V pondělí v Česku testy potvrdily 121 případů covidu, před týdnem jich bylo o 55 více. Denní přírůstky nakažených tak zůstávají nejnižší od loňských letních prázdnin. Počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na sto tisíc obyvatel klesl na hodnotu osm z předchozích devíti.
Koronavirus - červen
- 9:05
Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.
- 9:00
Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.
- 8:42
Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.
Od počátku loňského března covid v Česku prokazatelně prodělalo přes 1,66 milionu lidí, zhruba 98 procent z nich se vyléčilo a 30 283 nakažených zemřelo. V nemocnicích je nyní 79 lidí s covidem, z toho deset ve vážném stavu. Statistiky ale nezahrnují ty, kteří jsou sice na covid negativní, dál ale mají vážné zdravotní potíže a vyžadují intenzivní nemocniční péči.
Mírně se aktuálně zvýšilo reprodukční číslo z 0,84 na 0,88, nicméně dál se drží pod hodnotou jedna, což znamená zpomalování epidemie. Pod jedničkou se drží od poloviny dubna.
Mezi regiony je na tom teď s výskytem nákazy podle takzvaného incidenčního čísla, tedy počtu nakažených za uplynulý týden v přepočtu na sto tisíc obyvatel, nejlépe s dvěma případy Karlovarský a Královéhradecký kraj. Naopak nejvyšší –17 – je momentálně v Praze. Ve všech krajích přitom uvedené číslo k úternímu dni kleslo nebo zůstalo stejné, výjimkou je hlavní město, kde se zvýšilo z předchozích 16 případů.
Koronavirovou situaci pomáhá podle odborníků zlepšovat vyšší proočkovanost obyvatelstva. Od počátku června v pracovní dny zdravotníci naočkovali denně přes 110 tisíc lidí. V pondělí dostalo podle údajů ministerstva, které se zpětně mohou ještě změnit, vakcínu na 105 tisíc lidí, v mezitýdenním srovnání jich tak bylo zhruba o osm tisíc méně.
Celkem bylo v Česku od začátku očkování loni v prosinci podáno 7,3 milionu dávek vakcín. Většina vakcín proti covidu používaných v ČR je dvoudávková, aspoň jednu dostalo dosud 4,7 milionu Čechů. Plně naočkováno je zhruba 2,6 milionu lidí.
Babiš: Nelze opakovat chyby z loňského léta
Premiér Andrej Babiš (ANO) na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě zdůraznil, že přestože se situace s koronavirem vyvíjí optimisticky, nelze zopakovat chyby z loňského léta. „Zvlášť obezřetní musíme být, pokud jde o nové mutace viru,“ poznamenal premiér. Upozornil zejména na nakažlivější variantu nového koronaviru delta.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který je aktuálně opět ve funkci, loni v září rezignoval s vysvětlením, že ho řízení resortu v době první vlny koronaviru neúměrně zatížilo. Čelil kritice za to, že po Babišově tlaku umožnil právě letní rozvolnění protiepidemických opatření, čímž uvolnil cestu pro rychlý nástup druhé, mnohem tragičtější vlny epidemie. Premiér mnohokrát popřel, že by to byl on, kdo tlačil na rychlejší uvolnění opatření.
„Pandemie covidu připravila celému světu zkoušku, které dosud nikdo nečelil. Byl to konflikt s neviditelným, nevypočitatelným a smrtícím nepřítelem,“ řekl Babiš. Doufá, že s pokračujícím očkováním proti covidu-19 se od podzimu Česko přiblíží komunitní imunitě.
Ačkoli pandemie přinesla mnoho utrpení, něco dobrého z ní přeci jen vzešlo, uvedl Babiš. Například si všichni uvědomili důležitost zdravotníků. „Stejně tak pandemie prověřila naši armádu. Mohu s uznáním a hrdostí konstatovat, že armáda z této zkoušky ohněm vyšla se ctí,“ ocenil premiér. Připomněl, že vojáci pomáhali s výstavbou nemocnic, rozváželi ochranné pomůcky a materiál, pomáhali s testováním a nyní působí například v očkovacím centru.
Mění se cestovatelská mapa, přibylo „zelených“ destinací
S úterým se změnila takzvaná mapa cestovatele, která vykresluje zahraniční destinace podle míry rizika nákazy koronavirem na stupnici od zelené po tmavě červenou. Celkem deset destinací se totiž přesouvá do skupiny nízkého rizika nákazy. Konkrétně jsou to Bulharsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Maďarsko, Německo, Norsko, Rakousko a Slovensko. A také Baleárské ostrovy a Madeira.
