Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.
Misí Apollo 11 vyvrcholil program, který odstartoval v květnu 1961 americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Tehdy byla Amerika v šoku, ve vesmírných závodech ji totiž už podruhé předběhl Sovětský svaz. Nejprve v říjnu 1957 vypustil první umělou družici – slavný pípající Sputnik – a 12. dubna 1961 Jurij Gagarin jako první člověk obletěl zeměkouli. Američan Alan Shepard se nakrátko podíval za hranice atmosféry až tři týdny po Gagarinovi, na oběžnou dráhu se jeho kolega John Glenn dostal teprve v únoru 1962.
Dobytí Měsíce ale nakonec dalo na původní ztrátu v kosmickém soupeření zapomenout. K cíli své cesty dorazilo Apollo 11 po sto hodinách letu a poté Armstrong s Aldrinem přestoupili do výsadkového modulu Eagle (Orel) a vydali se na poslední fázi letu. Collins na dvojici zatím čekal ve velitelské sekci Columbia na měsíční orbitě. Během přistávání Orlu několikrát málem vysadil počítač, na povrch dosedli astronauti jen pár desítek vteřin předtím, než by jim došlo palivo a pětadvacet kilometrů od plánovaného místa.
Trvalo ale ještě šest hodin, než řídicí středisko dalo oběma astronautům povolení k výstupu. První otiskl své stopy v měsíčním prachu tehdy osmatřicetiletý Neil Armstrong. Rozostřený černobílý obrázek první procházky po povrchu Měsíce ihned obletěl celý svět. Aldrin se ke svému kolegovi brzy přidal a oba strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu, fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a jiných zajímavých vzorků.
Přistání s Dvořákem
„Na místečku velkém jako zahrádka“, jak později řekl Armstrong, který si tehdy do skafandru pouštěl Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka, v oblasti Moře klidu byli Armstrong s Aldrinem celkem 21 hodin. Během pobytu venku, kde díky jen šestinové gravitaci proti Zemi trochu legračně poskakovali, mimo jiné vztyčili vlajku Spojených států a telefonicky pohovořili s prezidentem Richardem Nixonem. A předtím, než se vrátili do modulu, ještě nainstalovali vědecké přístroje.
Návratový modul, ve kterém z povrchu Měsíce astronauti odvezli přes 22 kilogramů materiálu, se krátce po startu z Měsíce spojil na oběžné dráze s Columbií. Ta se poté, co již nepotřebný modul odhodila, vydala na cestu zpátky k Zemi. Posádka Apolla 11 přistála 24. července 1969 uprostřed Tichého oceánu, zhruba 25 kilometrů od americké letadlové lodi Hornet. Trvalo ale ještě tři týdny, než se mohli začít radovat ze svého úspěchu po boku blízkých.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž v obavách z možného zavlečení mimozemské infekce uvalil na Armstronga, Aldrina a Collinse přísnou karanténu. I prezident Nixon, který je na letadlovou loď přiletěl přivítat, se s astronauty mohl pozdravit jen přes okno izolovaného obytného přívěsu. Karanténa, kterou zažily ještě posádky lodí Apollo 12 a 14, skončila 10. srpna a po krátkém oddychu s rodinami čekalo trojici triumfální přivítání v ulicích New Yorku a Chicaga.
Po Armstrongovi, Aldrinovi a Collinsovi následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž jen jedna nebyla úspěšná. Na lodi Apollo 13 v dubnu 1970 vybuchla nádrž s kyslíkem a posádka se za dramatických okolností (přesvědčivě ztvárněných i ve slavném filmu s Tomem Hanksem) musela vrátit na Zemi. Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky počátkem 20. století z Čech a Slovenska.
Pokračování v 21. století
Od té doby na Měsíc žádný člověk nevstoupil, což se ale může v dohledné době změnit. Vrátit Američany na lunární povrch má mise Artemis, už v prosinci 2022 obletěl Měsíc nový modul Orion a dostal se přitom dál od Země, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Na programu je ještě další zkušební oblet Měsíce, ale už s lidskou posádkou, třetí mise pak má dopravit na měsíční povrch dva astronauty.
Program Artemis se ale od počátku potýká s odklady, což jeho náklady zvýšilo o miliardy dolarů. Artemis II nyní NASA plánuje uskutečnit v září 2025 a Artemis III v září 2026. Americká vláda předpokládá, že celkové náklady na program se do roku 2025 vyšplhají na 93 miliard dolarů. Do roku 2028 až 2029 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.
Američané se na lunární povrch po více než půl století vrátili už letos, byť zatím bez lidské posádky. Přistání na Měsíci se podařilo v únoru modulu Nova-C, který do vesmíru vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Přes čtyři metry vysoké plavidlo, pro tuto misi pojmenované Odysseus, přistálo zhruba tři sta kilometrů od lunárního jižního pólu. Automatické sondy v uplynulých letech na měsíc dopravily i Čína, Indie nebo Japonsko, už v 60. a 70. letech i SSSR.
