ArcelorMittal Ostrava koupí britská Liberty House. Odboráři žádají urychlené jednání s novým majitelem

Nahrávám video

Huť ArcelorMittal Ostrava (AMO) koupí britská společnost Liberty House. ArcelorMittal jí prodá i své podniky v Rumunsku, Makedonii a Itálii. Cenu zúčastněné firmy neuvedly. Předseda odborové organizace ocelárny AMO a člen dozorčí rady podniku Roman Bečica řekl, že hned požádali vedení firmy o urychlený kontakt s někým ze společnosti Liberty. Chtějí tak objasnit klíčové záležitosti včetně zaměstnanosti ve firmě.

„Pro nás je důležité, jaká bude zaměstnanost, jaký ten partner má s námi výhled, to znamená investice, zdali zůstanou zachovány výroby minimálně v tom objemu jako dneska, jak se bude stavět k zaměstnancům, to znamená kolektivní smlouva a benefity z ní vyplývající, jak je schopný být konkurenceschopný v Evropě,“ řekl Bečica. Ostravští odboráři chtějí oslovit i odbory firmy Liberty, aby si mohli věci ověřit i z druhé strany.

Podle Josefa Středuly, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, nabyvatel huti nebudí důvěru. „Pokud zjistíme vážné prohřešky, může následovat jednoznačná odpověď v podobě výrazných akcí,“ dodal odborový předák. 

Ostravská huť patří mezi několik evropských podniků, které skupina ArcelorMittal musela prodat kvůli zachování hospodářské soutěže, protože kupuje největší evropskou ocelárnu, italskou huť Ilva. Skupina ArcelorMittal začala jednat s potenciálními zájemci o svou huť v Ostravě i další podniky v Evropě již v květnu.

Společnosti Liberty Steel prodá skupina ArcelorMittal konkrétně i své ocelářské podniky ArcelorMittal Galati v Rumunsku, ArcelorMittal Skopje v Makedonii a ArcelorMittal Piombino v Itálii. Za AMO to oznámila její mluvčí Barbora Černá Dvořáková a za Liberty House Martina Houšková.

Podmínkou pro uzavření této transakce je dokončení akvizice huti Ilva, schválení kupce Evropskou komisí a projednání s místními odborovými organizacemi a Evropskou odborovou radou ArcelorMittal.
Barbora Černá Dvořáková
mluvčí AMO

Prodávané podniky mají dohromady více než 12 500 zaměstnanců. „Touto operací se společnost Liberty stane jedním z hlavních hráčů ocelářského průmyslu na evropském kontinentu a upevní svou globální pozici v tomto odvětví,“ uvedla Houšková.

Černá uvedla, že jednání se zájemci o prodeji dalších továren, které jsou součástí kompenzací, dále pokračují. Jde o firmu ArcelorMittal Dudelange v Lucembursku a několik dokončujících linek v belgickém Lutychu.

Celková výrobní kapacita společnosti Liberty podle Houškové díky transakci vzroste na více než 15 milionů tun oceli ročně. „Zařazení těchto ocelářských center do portfolia společnosti Liberty více než zdvojnásobí celkovou výrobní kapacitu kovozpracujících podniků spadajících do jejího portfolia, která již nyní zaujímá silné postavení ve Velké Británii a Austrálii,“ uvedla Houšková.

Podle zástupců uskupení Liberty House „akvizice předních evropských hutí více než zdvojnásobí celosvětovou výrobní kapacitu společnosti.“ Firma v Británii dodává ocel a hliník pro automobilový, letecký průmysl a odvětví specializovaného strojírenství. Zaměřuje se také na stavební ocel, kterou nabízí v Austrálii. Skupina rovněž dodává ocel pro americký automobilový průmysl.

Analytik: AMO se může snáze dostat na zahraniční trhy

Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak uvedl, že Liberty House je velká průmyslová skupina, kterou založil a vede miliardář Sanjeev Gupta, Brit s indickými kořeny.

„Při výběru tedy mohla sehrát roli určitá národní náklonnost mezi majiteli obou společností. Liberty House má zdroje na nákup prodávaných hutí, i když je nutné uvést, že pro skupinu je nákup relativně veliký. Proto si na nákup bude muset půjčit peníze,“ řekl.

Ocelářská kapacita Liberty House se podle něj nákupem zdvojnásobí. „Nový vlastník se určitě bude snažit o další rozvoj podnikání, takže zaměstnanci se nemusí obávat jeho dalších kroků. V minulosti už Gupta koupil řadu menších oceláren a zpracovatelů kovů. Tyto podniky revitalizoval a zajistil pokračování výroby. Liberty House patří ve Velké Británii mezi největší dodavatele komponentů pro automobilový průmysl, což by mohlo pomoct při vyjednávání kontraktů pro ostravské hutě,“ dodal Tomčiak.

Prodej AMO je ostře sledován

Prodej hutě sleduje česká vláda a dohlíží na něj Evropská komise. „Evropskou komisi bude zajímat, jestli továrna jede naplno a jestli se neredukují nějaké výrobní kapacity. To je podmínka,“ řekl již dříve Správce odděleného majetku v huti a její generální ředitel a předseda představenstva Ášók Patil.

Podmínka, že továrna musí být provozuschopná a konkurenceschopná, podle něj bude platit několik let a bude s tím souviset i zachování zaměstnanosti. „Pokud je podmínka provozu naplno a neomezování kapacit, tak samozřejmě lidé jsou k tomu potřeba,“ řekl Patil.

Ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou (za ANO) oznámené jméno kupujícího ostravských hutí nepřekvapilo. Schůzku se společností Liberty House neplánuje iniciovat, předpokládá, že se firma ozve sama. 

„Liberty House byla jednou ze dvou firem se kterou ArcelorMittal jednal, tou druhou byla British Steel, takže nás to nepřekvapilo. Mě to nepřekvapilo ani z toho úhlu pohledu, že firma patří do skupiny Gupta Group, která je indická, takže i toto mohlo sehrát nějakou roli. Předpokládáme. že nový vlastník se hutí ujme a bude pokračovat ve výrobě, tak jak je v podmínkách, které nařídila Evropská komise,“ uvedla Nováková.

ArcelorMittal Ostrava vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství, je největším výrobcem silničních svodidel v Česku. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí světa. Spolu s dceřinými společnostmi má téměř 7000 zaměstnanců. V roce 2017 vytvořila AMO čistý zisk 3,2 miliardy korun, o 1,9 miliardy korun více než v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 8 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 21 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.