Zeman letos obědval jen se šéfem sněmovny Vondráčkem, předsedu Senátu Vystrčila nepozval

Prezident Miloš Zeman se sešel na novoročním obědě s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Obědu se nezúčastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), prezident ho nepozval. Přitom hlava státu zve na novoroční oběd předsedy obou parlamentních komor pravidelně. Vondráček chce proto naléhat na prezidenta, aby byl šéf Senátu na schůzky ústavních činitelů zván.

Oběd Zemana s Vondráčkem začal ve 13 hodin na Pražském hradě, oba politiky u něj doprovodil kancléř Vratislav Mynář. Prezident zve tradičně na novoroční setkání předsedy Sněmovny i Senátu, letos ale oproti zvyklostem Vystrčil pozván nebyl. Důvodem jsou spory, které prezident s druhým nejvyšším ústavním činitelem má. Jejich příčinou je především loňská cesta Vystrčila na Tchaj-wan, se kterou Zeman i další ústavní činitelé nesouhlasili. Vystrčil misí na Tchaj-wan naplnil odkaz svého předchůdce ve funkci Jaroslava Kubery (ODS).

Právě Kubera se minulý rok novoročního obědu se Zemanem a Vondráčkem účastnil. Už tehdy se na Hradě o Kuberou plánované cestě na Tchaj-wan mluvilo. Zeman tehdy trval na stanovisku, že chystaná cesta není v ekonomickém zájmu České republiky. Kubera naopak poukazoval na to, že by se nejednalo o protičínskou návštěvu a zájmy Česka by neohrozila. Na Hradě dostal dopis z čínského velvyslanectví s varováním před misí. Nedlouho po schůzce Kubera náhle zemřel. 

Tchaj-wan, který Čína pokládá za svou součást, loni navštívil v pozici předsedy Senátu Vystrčil. Předseda Senátu po této cestě v září uvedl, že Zeman při kritice mise třikrát lhal.

„Míč je na straně pana Vystrčila,“ řekl Vondráček

Vondráček ve středu řekl, že by odlišoval pozvání na oběd a setkávání nejvyšších ústavních činitelů. Na koordinační schůzce k zahraničním záležitostem by podle něj předseda Senátu neměl chybět. „Budu nadále naléhat na pana prezidenta, jestli se s tím nedá něco dělat,“ řekl Vondráček. Záležitost je podle něj řešitelná.

„Jsem přesvědčen, že míč je na straně pana Vystrčila, a že to, jak se vyjadřoval třeba o panu prezidentu, že lže, a říkal to několikrát, že to není vhodné, aby se takto spolu bavili ústavní činitelé a že by to třeba spravil nějaký dopis, kde by se to uznalo, že to možná není nejlepší nápad, že to je chyba,“ řekl. Dodal, že do sporu Zemanovi a Vystrčilovi zasahovat nebude, protože to „jsou dospělí lidé a mají svůj vlastní rozum“.

Poznamenal také, že cestou na Tchaj-wan i přes nesouhlas ostatních ústavních činitelů se Vystrčil zachoval jako sólista, čímž z Vondráčka učinil sólistu při středečním obědě.

Zeman už zná termín očkování proti covidu

Středeční setkání bylo podle Vondráčka neformální a oba politici spolu probrali více témat. Mluvili například o podzimních volbách, přípravě hnutí ANO na ně nebo o zahraničních záležitostech. Zmínili také očkování proti koronaviru. Zeman má podle Vondráčka stanoven termín očkování na příští týden, konkrétní datum si podle něj prezident sdělovat nepřeje.

Vondráček připomněl, že se Zeman obrátil dopisem na izraelského prezidenta Reuvena Rivlina, aby Izrael české straně pomohl s organizací očkovací kampaně. Zeman ve středu podle předsedy Sněmovny dostal od svého protějšku kladnou odpověď. „To je dobrá zpráva pro nás, že třeba přijde pomoc i z této strany,“ řekl Vondráček. Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák obdržení dopisu potvrdil. Izraelský prezident podle něj pomoc přislíbil, zapojí se do ní podle něj izraelská vláda.

Zeman zval předsedy parlamentních komor na novoroční obědy pravidelně, podobně jako jeho předchůdci. Výjimkou byl rok 2018, Vondráček ani tehdejší šéf horní komory Milan Štěch (ČSSD) pozvání nedostali. Mluvčí prezidenta to zdůvodnil zaneprázdněností Zemana, který obhajoval své místo v čele státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.