Vrah v Klánovickém lese zabíjel už před lety. U soudu pak pro sebe žádal doživotí

Nahrávám video

Klánovický les, kde v pátek rukou vraha zemřeli dva lidé včetně dítěte, už vraždu pamatuje. Před necelými deseti lety zde Oldřich Konrád sprovodil ze světa muže, který se s detektorem kovů příliš přiblížil ke skrýši, v níž Konrád ukrýval lup odnesený z vykradených rodinných domů. Později pro sebe při hlavním líčení žádal přísnější trest, než jaký dostal. Neúspěšně.

Na místě vraždy byly před devíti lety stopy po ohni. Les prohledávaly rojnice policistů i vrtulník s termovizí. Chyběl ale motiv. Policie měla v ruce jen výsledky balistiky. „Zbraň, která byla užita k vraždě poškozeného, byla už užita jednou skoro půl roku předtím při vloupání v Horních Počernicích,“ informoval tehdejší šéf prvního oddělení pražské kriminálky Josef Mareš.

Vyšetřovatelé se proto zaměřili na vykradače domů a porovnávali způsob vloupání z Počernic s dalšími případy. Až přímo při činu dopadli sériového lupiče. Ten přiznal, že měl v Klánovickém lese zakopanou hotovost přesahující milion korun spolu s kilogramy šperků a zbraněmi. Šlo o lup ze stovky domů. Při kontrole své skrýše tenkrát narazil Konrád na cizího muže.

Šlo o Uzbeka, který v lese s detektorem v ruce hledal drobné předměty. Soud později konstatoval, že Konrád „hledače pokladů“ zavraždil proto, aby ochránil svůj ukrytý lup. „Další den se na místo vrátil s koupenou hořlavinou. Aby znemožnil další stopy, mrtvolu polil a zapálil,“ popisoval před lety Mareš.

Konrád se hájil tím, že nemůže za svět, který je založený na penězích. Od soudu žádal doživotí a proti pětadvacetiletému trestu se odvolal. „Kalkuluje vzhledem ke svému věku, délce trestu, aby se už v podstatě nemusel nikam vracet, ale to je pouhá spekulace,“ odhadovala při hlavním líčení v roce 2017 státní zástupkyně Margita Kralická. Konrádovy kroky překvapily i jeho obhájce Jaroslava Filipa, podle něhož byly „trochu proti zdravému rozumu“.

S žádostí o vyšší trest ale Konrád neuspěl. Dle zákona totiž není možné odvolat se ve vlastní neprospěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 28 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 9 hhodinami

Evropský pohled