Antimonopolní úřad nemusí při posuzování smlouvy na mýto čekat na verdikt Nejvyššího správního soudu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nemusí při posuzování smlouvy na mýtný systém čekat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Konsorcium firem CzechToll a SkyToll a také ministerstvo dopravy totiž neuspělo u NSS se žádostí o odkladný účinek pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně. Ten v červenci vyhověl žalobě společnosti Kapsch a rozhodl, že antimonopolní úřad má tendr znovu posoudit. Informaci ČT zjistila z justiční databáze.

Kasační stížnost podávaly na konci července ministerstvo dopravy, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i konsorcium CzechToll a SkyToll. Stížnost mířila proti verdiktu krajského soudu v Brně, který v polovině července nařídil ÚOHS, že se musí znovu zabývat způsobem uzavření smlouvy. Ta by přitom měla začít platit už začátkem prosince, kdy by při zajišťování výběru mýtného mělo konsorcium firmu Kapsch nahradit.

Firma ale očekává, že ÚOHS uzavřenou smlouvu zneplatní. Kapsch tvrdí, že byla smlouva uzavřena protiprávně, protože v době její ratifikace platilo předběžné opatření znemožňující kontrakt uzavřít. S tím se ztotožnil i krajský soud

Už v květnu navíc Krajský soud v Brně vyhověl v předchozí žalobě Kapschi, který si stěžoval na nedostatečné posouzení svých námitek proti průběhu mýtného tendru a nařídil ÚOHS se námitkami znovu zabývat. Kapsch tak očekává, že antimonopolní úřad otevře správní řízení, aby smlouvu zneplatnil. Ministerstvo i ÚOHS také v tomto případě podaly proti verdiktu kasační stížnost.

Stát mohl smlouvu uzavřít, věří resort i vítěz tendru

S rozsudky nesouhlasí antimonopolní úřad, ministerstvo dopravy ani konsorcium CzechToll a SkyToll. Předběžné opatření podle nich v době podpisu smlouvy už neplatilo a stát mohl volně uzavřít smlouvu s vítězem tendru.

Elektronické mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny se v Česku vybírá od roku 2007, postupně se mýtné brány objevily na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných úsecích silnic první třídy. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Nově by měl k výběru mýtného sloužit satelitní systém bez bran. Ministerstvo dopravy chce zároveň zpoplatnit dalších 900 kilometrů silnic první třídy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 54 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...