodaji.

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmí Mittala ostravskou huť a několik dalších podniků prodává, protože chce koupit největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii. Podle podmínek Evropské komise se musí některých podniků zbavit, aby neměla moc velký podíl na evropském trhu.

Novým vlastníkem AMO by měla být Liberty House z indické skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance indického podnikatele Sandžíva Gupty.

Odboráři z ostravského podniku už poslali Komisi námitky proti této transakci, protože se domnívají, že by huť trvale a nezvratně poškodila. AMO má i s dceřinými společnostmi téměř sedm tisíc zaměstnanců.

Znepokojení vyjádřil v dopise i Babiš. „Zdá se, že společnosti chybí investiční plán, který bude garantovat její dlouhodobé fungování. Přitom ostravská huť potřebuje investici do nové ocelárny, potřebuje investici do nové válcovací linky (k dosažení výroby s vyšší přidanou hodnotou) a konečně potřebuje investice do rekonstrukce koksovny z důvodu dodržení limitů benzo(a)pyrenu,“ napsal premiér.

Společnost Liberty House se podle něj také dohodla se skupinou ArcelorMittal, že jí nechá část emisních povolenek, které byly přiděleny České republice pro výrobu v Ostravě. „Toto rozhodnutí povede k dalšímu zdražování nákladů na výrobu a snižování konkurenceschopnosti firmy,“ uvedl premiér.

Napsal, že s konkrétními plány kupce huti se chce seznámit nejlépe během listopadu. „Jako znepokojivou vnímám také skutečnost, že by společnost Liberty House plánovanou transakcí zdvojnásobila svou velikost co do výroby i počtu zaměstnanců (koupí čtyř jednotek ve střední a východní Evropě). Tak výrazné znásobení objemu firmy v sobě nese mnoho rizik, a to zejména ekologických a ekonomických,“ uvedl Babiš.

Některé informace podle něj staví transakci do znepokojující optiky. „Další obavy plynou z úvěrů, o které za účelem koupě ostravské huti uchazeč údajně žádá přesto, že má problém financovat své předchozí závazky. Součástí smlouvy o koupi podniku také nemá být odkup energetiky, čímž bude nový vlastník závislý na podmínkách a cenách, které mu určí za dodávky energie původní vlastník,“ napsal premiér.

Liberty House plánuje investovat 150 milionů eur v příštích pěti letech

Společnost Liberty House v minulých dnech sdělila, že příští rok chce zvednout produkci oceli o 500 tisíc tun na 2,5 milionu tun a bude se snažit, aby se výrobní kapacita zvedla až na tři miliony tun ročně. „Investujeme minimálně 150 milionů eur v příštích pěti letech s cílem prodloužit životnost koksovací pece, rekonstruovat vysoké pece, vylepšit spékárnu rud a zároveň investovat do efektivity a zvýšení kvality výrobků,“ uvedla firma.

Podle ředitele Liberty Steel Jona Boltona firma zajistila dohodu o nákupu energií za konkurenceschopné ceny, čímž zajistí rentabilní provoz hutě a nechává si otevřenou možnost odkupu energetických závodů.

„Co se týče emisních povolenek, transakce má zajistit nepřerušené rentabilní pokračování další výroby. Společnost ArcelorMittal souhlasila s převodem dostatečného množství emisních povolenek, které jsou potřebné k zachování provozu závodu, a to na úrovni našeho podnikatelského plánu,“ uvedl už dříve Bolton.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 23 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 2 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 20 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled