Tuzemští poslanci už do říjnových voleb nestihnou schválit zavedení zálohovaného výživného, transformaci fakultních nemocnic na univerzitní ani zákon o sociálním bydlení, který měl pomoct lidem v nouzi. Sněmovna totiž znovu zasedne až v září a na prosazení některých koaličních předloh není ani čas, ani vůle.
Nejednotně hlasovaly vládní strany už například loni v květnu při projednávání protikuřáckého zákona, který neprošel kvůli hlasům ANO. Hnutí tehdy čelilo obviněním z porušení koaliční smlouvy, oponovalo ale tím, že předpis se ve sněmovně příliš změnil. Koalice roztržku vyřešila urychleným předložením a prosazením nového zákona, který je účinný od konce května.
V závěru červnové schůze se jednota vládní koalice rozklížila ještě výrazněji. Když se ve středu hlasovalo o vyslání necelých tří set vojáků na severoatlantickou misi do Pobaltí, musela koalici svými hlasy pomoct pravicová opozice, protože sociální demokracie, ANO a lidovci by sami potřebných 101 hlasů dohromady nesložili.
„Kdyby nepomohlo 21 poslanců TOP 09, prosadili by komunisté svoji. Neschopnost vládních stran spravovat zemi překročila veškeré hranice,“ uvedl na Facebooku předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
ČSSD i ANO, obě proti
Nesoulad v koaličních řadách se pak ještě výrazněji projevil při hlasování o kariérním řádu učitelů a památkovém zákonu, kde proti předlohám z dílny koaličního partnera v jednu chvíli vykročila sociální demokracie a ve druhé ANO. „I když to všichni popírají, vládní koalice je v hluboké krizi, a projevuje se to nejen v účasti poslanců při jednání, ale hlavně při hlasování u podstatných zákonů,“ prohlásil šéf občanských demokratů Petr Fiala.
Památkový zákon měl podle ministerstva kultury zefektivnit a zprůhlednit péči o památkový fond a současně nahradit zastaralou legislativu z osmdesátých let, která nepředpokládala soukromé vlastnictví a tržní ekonomiku. Šéf resortu Daniel Herman (KDU-ČSL) označoval přijetí normy za jednu ze svých priorit, poslanci ji ale ve středu zamítli, když proti zákonu hlasovala i značná část zákonodárců za sociální demokracii. A zatímco ministr kultury mluvil o podrazu, ČSSD tvrdila, že zákon nebyl dobře připravený.
Nová pravidla profesního života tuzemských pedagogů včetně jejich kategorizace sice v dubnu vládní strany ve sněmovně prosadily, poté, co normu vrátil do dolní komory Senát, se ale už dost hlasů nenašlo. Proti kariérnímu řádu se totiž postavila většina klubu ANO, která změnu postoje zdůvodňovala odmítavými názory veřejnosti i tím, že sociální demokracie přestala respektovat koaliční smlouvu – a nemusí ji proto respektovat ani babišovci.
„Až pomine hektické předvolební období, které hlasování velmi silně ovlivnilo, tak budeme sčítat škody,“ reagoval ministr školství Stanislav Štech a na adresu ANO dodal: „Je otázka, jestli se v této zemi funguje a bude fungovat podle principu zastupitelské demokracie, nebo podle nasliněného prstu, kam momentálně se obrací přízeň či nepřízeň voličů.“
Priority, které přestaly být prioritní
Další schůze Poslanecké sněmovny je naplánovaná na září a zatím není jasné, zda bude trvat jeden týden, nebo čtrnáct dní. Zákonodárci by se na ní měli věnovat hlavně zákonům vráceným ze Senátu, ale nejen jim.
Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD bude nejdůležitější schválit ve druhém čtení obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou a především znění pařížské klimatické dohody, kterou se v tomto týdnu podařilo propustit z prvního čtení – a to až na popáté. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura dodává, že se poslanci případně mohou věnovat i odkládaným, formálním zprávám, „protože je škoda to nechat na příští sněmovnu.“ O jejím složení budou Češi rozhodovat 20. a 21. října.
Co poslanci nemohou nechat na nové složení zákonodárného sboru, jsou ale vládní nebo poslanecké zákony. Ty, které neprojednají v září ve třetím čtení, definitivně skončí, a už nyní je jasné, že priorit, které už současná vláda nestihne, bude víc; do nového volebního období Česko vstoupí bez zákona o sociálním bydlení, zálohovaného výživného i univerzitních nemocnic.
- SOCIÁLNÍ BYDLENÍ: Normu, která měla zajistit zázemí lidem v nouzi, předkládala ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) a její mateřské straně na prosazení zákona hodně záleželo. Sociální výbor sněmovny ale tento týden na návrh ANO přerušil jeho projednávání, takže se ho nepodaří do voleb schválit.
- Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák následně ANO kritizoval za návrh na zamítnutí zákona bez rozpravy; taková možnost sice ve výboru neuspěla, Sklenák ale spatřoval podobnost mezi tímto postupem a úvahami šéfa hnutí Babiše o možném omezení počtu poslanců a zrušení Senátu, které označil za nebezpečné pro parlamentní demokracii.
- ZÁLOHOVANÉ VÝŽIVNÉ: Zákon počítal s tím, že by stát při placení alimentů zastoupil neplatícího rodiče a dlužnou částku následně zpětně vymáhal. K přijetí tohoto opatření, které mělo ulevit matkám samoživitelkám, se všechny strany zavázaly v koaliční smlouvě, problém ale norma vyvolala už na jednání vlády, když ji kabinet pustil do sněmovny až na konci tohoto března – a předtím ji dvakrát odmítl. Opatření, které prosazovala sociální demokracie, ale už poslanci nestihnou projednat.
- UNIVERZITNÍ NEMOCNICE: Zákon z dílny ministerstva zdravotnictví měl transformovat fakultní nemocnice na univerzitní; zdravotnické ústavy, které dosud fungují jako příspěvkové organizace ministerstva, by se pevněji přimkly k univerzitám a samy by hospodařily s majetkem, který by na ně stát převedl.
- Podle šéfa resortu Miloslava Ludvíka forma příspěvkových organizací není funkční; hodí se prý pro oblastní divadla nebo okresní knihovny, ale ne pro nemocnice s miliardovými příjmy. S větší emancipací nemocnic souhlasilo i ANO (podle šéfa zdravotnického výboru Romana Vyzuly není stávající situace vyhovující) i Ludvíkův opoziční předchůdce, Leoš Heger z TOP 09, podle kterého nejsou nemocnice tlačeny k hospodářské zodpovědnosti a samostatnosti.
- Zákon ve sněmovně prošel prvním čtením, výbor ale jeho projednávání přerušil až do konce září, a znemožnil tak jeho přijetí v tomto období. Podle hnutí ANO i lidovců ho totiž ministerstvo napsalo nekvalitně. „Tento zákon pravděpodobně - a bohužel ke škodě českého zdravotnictví – končí,“ oznámil Ludvík.
Mezi koaliční priority ve sněmovně se nevměstnala ani novela insolvenčního zákona připravená ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Jejím cílem bylo, aby se rozšířily možnosti oddlužení a víc lidí se tak dostalo z dluhové pasti. Projednat se nestihnou ani změny zákoníku práce, které měly mj. stanovit jasná pravidla pro lidi, jimž zaměstnavatel umožňuje pracovat doma. Nedojde ani na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu ke krajům a obcím.
