Senátoři zvolili novým předsedou horní komory Jaroslava Kuberu (ODS). Na první povolební schůzi dostal 46 z 80 odevzdaných hlasů, a porazil tak nominanta lidovců Václava Hampla, který získal 24 hlasů. Senátoři už mají i pět nových místopředsedů. Podle očekávání jsou jimi Milan Štěch (ČSSD), Miluše Horská z klubu KDU-ČSL, Jiří Oberfalzer z ODS, Jiří Růžička z klubu Starostů a neúspěšný kandidát na předsedu Jan Horník (STAN).
Novým předsedou Senátu je Jaroslav Kubera. Ve druhém kole porazil Hampla
Kubera je novým předsedou Senátu (zdroj: ČT24)
Kubera po zvolení senátorům zopakoval, že nejdůležitější pro Senát bude ochrana svobody, demokracie a ústavy. Slíbil, že se je pokusí v souladu se svým nominačním projevem přesvědčit o tom, že se z politika změní ve státníka tak, jako se z odboráře proměnil jeho předchůdce Milan Štěch (ČSSD).
Kubera: Senát už nebude chudším otloukánkem
Hodlá se také zasazovat o to, aby Senát nebyl pro sněmovnu „chudším otloukánkem“. Nový předseda Senátu doufá i v to, že nebude působit v čele horní komory jen nejbližší dva roky. „Chtěl bych být předsedou Senátu šest let,“ uvedl Kubera, který letos podruhé obhájil senátorský mandát na dalších šest let.
ODS má opět předsedu Senátu. Štěcha střídá Kubera (zdroj: ČT24)
„Zcela nezbytná bude komunikace předsedy Senátu s prezidentem, premiérem a předsedou sněmovny,“ podotkl v nominačním projevu. Ke zlepšení pozice Senátu chce Kubera přispět výjezdy do jednotlivých obvodů s cílem podpořit senátory bez ohledu na jejich politickou příslušnost.
Bývalý předseda Senátu Milan Štěch nečeká ve směřování horní komory podstatné změny. „Předseda, pokud chce naplňovat svůj mandát, musí vycházet z usnesení orgánů Senátu a prezentovat názory, které odpovídají převažujícímu názoru Senátu. Pokud by prezentoval jen své soukromé názory, dříve či později by asi vznikly určité problémy,“ řekl. Očekává také, že Senát bude nadále pojistkou ústavnosti a právního státu.
Volba nového vedení Senátu byla nejsledovanějším bodem první povolební schůze. Žádná z frakcí neměla v Senátu přesvědčivou většinu, předseda tak vzešel až z druhého kola, kam postoupil Kubera s Hamplem.
Poprvé za dvě desetiletí měli senátoři v prvním kole na výběr ze tří kandidátů. Osmnáctičlenný klub občanských demokratů nominoval Jaroslava Kuberu (ODS), který dostal v první tajné volbě 35 hlasů. Hlasy mu veřejně přislíbili zástupci ANO a část sociálních demokratů. Ve druhém kole ho podpořilo 46 senátorů a stal se tak novým předsedou horní komory.
Stejně početný klub Starostů nominoval místopředsedu STAN Jana Horníka, který obdržel v prvním kole 18 hlasů a dál nepostoupil. Hampla, kterého navrhl patnáctičlenný klub KDU-ČSL, volilo v prvním kole 22 senátorů. Ve druhém kole se mu ale podařilo získat podporu jen 24 členů horní komory.
Hampla zvolení Kubery nepotěšilo
Hampla překvapilo, že za Kuberou tak výrazně zaostal. „Těžko by tento výsledek mohl dosáhnout bez toho, že významná část klubu Starostů a nezávislých se přiklonila v jeho prospěch. Což, přiznávám, je pro mě jisté překvapení, protože moje kandidatura původně vznikla ze společné debaty se Starosty,“ řekl.
