Kariérní řád končí v zapomnění, napodruhé již sněmovnou neprošel

O prázdninách řeší ředitelé škol problém: Kolik budou učitelé od září brát (zdroj: ČT24)

Poslanecká sněmovna zamítla novelu zákona o pedagogických pracovnících, která měla do školství zavést kariérní řád. Poslanci nepřijali ani změny navržené Senátem a zároveň odmítli i původní znění předložené vládou, které přitom sněmovnou již jednou prošlo. Na středeční schůzi také podpořili vyslání českých vojáků do Pobaltí v rámci sil NATO i novelu, která by obnovila příspěvek motoristů za nepojištěná auta, a podařilo se jim zvolit předsedu komise k únikům policejních spisů. Zamítli naopak vládní návrh památkového zákona.

Proti kariérnímu řádu vystupovala opozice, ale nově se k ní přidala i část poslanců vládních stran. Zamítnutí podpořila většina poslanců ANO a nehlasovala pro něj ani většina zástupců KDU-ČSL. Lidovci sice nehlasovali jednotně, ale protože bylo třeba přehlasovat Senát, potřeboval ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) každý hlas.

Nakonec jich získal pouze 39. Pro zamítnutí zákona, který přitom sněmovnou již úspěšně prošel, naproti tomu bylo 55 poslanců.

„Je to velice špatná zpráva pro české školství a české učitele. Je třeba uvědomit si, že tím učitelé přicházejí o možnost strukturované dráhy, přicházejí tím také o 1,8 miliardy, které mohly jít do školství jako nadstavba na diferenciaci kvality,“ řekl ministr.

Ministr školství: Komunikace a informování bylo dobré, je to záležitost několika let (zdroj: ČT24)

Proti změnám, které navrhla horní komora, se předtím postavila sněmovna téměř jednomyslně – poměrem 1 ku 99. Senátoři chtěli, aby dostávali vyšší příplatky třídní a někteří další učitelé a aby byly zrušeny některé specializované činnosti. 

ANO ze své otočky viní sociální demokracii

Podle školského experta ANO Jiřího Zlatušky vedlo hnutí k názorovému obratu hned několik skutečností. Předseda vlády Bohuslav Sobotka podle něj přestal respektovat koaliční smlouvu, ČSSD navíc měla potopit lidovci prosazovaný zákon o památkové péči.

„To, co se stalo, bylo výsledkem naprosto nekompromisního, silového postoje, který zaujala sociální demokracie,“ prohlásil a výhrady vznesl i k tomu, že ČSSD odmítala přijmout senátní návrh. Ten zvyšoval příplatek třídního učitele na tři tisíce.

Ministr školství Stanislav Štech v Událostech, komentářích kontroval, že není možné slepě přidávat tuto částku třeba už jenom proto, že každý učitel stojí v čele různě velké třídy a zodpovídá za rozdílné počty žáků.

Odmítl i Zlatuškovy výhrady k zamýšlenému vzniku speciálního institutu, který měl zajišťovat další vzdělávání učitelů – a podle ANO polykat peníze, jež by bylo lepší směřovat do platů. Štech upozornil, že institut měl zajistit i existenci profesních, expertních kabinetů na úrovni okresů a krajů, po čemž volali sami pedagogové.

„Začínající učitelé nebudou nadále povzbuzeni. Nedostanou dobře odměněnou přípravu na uvedení do profese a před zkušenějšími učiteli nebude žádný stupínek, na který mohou poskočit, nedojde k diferenciaci podle kvality. Kariéra českého učitele zůstane nadále plochá,“ dodal Štech k zavržení kariérního řádu.

Události, komentáře: Poslanci napodruhé odmítli kariérní řád učitelů (zdroj: ČT24)

Nová fasáda na starém domě, kritizovala koaliční poslankyně

Na podporu kariérního řádu vystoupila v rozpravě poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD), která se pozastavila nad vznikem petice odmítající zavedení řádu. Ta se totiž objevila až dlouho poté, co sněmovna zákon projednala a schválila. „Co se změnilo za tu dobu, že petenti najednou tu petici začali sepisovat v květnu po projednávání Senátu? (…) Na to odpověď nepřišla,“ poukázala poslankyně.

Kriticky vůči kariérnímu řádu naopak vystoupil zástupce Senátu Jiří Růžička, podle kterého je kariérní řád mimo jiné administrativně náročný, zákon „neřeší základní problémy narůstajícího nedostatku kvalitních, ale vůbec učitelů jako takových“ a také dává ředitelům více povinností, zatímco jim bere pravomoci.

Poslankyně Ivana Dobešová (ANO) potom v dlouhém vystoupení vysvětlovala změnu svého postoje ke kariérnímu řádu resp. novely zákona o pedagogických pracovnících. „Já jsem ji sama pracovně nazvala novou fasádou na starém domě, aniž bychom změnili kvalitu vnitřku bydlení,“ uvedla.

