Vláda podle Stanjury neplánuje zvyšovat daně firmám, přidá peníze na obranu

Nahrávám video

Kabinet Petra Fialy (ODS) neplánuje v souvislosti se zdražováním a válečným konfliktem na Ukrajině zvyšovat daně firmám. Uvažoval by o tom podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kdyby se ukázalo, že na válce někdo bohatne. Signály o tom zatím nemá. Stanjura to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Úpravy chystá vláda podle ministra na výdajové, nikoli příjmové stránce rozpočtu. Kabinet plánuje navýšit rozpočet resortu obrany, jak požadovala ministryně Jana Černochová (ODS).

Pro vypočítání nové výše deficitu, jak o něj chce požádat při novelizaci státního rozpočtu sněmovnu o prázdninách, zatím Stanjura nemá dostatek podkladů. Analyzovat chce výsledky hospodaření státu na konci května, tak aby změnu zákona vláda projednala v červnu.

V současnosti odhaduje resort financí celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Pro letošek je schválen rozpočet se schodkem 280 miliard. Již dříve Stanjura uvedl, že vzhledem k současné situaci neví, zda se podaří udržet letošní deficit rozpočtu pod 300 miliardami korun.

Obrana dostane více peněz

Vláda podle Stanjury v brzké době schválí zvýšení rozpočtu resortu obrany o jednu miliardu a čtyři sta milionů korun. O peníze zažádala ministryně obrany. Resort je chce využít především na pořízení nákladních vozů Tatra pro vojenské účely. 

Počátkem dubna Stanjura uvedl, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině bude třeba urychlit nárůst výdajů na obranu, aby Česko dvou procent HDP dosáhlo dřív než v roce 2025. „Letos by mohlo jít až 14 miliard korun navíc do rozpočtu obrany,“ uvedl tehdy. Vláda počátkem dubna schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 58 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.