Odboráři se obávají možného tunelování ostravské huti ArcelorMittal. Upozorňují na to Evropskou komisi

Odborové organizace působící v ArcelorMittalu Ostrava poslaly Evropské komisi námitky proti prodeji firmě Liberty House. Domnívají se, že prodej by huť trvale a nezvratně poškodil. Za odboráře to v úterý sdělila předsedkyně Odborové organizace Ostravská huť Alena Sobolová. Podle Odborového svazu Kovo byl nový vlastník vybrán v rozporu s požadavky EK.

„Máme za to, že společnost Liberty House Group byla vybrána jako nový vlastník ArcelorMittal Ostrava v rozporu s požadavky Evropské komise, která ve svém stanovisku podmínila prodej skutečností, že nový vlastník bude prodávanou společnost dále rozvíjet a zachová její konkurenceschopnost,“ uvedl předseda OS Kovo Jaroslav Souček.

Je podle něj zřejmé, že Liberty těmto podmínkám není schopna dostát. „Jsme proto přesvědčeni, že byla upřednostněna a vybrána právě proto, že nebude konkurencí pro společnost ArcelorMittal,“ uvedl Souček. 

„Domníváme se, že při prodeji již dochází a ještě dojde k poškození ostravské hutě skupinou ArcelorMittal v rozsahu srovnatelném s tunelováním OKD,“ dodala Sobolová. Po setkání se zástupci budoucího investora podle ní odboráři mají vážné důvody se domnívat, že plánovaný prodej nesplňuje podmínky Evropské komise o dlouhodobé udržitelnosti a vytváření silné konkurence.

„Námitky jsme již zaslali určenému kontrolnímu správci ze společnosti Grand Thorton a také přímo Evropské komisi,“ uvedla Sobolová.

Společnost Liberty House nemá podle odborářů zájem ostravskou huť rozvíjet. Odboráři AMO navíc tvrdí, že Liberty má obtíže s financováním svých předcházejících investic. „Společnost Liberty House nedisponuje dostatečnými finančními zdroji, aby udržela jednotku životaschopnou,“ uvedli.

Zástupci Liberty House naopak uvedli, že na převzetí všech závodů včetně ostravské hutě, které kupuje od skupiny ArcelorMittal, je firma finančně dobře připravena. V Ostravě chce pokračovat v připraveném investičním plánu, sdělil ředitel Liberty Steel Jon Bolton.

„V otázce financování jsme dobře připraveni na převzetí všech závodů. V opačném případě by připomínky vznesly jak ArcelorMittal, tak Evropská komise,“ uvedl Bolton. Liberty podle něj ohledně budoucích investic jasně uvedla, že hodlá pokračovat v nastaveném investičním plánu AMO, který byl v minulosti připraven. „V následujících týdnech budeme zkoumat příležitosti pro další investice nad rámec tohoto plánu,“ uvedl Bolton.

Dle informací generálního ředitele Liberty Steel Johna Boltona není žádný závazek týkající se investic do ostravské hutě součástí kupní smlouvy. Firma Liberty House nemá žádné plány do naší firmy investovat a uvedla nám, že strategie pro Ostravu je využívat stávající zařízení a být nízkonákladovým dodavatelem v regionu.
Úryvek z dopisu pro Evropskou komisi
Odboráři ArcelorMittal Ostrava

Liberty House vyvrací nezájem o energetiku

Liberty House podle odborářů nemá zájem o energetiku, která je klíčovým zařízením huti, a chce být do budoucna závislá na skupině ArcelorMittal, protože dřívější závod Energetika (dnes TAMEH Czech) není součástí prodeje. „Toto potvrdil i generální ředitel Liberty Steel John Bolton, který uvedl, že kupovaný balíček je již pro Liberty House tak velký, že nejsou schopni energetiku koupit,“ napsali odboráři.

„Co se závodu Energetika týče, již jsme zajistili dohodu o nákupu energií za konkurenceschopné ceny - zajistíme tak rentabilní provoz ostravské hutě. Do budoucna si stále ponecháváme otevřenou možnost odkupu energetických závodů,“ komentoval to Bolton s tím, že konkrétními kroky se firma bude zabývat v nejbližších dnech.

Dodal také, že Liberty pozvala zástupce odborů na návštěvu svých podniků ve Velké Británii. „Věříme, že tím jsme započali konstruktivní spolupráci dlouhodobého charakteru,“ uvedl Bolton.

Odbory: Modernizace hutě se nebude konat

S oznámením prodeje byla podle odborářů zastavena investice, která spočívala v přesunu zánovní kontidrátové trati ze Španělska do Ostravy.

„Na dotaz, jak chce Liberty řešit modernizaci zastaralé ocelárny, jsme nedostali žádnou konkrétní odpověď,“ napsali odboráři. Uvedli, že je strategie Liberty House vede k domněnkám, že se jedná o dohodu s ArcelorMittalem, že mu nebudou ve strategickém regionu střední Evropy vytvářet konkurenci v oblasti výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Odboráři žádají, aby kupní smlouva obsahovala garance nesnižování objemu výroby, garance týkající se dalších investic do výrobních technologií a zachování obdobné úrovně zaměstnanosti po dobu minimálně pěti let. Podnik má nyní zhruba 6000, i s dceřinými firmami téměř 7000 zaměstnanců. 

Prodej ArcelorMittalu je ostře sledován

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmí Mittala ostravskou huť prodává, protože chce koupit největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii. Podle podmínek Evropské komise se musí některých podniků zbavit, aby neměla příliš velký podíl na evropském trhu.

ArcelorMittal tento měsíc oznámil, že novým vlastníkem ostravského podniku by se měla stát britská firma Liberty House patřící do indické skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance indického podnikatele Sandžíva Gupty. Podmínkou pro uzavření transakce je dokončení akvizice huti Ilva, schválení kupce Evropskou komisí a projednání s místními odborovými organizacemi a Evropskou odborovou radou ArcelorMittal.

List Financial Times napsal, že Guptovy aktivity vzbuzují otázky, jak je jeho podnikatelská říše financována. Jedním z hlavních zdrojů financování byla podle veřejných dokumentů společnost Global Asset Management (GAM), která vlastní dluhopisy Guptových firem minimálně za 2,8 miliardy dolarů. GAM ale zjistila porušení zásad při hloubkové kontrole v souvislosti s investicemi do dluhopisů spojených s britskou firmou Liberty House. Kvůli těmto problémům se Gupta obrátil k jiným zdrojům. Letos požádal několik konkurenčních obchodních domů o půjčky nejméně 160 milionů dolarů.

Prodej hutě sleduje česká vláda a dohlíží na něj Evropská komise. „Evropskou komisi bude zajímat, jestli továrna jede naplno a jestli se neredukují nějaké výrobní kapacity. To je podmínka,“ řekl již dříve Správce odděleného majetku v huti a její generální ředitel a předseda představenstva Ášók Patil.

Podmínka, že továrna musí být provozuschopná a konkurenceschopná, podle něj bude platit několik let a bude s tím souviset i zachování zaměstnanosti. „Pokud je podmínka provozu naplno a neomezování kapacit, tak samozřejmě lidé jsou k tomu potřeba,“ řekl Patil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...