Dobešová stejně jako Tomio Okamura (SPD) také kritizovala ministra školství Stanislava Štecha za to, jak se na Facebooku vyjádřil k signatářům petice. Psal o „textově negramotných“ lidech. „Budu raději negramotným učitelem než arogantním ministrem,“ řekla Ivana Dobešová. Okamura pak vyzval ministra Štecha, aby rezignoval, popř. premiéra, aby jej odvolal. 

Štech se proti tomu ohradil. „Výroky, které mně jsou připisovány, nejsou pravdivé,“ podotkl bez bližších podrobností.

Do Pobaltí může jet téměř 300 vojáků

Během dne se poslanci zabývali i zapojením českých  vojáků do mise v Pobaltí. Pokud misi schválí i Senát, bude se moci do mnohonárodních bojových uskupení zapojit až 290 českých vojáků. Měli by působit v Litvě a v Lotyšku celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku.

Češi mají působit v rámci akce zvané posílená předsunutá přítomnost NATO, kterou aliance reaguje, jak uvádí, na ruskou hrozbu. „Jedná se o přiměřenou reakci na změněné bezpečnostní prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině,“ stojí ve zdůvodnění návrhu. 

Akce spočívá v přítomnosti mechanizovaných praporů v Pobaltí a v Polsku v celkovém počtu asi 1200 vojáků v každé zemi. „Jedná se z vojenského pohledu o malou přítomnost, jejímž hlavním účelem je posílit kolektivní odstrašení demonstrací alianční solidarity a odhodlání bránit členy aliance,“ píše se v dokumentu.

Mise bude podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) významným příspěvkem českého angažmá v NATO. Posilování východního křídla aliance podle něho patří mezi klíčové priority NATO. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) jde o výraz solidarity a ochoty naplňovat princip kolektivní obrany.

Náhodné přidělování případů soudcům jen u insolvencí

Plánovaný systém automatického a náhodného přidělování kauz soudcům se bude vztahovat patrně jen na insolvence, nikoli na všechna řízení. Navrhovanou vládní novelu občanského soudního řádu poslanci zúžili navzdory nesouhlasu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).

V současnosti se soudcům rozděluje práce podle postupného „kolečka“ daného rozvrhem práce. To může vést k tomu, že lze dopředu předpokládat, který soudce či senát bude řešit následující novou věc. Novinka, kterou prosazuje ministerstvo spravedlnosti, spočívá v tom, že v konečné fázi výběru by případ náhodně přidělil soudci počítačový systém. Kritika vůči navrhovanému systému ovšem zněla z obou nejvyšších soudů i ze Soudcovské unie

Poslanci také schválili novelu, která by obnovila příspěvek motoristů České kanceláři pojistitelů za nepojištěná auta. Poplatek za nepojištěná vozidla už v zákoně byl, zákonodárci jej ale v roce 2014 zrušili. Příspěvek by se podle novely počítal jako součin počtu dní, kdy bylo bez pojištění, a příslušné sazby, kterou by podle druhu auta stanovilo vyhláškou ministerstvo financí. 

Místo schválení sporného vládního návrhu zákona o veřejné prospěšnosti, který předpokládal povinnost neziskových organizací zapsat se do rejstříku, poslanci upravili občanský kodex. Ten od roku 2014 existenci veřejné prospěšnosti předpokládal. Předlohu zástupci organizací ostře kritizovali. Nic kladného by podle nich nepřinesla, transparentnost by nezajistila a pouze by zvýšila administrativu.

Vyšetřovací komise k únikům v Babišově kauze má předsedu

Poslanec TOP 09 Martin Plíšek se stal předsedou komise k únikům z policejních spisů. Jde o jednu z kauz spojených s předsedou ANO Andrejem Babišem. Podle nahrávek zveřejněných na internetu, které zachycují Babišovo setkání s novinářem, se prý dostal k dokumentům z živé kauzy. Babiš se opakovaně ohradil proti tvrzením, že by takový dokument dostal.

Vyšetřovací komise se má zaměřit na to, zda informace ze spisů nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže a destabilizaci demokratického právního státu. Její členové mají prověřit i případné protiprávní jednání v souvislosti se získáváním spisů.

Předsedu komise volili poslanci natřikrát. Kromě Plíška se o funkci ucházel také zástupce Úsvitu Jiří Štětina. Ten měl v první volbě dokonce navrch, ale potřebný počet hlasů nezískal. Při opakovaném hlasování naopak uniklo Plíškovi zvolení o jeden hlas, nyní se již předsedou komise stal. Komise tak může začít pracovat.

Vedle Plíška a Štětiny jsou jejími členy za ČSSD Lukáš Pleticha, za ANO Radek Vondráček, za KDU-ČSL Petr Kudela, za KSČM Josef Zahradníček a za ODS Marek Benda. Andrej Babiš prohlásil již samotné zřízení komise za kampaň proti němu.

Martin Plíšek
Zdroj: ČT24