Pro cestovatele to znamená, že zpátky do Česka se mohou vrátit bez jakýchkoliv omezení, komplikací nebo podmínek. Bez testu i bez karantény. Ministerstvo zdravotnictví mapu aktualizovalo den po předchozí změně, informoval na Twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
K zemím s nízkým rizikem nákazy už od pondělí také patřily Albánie, Austrálie, Finsko, Hongkong, Island, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Libanon, Macao, Malta, Monako, Nový Zéland, Polsko, Rumunsko, San Marino, Severní Makedonie, Singapur, Srbsko, Thajsko, Tchaj-wan, USA a Vatikán.
Do oranžové kategorie značící střední míru rizika se ze zelené přesunulo Monako, z červené si pak polepšily Dánsko, Lotyšsko a Azorské ostrovy. Kromě těchto území jsou v ní Andorra, Belgie, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko a Kanárské ostrovy.
Mezi červené země s vysokým rizikem nákazy už patří pouze Nizozemsko a Španělsko. Do tmavě červené kategorie pak náleží všechny nejmenované státy.
Pro návraty ze zemí z tmavě červené, červené a oranžové kategorie zemí se test před návratem do Česka vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. V případě individuální dopravy je nutné u oranžových států absolvovat antigenní nebo PCR test, u červených PCR test do pěti dnů od návratu.
Dodržování opatření po návratu do Česka mají hlídat hygienici
Při návratu ze země s velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci. Lidé, kteří mají 14 dní po druhé dávce očkování látkou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), nebo v posledních 180 dnech prodělali covid v zemích EU, ale do samoizolace nemusejí a mohou rovnou po příjezdu na PCR test.
Zůstává také u všech zemí kromě zelených povinnost vyplnit před návratem příjezdový formulář.
Zároveň podle rozhodnutí vlády z počátku června mohou od úterý do Česka bez omezení přijíždět lidé z celé Evropské unie a Srbska, pokud splní pravidla pro očkování, testování či prodělání nemoci. Očkováni musejí být lidé ze zahraničí schopni doložit národním certifikátem.
Stále také platí zákaz cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření nových mutací koronaviru. Týká se to Peru, Kolumbie, Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Nepálu, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe a Indie. Opatření ministerstva zdravotnictví aktuálně platí do konce června.
Dodržování opatření u lidí vracejících se z ciziny mají hlídat podle ministra zdravotnictví hygienici. Zamezit se tak má zavlečení nakažlivějších variant koronaviru. Hlavní hygienička počítá s cílenou kontrolou všech, kteří nepřijdou v termínu na test. V praxi je teď dohled spíš namátkový. Epidemiologové doporučují zaměřit se navíc i na dodržování samoizolace.
Soud označil další opatření za nezákonná
Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý zpětně označil za nezákonná další tři opatření ministerstva zdravotnictví z letošního dubna. Dvě z nich v různých časových úsecích regulovala maloobchod, další umožňovalo na prvním stupni základních škol jen rotační výuku.
Dvě z opatření, kterými se soud zabýval, až na výjimky zakazovala přítomnost veřejnosti v prodejnách. Tím v podstatě znemožňovala provoz maloobchodu, který ale ministerstvo podle pandemického zákona mohlo jen omezit. Už dříve NSS řekl, že zákon zjevně rozlišuje mezi pojmy „zákaz“ a „omezení“ a že ministerstvo nemůže pojmy volně zaměňovat.
„Je-li v provozovnách (prodejnách) zcela zakázána přítomnost veškeré veřejnosti, znamená to faktické znemožnění maloobchodního prodeje realizovaného osobně, fyzickou přítomností zákazníků v provozovnách a prodejnách. To se bezpochyby rovná úplnému zákazu 'osobního' maloobchodního prodeje v provozovnách,“ stojí v rozhodnutí.
Soud také odmítl argumentaci ministerstva, že omezení je vlastně širší pojem než zákaz. „Zákaz v žádném případě nemohl být zamýšlen jako podmnožina omezení,“ zdůraznil. Také připomněl, že ani podle zákona o ochraně veřejného zdraví nelze regulovat obchody plošně v celém Česku, pokud tedy zrovna celý stát není ohniskem šíření nemoci, což už v dubnu neplatilo.
Plošné omezení provozu škol je problém
Podobnou argumentaci uplatnil soud k regulaci škol. Ministerstvo nemá pravomoc plošně omezit provoz základních škol tak, že zakáže osobní přítomnost žáků v základních školách. Zákon o ochraně veřejného zdraví slouží spíše k časově a místně omezeným protiepidemickým opatřením.
„Nejde a nemůže jít o plošný nástroj podobný tomu, jaký má po dobu nouzového stavu k dispozici vláda,“ stojí v rozhodnutí. Jestliže tedy ministerstvo na konci dubna zavedlo jen rotační výuku, překročilo podle NSS meze, které mu pro epidemická opatření dává zákon.