V reakci na Kuberovo zvolení řekl, že ho to netěší. Vadí mu jeho postoje k Evropské unii. „Cítím jako hrozně důležitou věc pro Českou republiku, pro její politiku v této době, naše pevné mezinárodní zakotvení, zejména pokud jde o Evropskou unii. A tady cítím ze strany Jaroslava Kubery sarkastičtější přístup,“ doplnil.
Podle Jana Horníka měli členové klubu STAN ve druhém kole volné hlasování. Zároveň uvedl, že Kubera nemusí být špatným předsedou. „Po Milanu Štěchovi a Přemku Sobotkovi to nebude mít úplně jednoduché, ale mám dojem, že se během těch let hodně naučil, pracoval vedle nich, ví, jakým způsobem vedli Senát, jak ho reprezentovali navenek,“ dodal.
Opozice má nyní v horní komoře většinu. Všichni tři kandidáti se ve svých nominačních projevech shodli, že by Senát měl především chránit ústavní hodnoty a dbát na čistotu a srozumitelnost přijímaných zákonů.
Nominační projevy tří kandidátů na předsedu Senátu (zdroj: ČT24)
„Je důležité, aby Senát možná častěji než doteď pronesl jasné slovo tehdy, když některý z jiných politických aktérů ústavní principy nějakým způsobem znevažuje,“ prohlásil Hampl. V projevu kladl důraz i na euroatlantické vazby ČR a na přípravu jejího předsednictví EU v roce 2022.
Potřebu srozumitelných zákonů zdůraznil také Horník. Zaplevelení zákonů je podle něj možná úmyslné, neboť zajišťuje nikdy nekončící práci právníkům a poradenským firmám. Senát by podle něj měl být svébytnou horní komorou. „Neměli bychom podléhat vnějším tlakům stranických sekretariátů a rádoby vyšším zájmům,“ prohlásil místopředseda STAN a starosta Božího Daru.
Senát má pět místopředsedů
Senát si na první schůzi zvolil i místopředsedy, kterých je po deseti letech znovu pět, tedy o jednoho více než dosud, a to mimo jiné kvůli snaze zachovat zásadu poměrného zastoupení. Ve vedení horní komory tak nejsou zastoupeny jen dva početně nejslabší kluby, a to sedmičlenná frakce ANO a šestičlenný Klub pro liberální demokracii - Senátor 21.
Hned v prvním kole uspělo všech pět adeptů – dosavadní předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), nynější místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL, Jiří Oberfalzer z ODS, Jiří Růžička z klubu Starostů a místopředseda STAN a neúspěšný kandidát na předsedu Jan Horník.
Nejvíce hlasů v tajné volbě získal Štěch, a to 74 z 80 odevzdaných. Oberfalzer dostal 71 hlasů, Horská 66, Růžička 63 a Horník 56. Křeslo místopředsedy Senátu neobhajoval Ivo Bárek (ČSSD), který byl zvolen předsedou mandátového a imunitního výboru.
Drahoš a Fischer míří do čela výborů
V čele výborů uspěli i bývalí prezidenští kandidáti. Jiří Drahoš je předsedou školského výboru, diplomat Pavel Fischer výboru zahraničního. Senát také vytvořil novou komisi, která se má věnovat řešení problémů se suchem a nedostatkem vody. Povede ji senátor ODS a starosta Sedlčan Jiří Burian.
- Mandátový a imunitní výbor: Ivo Bárek (ČSSD)
- Organizační výbor: Jaroslav Kubera (ODS)
- Ústavně-právní výbor: Miroslav Antl (za ČSSD)
- Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu: Vladislav Vilímec (ODS)
- Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí: Zbyněk Linhart (za STAN)
- Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice: Jiří Drahoš (za KDU-ČSL, Zelené, STAN a TOP 09)
- Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost: Pavel Fischer (nezávislý)
- Výbor pro záležitosti Evropské unie: Václav Hampl (za KDU-ČSL a Zelené)
- Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku: Lumír Kantor (za KDU-ČSL)