Vláda schválila příspěvky pro firmy na náhrady mezd až do konce srpna. Kabinet Andreje Babiše (ANO) rozhodl také o podpoře obcím. Dostat by měly příspěvek 1200 korun na obyvatele jako kompenzaci za nižší příjmy z daní - to odpovídá podle vlády celkově 12,8 miliardy korun. Vláda rovněž vyčlení tři milardy korun na boj se suchem. Dvě uvolní pro ministerstvo životního prostředí, o zbylou jednu miliardu navýší letošní rozpočet ministerstva zemědělství.
Téměř třináctimiliardovou podporou reaguje vláda na kritiku, že vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a společníkům malých firem připraví samosprávy o příjmy z daní. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Podle odhadů svazů přijdou obce, města a kraje kvůli kompenzačnímu bonusu pro OSVČ či zpětné kompenzaci daňových ztrát asi o 20 miliard korun.
Částečně by tento propad měl zmírnit příspěvek 1200 korun na obyvatele. Celkové náklady budou 12,8 miliardy. Vláda to navrhne Poslanecké sněmovně, uvedl po zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO).
Svaz měst a obcí se k návrhu na příspěvek vyjádří až poté, co se seznámí s jeho paragrafovým zněním, řekl jeho předseda František Lukl. „Pokud tam nejsou žádné podmínky, administrativně náročné požadavky a pokud ten návrh vychází ze senátního návrhu a mění se tam pouze výše samotné podpory, potom s ním naprosto souhlasím, podporuji ho a děkuji za něj,“ doplnil. Odkazoval na návrh skupiny senátorů, aby stát dal krajům jako kompenzaci 400 korun a obcím 1000 korun na obyvatele.
Vláda schválila příspěvky pro firmy na náhrady mezd až do konce srpna
Podpora firmám je přerozdělována prostřednictvím programu Antivirus, kterým vláda reagovala na koronavirovou krizi. Program Antivirus má bránit propouštění - stát vyplatí firmám příspěvky na náhrady mezd lidem v karanténě či v provozech s nařízeným uzavřením.
Ministerstvo práce předpokládá, že od června do srpna nebude moci kvůli karanténě či nařízenému uzavření provozu na ochranu před nákazou pracovat nejvýš třináct tisíc lidí. V červnu by to mohlo být šest tisíc osob, v červenci čtyři tisíce a v srpnu pak tři tisíce, odhadují autoři návrhu. Podpora by se mohla týkat i pořadatelů veletrhů a kulturních akcí.
Na boj se suchem si rozdělí dva rezorty tři miliardy
Vláda se na jednání zabývala problémem, který představuje sucho nebo naopak povodně. Do letošního rozpočtu ministerstva životního prostředí tak přibudou dvě miliardy. To s nimi bude operovat při financování vodohospodářských projektů obcí.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) vyčlení také jednu miliardu na navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství, dohromady tak na boj s potíži, které přináší měnící se klima, půjdou letos o tři miliardy navíc.
„Vládou uvolněná miliarda korun bude použita k zahájení financování vodohospodářských projektů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Potřebovat letos ale jeho rezort bude v boji se suchem ještě další 1,6 miliardy.
Jako hlavní body investic ministerstvo zemědělství vytyčilo podporu infrastruktury vodovodů a kanalizací, propojování vodárenských soustav, práce na drobných vodních tocích, rybnících a malých vodních nádržích nebo budování protipovodňovích opatření.
Výdaje ministerstva včetně peněz z Evropské unie byly 56,5 miliardy korun podle rozpočtu odsouhlaseného Sněmovnou ještě loni. Od té doby však několikrát vláda peníze pro ministerstvo zvyšovala, nyní již přesáhl 60 miliard korun. Loni dalo ministerstvo na boj se suchem loni vydalo 13,7 miliardy korun. Jako sumu sečtenou ze všech dílčích programů to uvedl nedávno právě Toman.
Další opatření vlády
Ministerstvo pro místní rozvoj počítá se zvýšením podpory investic obcí. V pondělí vypsalo například výzvu na sportovní stadiony v obcích do deseti tisíc obyvatel.
Stát bude v projektu Dovolená v Česku nejdřív podporovat lázeňství. Na pobyt a procedury přispěje 40 procenty, nejvýš částkou 4000 korun.
Malé obce do tří tisíc obyvatel dostanou na program oprav škol a školek další 3,1 miliardy korun. V současnosti je v programu 300 milionů korun, z kterých je možné financovat 34 projektů. Programu vyhovělo 454 projektů. Po navýšení peněz bude tak možné uskutečnit všechny.
Vláda schválila krizový akční plán cestovního ruchu v Česku pro letošní a příští rok. Obsahuje šestnáct opatření pro obnovu tohoto odvětví.
Lhůta pro daňové přiznání se posune na 18. srpna
Daňové přiznání k dani z příjmu za loňský rok bude možné bez sankce podat až do 18. srpna. Ministerstvo financí tak prodlouží v souvislosti s dopady šíření koronaviru lhůtu, která byla dosud stanovena na 1. července. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Takzvaný liberační balíček III dále prodlužuje prominutí DPH na bezúplatná dodání ochranných prostředků do 31. července 2020. Až do 31. prosince 2020 odsouvá také povinnost podat daňové přiznání a uhradit daň z nabytí nemovitých věcí. Rovněž budou automaticky prominuty úroky na všech daních za období od počátku nouzového stavu do 31. prosince 2020 v případech, kdy finanční správa povolí posečkání v souvislosti s koronavirem.
Vláda schválila půjčku od Rozvojové banky Rady Evropy
Vláda také na jednání rozhodla, že Česko bude moci přijmout půjčku od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) za zhruba osm miliard korun (300 milionů eur). Informovalo o tom na svém webu ministerstvo financí. Půjčku bude možné využít i na uskutečněné nákupy zdravotnického materiálu od počátku roku. Česko podle schváleného materiálu přijme půjčku od CEB pouze za podmínky, že náklady spojené s úvěrem budou výhodnější než například prodej státních dluhopisů.
„Rozvojová banka Rady Evropy nabídla České republice možnost čerpání prostředků za velmi velkorysých podmínek. Peníze z úvěru přitom budeme čerpat pouze v případě, že to bude pro Českou republiku výhodnější než například vydání státního dluhopisu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Radu pro evropské fondy povede nově ministryně pro místní rozvoj
Radu pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) nově povede ministr či ministryně pro místní rozvoj. V rámci úpravy statutu rady to schválila vláda. Úprava navazuje na podobnou změnu v zákoně, po níž už předpis nevyžaduje, aby v čele rady stál premiér.
Nynější předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se v polovině prosince 2018 zasedání rady přestal účastnit na doporučení orgánů Evropské unie, které se zabývají jeho možným střetem zájmů.
