Z Teplic učinil Jaroslav Kubera město, jakým dnes jsou, v zákazu kouření viděl ohrožení svobody

Jaroslav Kubera zemřel ve věku 72 let. Odešel předseda horní parlamentní komory, bývalý dlouholetý primátor Teplic a také jeden ze služebně nejstarších senátorů. Za minulého režimu pracoval v teplických podnicích, krátce byl i členem KSČ. Po revoluci nastoupil na městský úřad a v první polovině 90. let vstoupil do politiky.

Byť byl Jaroslav Kubera pevně spojen s Teplicemi a měl zásadní podíl na jejich porevolučním vývoji, narodil se v roce 1947 v Lounech. Když mu byl rok a devět dní, moci v Československu se chopili komunisté. Do jejich strany ve svých dvaceti letech také vstoupil, v následujícím roce jej ale vyloučili. Poté zůstal mimo politiku až do roku 1992, kdy vstoupil do ODS.

V době, kdy byl členem KSČ, a krátce poté pracoval v dovozním oddělení teplických skláren Sklo Union. V 70. a 80. letech již jako nestraník pracoval v jiném teplickém podniku Elektrosvit. Než nastoupil do zaměstnání, absolvoval Kubera gymnázium, studoval matematiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykově univerzitě) a na Vysoké škole ekonomické, avšak ani jednu vysokou školu nedokončil. Sám uváděl, že studia zanechal pro „vrozenou netrpělivost“.

Čtvrt století v čele Teplic, devatenáct let v Senátu

Po revoluci v roce 1990 nastoupil Jaroslav Kubera na teplický městský úřad, kde působil jako tajemník, ale v roce 1994 již v barvách ODS kandidoval na starostu a uspěl. Ve funkci – od roku 2002 primátorské – zůstal 24 let, skončil až po posledních komunálních volbách v roce 2018. Současně od roku 2000 zasedal v Senátu, kam byl zvolen čtyřikrát.

Rok 1996: Teplický starosta Jaroslav Kubera při debatě s anarchisty během jejich demonstrace ve městě
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Jako senátor často zvedal témata, se kterými se potýkal v komunální politice, příkladem může být „chodníkový zákon“. Ten od zimy 2009 až 2010 zbavil povinnosti uklízet chodníky majitele přilehlých nemovitostí a zodpovědnost za jejich schůdnost přenesl na město.

Jako starosta a primátor vzbudil pozornost svojí snahou o snížení kriminality a zároveň ostře kritizoval práci městské policie. „Být po mém, tak bych strážníkům nedal ani pistole. Na sbírání psích exkrementů je nepotřebují,“ řekl v roce 2006. Proslavil se také návrhem na řešení prostituce, která ve své době silně sužovala severočeské pohraničí, kdy navrhoval licence pro prostitutky.

Teplice v Kuberově éře privatizovaly mnoho městských společností včetně dopravního podniku. V Česku jde o jediný provoz MHD s drážní dopravou (konkrétně trolejbusy), který nezajišťuje městem vlastněný dopravce. Město také od občanů nevybírá poplatky za svoz odpadu. Je tomu tak již od roku 2002, kdy začal fungovat současný systém, kdy lidé platí za odpad prostřednictvím radnic. Teplice jsou patrně největším městem, kde občané „za popelnice“ neplatí.

Nahrávám video

Během osmnáctiletého souběžného působení v horní komoře a v primátorském křesle začínal po roce 2012 postupně získávat větší vliv v celostátní politice. Nejprve se stal předsedou senátorského klubu své strany, o čtyři roky později z něj již byl místopředseda horní komory.

A když v roce 2018 definitivně ztratila dosavadní pozice v Senátu ČSSD a ODS se naopak stala jednou ze dvou nejsilnějších partají v horní komoře, podařilo se mu vyjednat své zvolení jejím předsedou. Jako pátý předseda Senátu působil rok a čtvrt.

„Jaroslav Kubera se pokusil Senátu vtisknout ideově jinou, své osobnosti odpovídající tvář. Byl celou svou bytostí liberál v tom klasickém slova smyslu, který chtěl stát omezit na to nejnutnější nejen v ekonomické, ale i dalších sférách,“ komentuje politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.

Naposledy veřejně vystoupil v sobotu na kongresu ODS s projevem ke spolustraníkům.

Občas se spekulovalo o možnosti, že by se mohl ucházet ještě o vyšší funkci, než byl předseda Senátu. Kandidaturu na prezidenta ale nakonec neuskutečnil. V prezidentské roli přesto jednou vystoupil – před dvěma lety kývl Ondřeji Trojanovi na ztvárnění Edvarda Beneše ve filmu Toman.

„Zákaz kouření je o ztrátě svobod“

Jaroslav Kubera proslul jako vášnivý kuřák a kouření bylo i jedním z jeho politických témat. Snažil se bránit snahám kouření výrazně regulovat. Když se v letech 2016 a 2017 schvaloval nyní platný „protikuřácký“ zákon, který mimo jiné definitivně vykázal kuřáky z restaurací, řekl: „Zákaz kouření není o zdraví. Je o ztrátě našich konzumních svobod a kontrole mas.“

V roce 2006, kdy tehdejší zákon zakázal kouření v úředních budovách mimo kuřárny, kontroval Kubera tím, že na svoji primátorskou kancelář v Teplicích vylepil ceduli „kuřárna“ a návštěvy bez cigarety přijímal ve vedlejší zasedací místnosti.

Teplice, Jaroslav Kubera a cigarety k sobě neoddělitelně patřily. Na snímku z roku 2008 ovšem Kubera ukazuje elektronické cigarety, k nimž později již měl výhrady. „Je něco jako robertek. Je příjemná, ale přece jenom to není ono,“ říkal.
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

V politice se také ohrazoval proti tomu, co v letošním novoročním projevu nazval „novou zelenou tsunami“, stavěl se proti utrácení peněz za snahu zastavit klimatické změny, zároveň vyjadřoval víru, že se planeta „za čtrnáct dní, ani za čtrnáct let, ani za čtrnáct století nezhroutí“. Varoval také před návratem totality, před lhostejností a nezájmem o veřejné věci.

V loňském projevu při tryzně v Terezíně konstatoval, že totalita má dnes jinou podobu. „Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus,“ upřesnil, v čem ji spatřuje. 

V posledních měsících působil Jaroslav Kubera rozruch tím, že jako druhý nejvyšší ústavní činitel plánoval návštěvu na Tchaj-wanu. Proti tomu se ohradil čínský velvyslanec, Kuberovy plány kritizoval také prezident Miloš Zeman. Ten Kuberu varoval, že pokud odjede, skončí jejich přátelství.

obrázek
Zdroj: ČT24

Teplice k uctění památky svého dlouholetého primátora vytvořily speciální místo před tamním magistrátem. Současný primátor Teplic Hynek Hanza (ODS) chce vytvořit i trvalé pietní místo, které by Kuberu připomínalo. Soustrast může veřejnost vyjádřit také zápisem do kondolenční knihy ve Valdštejnském paláci. Horní komora parlamentu se chystá uspořádat poslední rozloučení se svým předsedou, jeho forma ani termín ale zatím nebyly stanoveny.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 55 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.