Elektronická evidence tržeb (EET) ke konci letošního roku zřejmě skončí. Počítá s tím návrh ministerstva financí, který ve středu schválila vláda, informovalo ministerstvo financí. Zrušení EET má současná vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. Evidence je kvůli pandemii do konce roku 2022 přerušena, žádný podnikatel tak nyní nemusí své tržby evidovat a úřady tuto povinnost nekontrolují. Andrej Babiš, který systém EET prosazoval už jako ministr financí, rozhodnutí ostře kritizoval. Strana ANO může zkoušet v parlamentu záník systému obstruovat.
Vláda schválila zrušení EET ke konci letošního roku. Babiš rozhodnutí kritizuje
Podnikatelé mohou evidovat dobrovolně. Projekt EET byl jedním z ústředních témat Andreje Babiše (ANO), který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).
„V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stejně kritický byl také předseda vlády. „Nepřineslo to žádné významné prostředky státu, podnikatelům vůbec ne, těm to peníze sebralo. Tento avizovaný krok v této době dá lidem jistotu a podnikatelům pomůže,“ řekl během tiskové konference po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty.
Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 tisíc podnikatelů. Aktuálně je podle údajů finanční správy do projektu zapojeno zhruba 201 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali zhruba 19,2 miliardy účtenek.
ANO může zkoušet konci EET zabránit
Projekt EET byl jedním z ústředních témat Andreje Babiše (ANO) coby ministra financí. On i jeho resortní nástupknyě Alena Schillerová (ANO) nové rozhodnutí vlády kritizovali.
Babiš ve středu prohlásil, že EET narovnala podnikatelské prostředí a celkově státu přinesla víc než 35 miliard korun. „Díky tomu se zásadně snížily daně a pan Stanjura sprostě lže, pokud říká, že to nic nepřineslo,“ uvedl. Podle Babiše tehdejší vláda věnovala projektu hodně energie a EET pomohla rozpočtu a poctivým podnikatelům. „Vracíme se do starých časů ODS, kdy zase se budou ptát, jestli to chcete na fakturu, nebo bez faktury, zase se bude podvádět,“ řekl Babiš.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová avizovala, že bude chtít současnou koalici o přínosu elektronické evidence přesvědčit. Podle ní narovnala podnikatelské prostředí. „Půjde o řeč tvrdých čísel, o to, jaké to mělo pozitivní přínosy. Uvidíme, kdy to bude zařazeno, ale určitě budeme dlouho debatovat,“ tvrdí Schillerová.
Lze očekávat, že projednávání zrušení EET v parlamentu se bude ANO v opozici snažit bránit stejně tvrdě, jako se jeho zavedení snažily bránit tehdejší opoziční strany. Jen závěrečné schvalování při zavádění evidence tehdy trvalo od konce listopadu do počátku února. Vláda je podle Stanjury na dlouhé projednávání připravena, očekává ale, že koalice zvládne prosadit zrušení evidence tak, aby začalo platit od začátku příštího roku.
Ušetření na úřednících
Vládou schválený návrh zároveň nepočítá s dalším provozováním systému EET ani pro dobrovolně evidující podnikatele, důvodem jsou finanční úspory. „Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200 tisíc povinně evidujících subjektů,“ uvedlo MF.
To v souvislosti se zrušením EET také sníží celkový počet funkčních míst ve finanční správě. „Ke zrušení prvních 100 míst dojde od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací,“ uvedl úřad.
Kabinet také schválil novelu zákona o spotřebních daních, která převádí do českého právního řádu směrnici EU. Ta se týká úpravy směřující k efektivnějšímu propojení celních režimů s daňovými režimy pro oblast spotřebních daní a zavedení celoevropského elektronického systému pro sledování pohybu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Vedle toho novela upravuje ustanovení ohledně vracení piva do režimu podmíněného osvobození od daně.